V Bohumíně odborníci zjišťují, jaké ryby žijí v tůních lesoparku Na Panském
"Nechali jsme vodním plochám čas, aby se v nich usadil život. Lidé mohou na hladině té největší vídat labutě, žijí tu žáby a další drobní živočichové. O rybách dosud nemáme detailní přehled. Proto jsme oslovili specialisty, aby zjistili, zda se tu zabydlely a v jakém počtu," uvedl Rostislav Palán z odboru životního prostředí a služeb. Kromě ryb se pozorování zaměří i na obojživelníky.
Biologové už rozmístili v pěti největších tůních vrše, tedy pasti na chytání ryb, ke kterým uvazují plastové lahve sloužící jako plováky. "Jde o metodu využívanou mimo jiné i Agenturou ochrany přírody a krajiny. Jako návnadu používáme kuřecí játra, jejichž pach láká živočichy. Vrše necháváme ve vodě po dobu 48 hodin. Odchycené druhy následně zadokumentujeme a pustíme zpět," řekl biolog Adrián Czernik.
Ačkoliv je průzkum na začátku, odborníci už zaznamenali například střevličku východní, drobnou rybu původem z Asie. Jde o invazní druh vyskytující se právě ve stojatých vodách s vegetací. "Město do tůní v lesoparku ryby cíleně nevysazovalo. Způsob, jakým se do lokality dostaly, není jednoznačně prokazatelný," řekla mluvčí. Mohli je tam donést lidé, ale do místa se mohly rozšířit z okolních toků při záplavách nebo při přenosu jiker vodními ptáky.
Biologové se budou do terénu vracet celý měsíc. "Na monitoring naváže odborné vyhodnocení. Celá zakázka vyjde přibližně na 60 000 korun. Výsledky průzkumu pomohou určit, jak o soustavy vodních ploch dále pečovat. Podle dodaných dat pracovníci odboru životního prostředí zváží, zda je potřeba osazenstvo nějak regulovat, například pokud by zde převládaly invazní nepůvodní druhy. K případným zásahům přistoupí jen v případě, že budou pro zachování biodiverzity nutné," doplnila Končítková. Kromě lesoparku Na Panském se biologové zaměří i na Gliňoč, přírodní areál s rybníky a mokřady v městské části Skřečon.
reklama
Dále čtěte |
Smír ve sporu o spad listí v Chlumci nad Cidlinou budou řešit až noví zastupitelé
Krajský úřad v Karlových Varech čeká modernizace a zateplení
Středočeský kraj uzavře s ministerstvy memorandum k vodovodu podél D3Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Břetislav Machaček
4.10.2026 10:36revírech. Na Pánském se zarybnění ponechalo náhodě a na Gliňoči nečinnosti
se zákazem lovu. Na odlov sumečků amerických jejich občasný odlov kroužkem mladých rybářů nestačí a bez rybářského hospodaření spěje pomalu lokalita
k totální degradaci rybí obsádky. Za posledních 30 let z ní vymizeli raci
bahenní, škeble rybniční, kdysi početní okouni, líni a perlínů je pouze
zlomek původního stavu. Schází i to přikrmování ryb rybáři vnaděním a
přibyli naopak sumci, sumečci a karasi stříbřití. Vše tam bylo vysazeno
bývalým nájemcem a vedením zaniklého rybářského kroužku. Revíru schází
odborné hospodaření a ta absence rybářského tlaku na některé druhy ryb.
Takové pravidelné závody v lovu sumečků za symbolické ceny mohou jejich
stav rapidně snížit a pokud se tam vysadí úhoři, tak ti jediní z dravců
sumečky údajně nepohrdají. Dokud tam budou stavy sumečků na současném
stavu, tak pochybuji o návratu okounů a jiných původních ryb, kterým
sumečci konzumují jikry ihned po vytření. Na této lokalitě jsem kdysi
začínal jako kluk rybařit a jsem nyní zklamán, jak dopadla po zpackané privatizaci a následném nicneděláním bez rybářského hospodaření. Osobně
bych přivítal návrat Gliňoče pod hospodaření ČRS byť pouze jako voda
s omezeným lovem (vody místního významu) taky kvůli pytláctví, které
si umí nejlépe ohlídat rybáři sedící u vody a jejich kontrolní orgány.
