V Ekvádoru překvapil vědce kolibřík s kontratenorem

Jeho zpěv si lidé dlouho pletli s šepotem větru v ekvádorské krajině. Dnes se však vědci radují, že objevili ptáka s kontratenorem: kolibříka s unikátním zpěvem, s nejvyšším tónem ze všech, píše agentura AFP.

Tento kolibřík nazývaný "malá ekvádorská hvězda", který měří sotva 14 centimetrů, je schopen vydávat velmi pronikavý zvuk. Kolibřík čimborazský (Oreotrochilus chimborazo) zpívá v základní frekvenci 13,4 kilohertzu (kHz), která se může zvýšit až na 16 kHz, uvádí se ve studii zveřejněné v červenci v časopise Science Advances. Většina ptáků vydává zvuky od dvou do osmi kHz.

"Základní frekvence je důležitá, protože označuje frekvenci, v níž vibruje zpěvné ústrojí ptáků, obdoba našeho hrtanu," vysvětluje ekvádorská neurovědkyně Fernanda Duqueová z Georgijské univerzity ve Spojených státech, která je autorkou článku.

Vědkyni stále udivuje objev, který učinila po pěti letech výzkumu. Konstatuje, že někteří kolibříci vydávají zvuk dosahující osmi kHz, ale že je velmi vzácné slyšet zpěv nad deset kHz.

Malá ekvádorská hvězda je ostatně jediným kolibříkem, který může žít ve výšce 5200 metrů nad mořem a vzdorovat tvrdé zimě ekvádorských paramos, vlhkých ekosystémů ve velkých výškách, které jsou jak houba zadržující vodu.

V Ekvádoru je asi 130 druhů kolibříků, a to je 40 procent ze všech těchto ptáků žijících na americkém kontinentu, jediném, kde se vyskytují.

Samečkové druhu Oreotrochilus chimborazo zpívají s takovou silou, že jejich zpěv může přehlušit hukot větru bičujícího kraj a keřovité rostliny chuquiraga, které jsou jejich oblíbenou potravou.

"Slyšel jsem tento zvuk, ale nenapadlo mě, že by to mohl být ptačí zpěv. Zdálo se mi, že tak šveholí vítr v prérii," vzpomíná manžel Fernandy, ekvádorský vědec Carlos Rodríguez, který studuje vývoj ptačího zpěvu na Texaské univerzitě ve Spojených státech.

Dokonce si myslel, že to je bzučení nějakého hmyzu. "Ale všiml jsem si, že pokaždé, když jsem slyšel tento zvuk, viděl jsem kolibříka," vysvětluje.

"Ze zvuků, které obvykle slýcháme, má šelestění nejvyšší frekvenci, vyšší než pískot," říká. A s věkem se sluchové schopnosti snižují a člověk pak není schopen zachytit kontratenor kolibříka.

Kolibřík čimborazský žije v přírodní rezervaci Chakana na svazích ekvádorské sopky Antisana, kde byla studie realizována. Zde jej také pozoroval Efraín Cepeda z Nadace na ochranu přírody Jocotoco. Když kolibřík začíná zpívat na rostlině chuquiraga, jeho krk se prodlouží a peří na hlavičce se hýbe, jako by vytvářelo vlnu, která mění barvu.

Kolibřík má čepičku, která v závislosti na světle přechází od fialové v modrou. Tyto barvy a frekvence jeho zpěvu jsou způsobem komunikace, kterou používá při obraně svého teritoria a při lákání samičky, vysvětluje Fernanda Duqueová.

Vědkyně rovněž zjistila, že samečkové a samičky kolibříka čimborazského žijí na odděleném území a že jen samečkové vydávají tento ostrý zpěv.

---

reklama

---