https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-brne-po-horkych-dnech-uhynula-asi-ctvrtina-z-2000-nove-vysazenych-stromu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Brně po horkých dnech uhynula asi čtvrtina z 2000 nově vysazených stromů

26.7.2023 01:02 | BRNO (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto | Roger Bradshaw / Unsplash
Přibližně čtvrtina z 2000 stromů, které městský podnik Veřejná zeleň města Brna (VZMB) vysadil od loňského podzimu do letošního léta, nezvládla horké počasí a uhynula. Vysoká intenzita slunečního záření zničila mladé stromy třeba v okolí kampusu nebo ve Wilsonově lese. Správci městské zeleně chtějí ještě více rozšiřovat postupy jako půdní injektáže nebo zálivku s výluhy, které mají kondici rostlin zlepšit. ČTK to řekl ředitel městské firmy Josef Kasala.
 

Na dětském hřišti ve Wilsonově lese slunce popálilo mladé výsadby javorů, přestože je firma zalévala a mulčovala, čímž se dá zabránit nadměrnému odpařování vody. "U výsadby jsme chybu neudělali, ale rostliny z našeho pásma už zkrátka takový sluneční úpal nesnesou," uvedl Kasala. V Brně v posledních dnech uhynul třeba javor mléč nebo javor horský. "V minulosti podmínky zvládaly, ale druhová skladba se mění. Teď vydrží tak hrušně, javor babyka, akáty nebo dřezovec. I když ale budeme vysazovat odolnější druhy, musíme dbát na pestrost," dodal.

Intenzivnímu slunečnímu záření lze zabránit leda stínováním, VZMB nicméně využívá několik dalších způsobů pro celkové zlepšení stavu rostlin. "Už asi deset let zkoušíme půdní kondicionéry, díky kterým mohou stromy lépe hospodařit s vodou a kořínky rychleji prokoření. Velmi pomáhá také mulčování a prolívání stromů zálivkou s použitím organických materiálů a výluhů vlastní výroby," řekl Kasala.

Pracovníci VZMB také mnohem intenzivněji stromy zalévají a doplňují vodu do vaků, které slouží k efektivnějšímu zavlažování stromů, obklopených dlažbou či asfaltem. U starších rostlin se osvědčila injektáž kořenového systému, kdy se půda v mezikořenovém prostoru vysokým tlakem vzduchu provzdušní, čímž vznikne prostor pro dodání živin. Následně ke kořenům aplikují vodu s organickým výluhem a kondicionér. To samé chtějí dělat v parku Lužánky, kde suchem trpí především jehličnany.

Dopady klimatických změn, které jsou ve městech cítit více než v krajině, vnímá také Lukáš Štefl z Ústavu biotechniky zeleně Mendelovy univerzity. "Podmínky se mění a citelné je to zvláště tam, kde jsou zpevněné povrchy, jako ulice, náměstí, sídliště nebo okolí obchodních center. Stromy jsou stresované a pokud je nějaký delší faktor, jako sucho, teplo, stačí málo, aby odešly," míní.

Reakce na tyto změny podle něj vždy musí být koncepční. "Při nové výsadbě musíme na stromy myslet už na začátku proměny, výstavby nebo rekonstrukce daného místa. Pro stromy je klíčové, aby měly v zemi dostatek prostoru a měly do čeho kořenit. Zeleň nelze řešit ve chvíli, kdy jsou v podzemí inženýrské sítě. Dobře se to povedlo třeba na Mendlově náměstí, kde se stromům věnovala nadstandardní péče. Řešení tam respektuje klimatickou změnu a funkci stromů ve veřejném prostoru," sdělil.

V tomto ohledu obecně vnímá za posledních několik let výrazné zlepšení, kdy zvláště velká města udávají trend. Kromě toho rovněž vyzdvihl potřebu změnit druhové složení a používat i část dřevin, která není domácí. I on ale zdůraznil, že je potřeba různorodost pro případ, že by se objevil nový škůdce nebo choroba. Je třeba myslet také na to, aby dřeviny vydržely i přes zimu. Jako možné druhy Štefl uvedl třeba jerlín japonský nebo břestovec, které by v Brně mohly přežít i na místech, kde nejsou ideální podmínky.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Petr

26.7.2023 01:45
Takové dětské hřiště, u kterého ani stromy nepřežijí, bude jistě velice příjemné místo. Přímo ideální pro malé děti.
Proč stavíme taková města?
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.7.2023 07:33 Reaguje na Petr
když strom vyroste, bude na hřišti snesitelně a dokonce i příjemně.

