V EU loni shořely lesy o rozloze Libereckého kraje, letos je situace horší
22.11.2021 01:59 | BRUSEL
( ČTK)
Zpráva upozorňuje na další znepokojivé trendy - požáry jsou stále nebezpečnější, šíří se rychleji a nedaří se je dostat pod kontrolu tradičními prostředky. O život při boji s ohněm letos ve Španělsku přišli čtyři hasiči, oheň si tam vyžádal i životy dvou civilistů.
V Evropské unii v loňském roce lehlo popelem 340 000 hektarů lesů a křovin, což je přibližně rozloha Libereckého kraje. Ukazuje to zpráva o lesních požárech, kterou zveřejnila Evropská komise (EK). Změny klimatu jsou rok od roku zřetelnější a riziková sezona se stále prodlužuje. Požáry už nezasahují jen Středomoří, ale stále častěji i střední a severní Evropu. Státy EU se podle autorů zprávy musejí v nadcházejících letech připravit na stále častější a rozsáhlejší požáry, za nimiž stojí změny klimatu.
Letošní sezona lesních požárů bude podle zprávy ještě horší než ta loňská, kvůli ohni už letos zmizelo téměř 500 000 hektarů půdy. Na 60 procentech území zasaženého plameny stály lesy, jejichž obnova bude trval roky, zbytek představovaly křoviny. Přibližně čtvrtina oblastí, které byly v Evropě spáleny, byly chráněné a biologicky významné lokality Natura 2000.
Zpráva upozorňuje na další znepokojivé trendy - požáry jsou stále nebezpečnější, šíří se rychleji a nedaří se je dostat pod kontrolu tradičními prostředky. O život při boji s ohněm letos ve Španělsku přišli čtyři hasiči, oheň si tam vyžádal i životy dvou civilistů. V mezinárodním boji s požáry pomáhá program Copernicus, zřízený na podporu krizového řízení. Loni byl aktivován celkem sedmnáctkrát, letos už se využil častěji, přestože sezona požárů ještě neskončila.
Více než devět z deseti požárů v EU způsobuje lidská činnost, konstatuje zpráva. Nejhůře zasaženou zemí loni bylo Rumunsko, kde shořely rozsáhlé chráněné oblasti Natura 2000. V zimě vypukly požáry v rumunské deltě Dunaje a v Pyrenejích, na jaře hlavně na Balkáně. V létě a na podzim byly nejvíce zasaženy středomořské země, především Španělsko, Portugalsko a Itálie.
"Lesní požáry představují významné riziko pro celou Evropu i pro další části světa. Za posledních deset let reagoval mechanismus civilní ochrany EU na více než 40 rozsáhlých lesních požárů. Změny klimatu rovněž sezonu lesních požárů o několik měsíců prodlužují, což zvyšuje pravděpodobnost, že evropské komunity budou v budoucnu přírodním požárům čelit častěji," uvedl eurokomisař pro řešení krizí Janez Lenarčič.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
zděšení je jen v tom, jestliže se na to koukáte lineárně, příroda se lineárně nikdy nevyvíjela, to je asi tak podobné jako zděšení, že nám dochází " ubytovací kapacity" v nemocnicích a tak se vytváří další linearnost jako je lockdowny, protože ani vir se nechová podle toho jak si přejeme (lineárně) ale volatilně a vědecké studie jsou jen o tom, aby naší podstatu zamřížovali do linií Y,X a různých tabulek a nakonec z toho je nejvíc překvapený zase jen Homo Sapiens a vytváří další panické hrůzy jako je zahleděnost do CO2, pro které nevidí přes boudu na stodolu...je to ukázka, jak jsme manipulováni, zneužíváni a deintegrováni ve vlastní osobě a osobnosti.
Odpovědět
Článek považuji za chybný z jediného důvodu. Není objektivní , protože vůbec nebere v potaz zvýšenou lidskou činnost v těchto oblastech.
Pro namrzlé - pokud by lesní požáry v EU byly očištěny od úmyslně či neúmyslně založených člověkem, jak by vypadal konečný výsledek ?
Žhářství , stejně jako další patologické jevy ve společnosti ,vykazují v současnosti rostoucí tendenci.
Další ze zjevně účelových a klimaalarmistických lží, kterými jsme dnes a denně oblažováni.
Skutečným cílem je vyvolání paniky ve společnosti, aby lépe vstřebala patřičnou "ozdravovací" kůru zelených extremistů.
Odpovědět
jaký by byl údaj ,kolik člověk zabral a zničil zelené plochy v té vzorné Evropě?
nejde o vyvolávání paniky ,jde o to aby se společnost nechovala sebedestruktivě,
nakonec ,nic nežije věčně i tato civilizace dojde ke svému konci ,dříve nebo později a je to vůbec důležité kdy to bude?
Odpovědět
samozřejmě, že jak se říká, žádný strom neroste do nebes. To, že si dneska neumíme něco představit, neznamená, že to tak dopadnout nemůže...jsme se jen stali závislými na určité lineární myšlence a ta omezuje naše vnímání. Zapomínáme na evoluční principy druhové, které popsal Darwin. My se v rámci genetyzace přeměňujeme sami sebe a to jen proto, že upřednostňujeme vědecké přístupy lidí jejichž hodnota není úplně etická a leckde ani morální, natož aby za to byli osobně odpovědní, vědci, kteří by raději jimi být ani neměli.
Odpovědět
Lesní požáry jsou přirozenou součástí přírody. V řadě oblastí se jedná o přírodní, běžné jevy. To až člověk začal s požáry bojovat. Proto dnes v mnohých oblastech hoří násobně méně, než před zásahy člověka.
Před rokem 1800 v Kalifornii ročně hořelo na 1.8 mil. ha. Dnes to bývá 0.1 mil. ha.
https://www.sierraforestlegacy.org/Resources/Conservation/FireForestEcology/FireScienceResearch/FireHistory/FireHistory-Stephens07.pdf
Odpovědět
Ano, v řadě oblastí, ale zrovna ne v Evropě o které je článek.
Odpovědět
Když se podíváte do odkazu, tak zjistíte, že na Apeninském poloostrově byly lesní požáry vždy součástí přírody. Od 30. let se tam dotacemi podporovalo zalesňování, kterým plocha lesů vzrostla na dvojnásobek. To, spolu s opouštěním venkova vedlo ke vzrůstu požárů.
https://link.springer.com/article/10.1007/s13595-019-0811-5
Odpovědět
Nielen človek. V dávnej minulosti s požiarmi bojovali (nechcene ako vedľajší produkt) aj bylinožravé zvieratá - spásače, okusovače. Spásali trávu, okusovali stromy a kríky, udržiavali krajinu pred zarastaním. Aj europske lesy boli ich pôsobením redšie.
Odpovědět
Vy ste si tú študiu prečítal vôbec ? Tam sa píše, že obrie požiare s 1.8 mil. ha a viac boli v prehistorických časoch. Ďalej nasledujú informácie o riadenom vypaľovaní indiánmi, čím obmedzovali tieto veľké požiare. Ešte ďalej sa píše, že od začiatku 20teho storočia začali američania potláčať požiare - fire suppression. Vďaka tomu lesy zhustli, vzniklo množstvo dreva a podrastu - materiál pre oheň. Na ekoliste je presne o tom článok z tohto roku.
Odpovědět
Kdysi jsem viděla dokumentární film o španělských pastevcích, kteří měli povinnost pást stáda přes vytvořené pruhy trávy v horách. Dobytek je vypásl a když někde uhodil blesk a les začal hořet, přes vypasený pruh se oheň dál nedostal. Tuhle povinnost hnát stáda krajinou jim zakázali někdy kolem roku 2000. Vždycky když čtu o těhle přírodních pohromách, tak si na tenhle film vzpomenu a říkám si, kolik z těch katastrof je způsobeno tím, že se zavedl nějaký nový a "ekologičtější" způsob hospodaření v krajině, putující stáda dobytka přes lesy dnes nejsou přece IN.
Odpovědět
Jeden rodilý Řek hezky popsal řecké lesy. Kdysi byl vysbírán k
otopu kdejaký klacek a vypasená kdejaká tráva. Dnes vylidněný
venkov a lesy plné suchého klestí, stromů a trávy. Pak kolem jede čistotný automobilista, vyhodí nedopalek do lesa a je dokonáno.
Tak nějak popsal místa, odkud taktak před smrtí utekla jeho rodina
a byl se tam na sklonku života podívat. Po pár letech ta jeho
bývalá vesnice i lesy kolem shořely a on bez vědeckého zkoumání věděl proč.
Odpovědět
bez vědeckého zkoumání se divím proč se vůbec vytvořila ložiska uhlí ,když v té době nikdo klacky v pralesích nesbíral a bylo moc biomasy,
Odpovědět
Ty plavuňové a přesličkové lesy nebyly suchými
porosty na osluněných půdách, ale rostly bujně
v bažinách a padaly do nich. Bez přístupu vzduchu
v bahně uhelnatěly a neshořely jako dnešní suché
lesy(učivo ZŠ). V bažinách a deštných pralesích se
požárům moc nevede ani dnes, pokud je sám člověk
záměrně nevypaluje. Doporučuji návrat na ZŠ a
nebudete se už divit.
Odpovědět
děkuji za odpověď, dověděl jsem se opravdové novoty o kterých bych neměl ani páru nebýt vás,
ale potvrdil jste jen ,že hoří, tam kde je sucho a ne tam kde se nesbírá klesí,
ale vážně ,myslíte že když strčíte dřevo do bahna zuhelnatí?
Odpovědět
Ak je tam kyslejšia voda bez prístupu vzduchu, tak časom zuhoľnatie. Sokolovská a Mostecká panva bola po miliony rokov jazerná a mokradná oblasť. Ako inak by sa tam vytvorili veľké ložiská uhlia ?
Odpovědět
|
|