problém je v tom, že složitě a nákladně sázíme stromy příliš velké, pro které je přesazení takový stres, že to často nezvládnou, a zvládnou-li, nedožijí se příliš vysokého věku - prvních pět (? sedm? deset?) let života si žily jako v bavlnce někde ve školce či zahradnictví a najednou pic, jsou přesunuty někam úplně jinam, otočeny severní stranou na jih, mají tam úplně jiný vodní režim atakdále.
no a zalévají to nějaké technické služby, a ty (s největším respektem k nim) to nikdy nebudou dělat tak, jako domkář na své zahradě.

to je prostě naprosto přirozené, že taková výsadba má úspěšnost menší než stoprocentní.

a je to holt město. když vysadíme stromek menší s větší šancí se rozumně adaptovat a ujmout, tak bude trpět od psů, dětí, pracovníků provádějících sekání trávy apod. a nejlepší způsob, tj. ohradit plochu 2x2 metry pletivem a počkat, co tam vyroste samo (no dobrá, navézt tam hrabanku z doubravy po padání žaludů třeba), a pak ze semenáčů vybrat ten nejživotaschopnější také nejde - prostor opletivovaný by se velmi rychle vyplnil odpadky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.7.2023 09:13 Reaguje na Lukas B.
Plně souhlasím s vašim názorem a nemusí to být rovnou nálet
z hrabanky, ale i cíleně vysazené dvouleté semenáče. Tyto
stromy si kořeny hledají vodu a živiny a korunu přizpůsobí
tomu množství vody a živin. Třímetrové stromy s hrstkou
kořenů a mohutnou korunou to prostě nezvládnou a to je
mnohdy sadí na rumiště pokryté pro efekt pár centimetry
ornice. Ale co! Důležité je PROINVESTOVAT DOTACE, dát tam
ceduličku odkud ty dotace přišly a nějaká ta fotečka do
novin. My sázeli stromy z náletů z lesa a na podzim,
kdy je šance na vláhu a zakořenění větší, než na jaře,
které nyní bývá suché a horké.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.7.2023 10:15 Reaguje na Břetislav Machaček
je to tak.
nejlépe se ujímají mladé lesní/pasečné semenáče s těch nejzoufalejších míst, které si přesazením polepší. už jenom proto, že někde na hromadě suchého štěrku mají mnohem vyvinutější kořeny v poměru k nadzemní části. jiná věc ovšem je, že vykopávat semenáče v lese je jaksi nelegální, ale když se jedná o pár kusů, tak to snad zaslouží pardon.

jarní kontra podzimní výsadba - samozřejmě. ovocné i "lesní" stromy. už jen proto, že během zimního "půdního vlhka" si zemina sedne a vytvoří/ustálí kapiláry (píšu to velmi neodborně, možná mě někdo opraví).

další velká otázka je prostokořenná/kontejnerová výsadba. tady použiji floskuli "každé malé dítě ví", že když zasadíme stromek z kontejneru tak, jak jej vyloupneme z květináče, tak bude živořit, musí se to narušit a načechrat, aby kořeny byly ochotny opustit akvárko objemu původního květináče a fakticky tedy z kontejnerovaného stromku děláme prostokořenný (ta inzerovaná možnost výsadby kontejnerovaných stromků kdykoli je jen marketing), fakticky úplně stejně, jako když doma fikus povyroste a potřebuje větší květináč. to ovšem jde u dvouletého semenáče nebo tříletého roubovance, ale nejde u třímetrového stromu vyrýplého bagrem spolu se skoro kubíkem zeminy.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

26.7.2023 15:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Sázet na podzim-jak říkáte- to už je v posledních letech vysloveně nutnost.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.7.2023 09:19 Reaguje na Jakub Brenn
A přesto se tak neděje a sází se nejenom na jaře,
ale pro efekt se sází kontejnerová sadba i v létě!
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.7.2023 17:06 Reaguje na Lukas B.
Ty velké stromky by při kvalitní následné péči v pohodě přežily. Nevím jak jinde, ale v Ostravě je u každého stromku zapuštěna hadice, která vede ke kořenovému systému a umožní cíleně dodat stromku dostatek vláhy. Jenže se nesmí zapomenout na následnou zálivku. Při takovém způsobu výsadby je určitě větší úspěšnost než při výsadbě dvouletých semenáčů, které by po pár dnech sucha odešly.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

27.7.2023 11:54 Reaguje na Lukas B.
protože ty vzrostlé stromy co se vysazujou jsou mnohem drahší jako nějaké pruty. také nevěřím že jim je věnována dostatečná povýsadbová péče jakou potřebují.
Odpovědět
LB

Lukas B.

27.7.2023 14:58 Reaguje na radim buffalo tobias
dovolím si (ze své praxe dopravních staveb) oponovat - v rámci náhradní výsadby (náhradou za kácení pro výstavbu) je standardem, že předepsané parametry stromů pro náhradní výsadbu (např. popis "Požadované velikosti výpěstků: vysokokmeny - o obvodu kmene 10-12 cm, výšky kmene nejméně 180 cm, bálové) je požadován ve vyjádření pro územní řízení/stavební povolení (třeba dotření odbor ŽP)a investor, stavebník nebo zahradník si jej nevymýšlí.
Odpovědět
LB

Lukas B.

27.7.2023 14:58 Reaguje na radim buffalo tobias
dovolím si (ze své praxe dopravních staveb) oponovat - v rámci náhradní výsadby (náhradou za kácení pro výstavbu) je standardem, že předepsané parametry stromů pro náhradní výsadbu (např. popis "Požadované velikosti výpěstků: vysokokmeny - o obvodu kmene 10-12 cm, výšky kmene nejméně 180 cm, bálové) je požadován ve vyjádření pro územní řízení/stavební povolení (třeba dotření odbor ŽP)a investor, stavebník nebo zahradník si jej nevymýšlí.
Odpovědět
LB

Lukas B.

27.7.2023 14:59 Reaguje na Lukas B.
omlouvám se, jen jednou, prosím administrátora o vyčištění. děkuji.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

26.7.2023 08:18
zasadit strom není všechno. Prvních 5 let je třeba o nový strom pečovat. Ale na top už dotace nejsou, tak na to kašleme ...
Ale hlavně že sázíme stromy a zachraňujeme planetu ..
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.7.2023 10:49 Reaguje na Michal Uhrovič
1*
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.7.2023 10:51 Reaguje na Michal Uhrovič
Že zahynuly - nepodstatné, dotace využity, poklepání na ramínko bylo, čárečka zaznamenána !
Odpovědět
va

vaber

26.7.2023 08:43
ještě je otázka jak vypadají ty co přežily,
ale je naprostá pravda ,intenzivní a trvalé sluneční záření ničí vegetaci,prostě slunce ji spálí ,to ví každý kdo něco pěstoval od malé rostlinky,
stromy jsou taky často sázené do zcela převrácené hlušiny ,která byla kdysi v hloubce, nyní je na povrchu a je překryta slabou vrstvou ornice,
to stromkům taky neprospívá
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.7.2023 09:53
Myslím že základní problém je extrémní sucho a tedy nedostatek zálivky. Starej Liechtenstein zaplatil zahradním architektům až 4. rokem, neboť to už rostlo.
Odpovědět
JB

Jen Brnak

26.7.2023 20:51
Dobře se to povedlo třeba na Mendlově náměstí, kde se stromům věnovala nadstandardní péče: https://photos.app.goo.gl/J63umDEPnwX12p8D7
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

27.7.2023 12:03
taková technická otázka : je to správné pojmenování stavu když autor napíše že strom uhyne a zvíře zemře ? jak se nyní často udává v těch komentářích dokumentů na třeba PRIMA ZOOM aj.? já bych u stromu napsal že prostě uschl či se neujmul a zvíře uhynulo či pošlo.
Odpovědět
LB

Lukas B.

27.7.2023 14:17 Reaguje na radim buffalo tobias
zajímavá otázka.
ale v češtině se běžně používá slovní spojení "vyhynulé rostliny" (třeba ve spojitosti s druhohorními přesličkami), a tedy strom zahynout/uhynout/zhynout může (uschnout, neujmout se, být vyvrácen, pokácen, ohryzán, sežrán, otráven). a předtím třeba chřadne (usychá, uhnívá, onemocní...).
naproti tomu si asi pamatujeme bouři ve sklenici vody, kdy jistý se lidovecký poslanec vymezil proti personifikaci domácího mazlíčka a jak to od pejskařů/kočičkářů schytal (jakkoli byl češtinsky v naprostém právu).
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist