https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-gronsku-se-odtrhla-cast-ledovce-o-rozloze-polovina-brna
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Grónsku se odtrhla část ledovce o rozloze poloviny Brna

15.9.2020 01:36 | KODAŇ (ČTK)
Badatelka Rutth Mottramová z Dánského meteorologického institutu se domnívá, že grónské ledovce letos znovu ztratí více ledu, než kolik dokáží akumulovat v podobě sněhu. "Kdybychom viděli podobné tempo tání před 30 lety, tak bychom ho nazvali extrémním. Ale v posledních letech jsme si na rychlé tempo tání zvykli," řekla agentuře AP.
Badatelka Rutth Mottramová z Dánského meteorologického institutu se domnívá, že grónské ledovce letos znovu ztratí více ledu, než kolik dokáží akumulovat v podobě sněhu. "Kdybychom viděli podobné tempo tání před 30 lety, tak bychom ho nazvali extrémním. Ale v posledních letech jsme si na rychlé tempo tání zvykli," řekla agentuře AP.
Na severovýchodě Grónska se odtrhla část ledovce o rozloze 113 kilometrů čtverečních, což je rozloha srovnatelná s polovinou Brna. Podle vědců citovaných agenturou AP je tání ledovců v Grónsku důkazem klimatických změn a přispívá k růstu hladiny oceánů. "Vypadá to na postupný rozpad největšího existujícího arktického ledovce," uvedl profesor Jason Box z Dánské a grónské národní geologické služby (Geus), která stav ledovců pravidelně monitoruje.
 

Vědci a ekologové upozorňují, že letošní a loňské léto bylo v Arktidě velice teplé. "Teploty v Arktidě stoupají rychleji než ve zbytku světa. Více tepla proudí ze vzduchu i z oceánu, čímž se rozpouští dno i povrh ledovce," říká Niels J. Korsgaard z Geus. Na základě měření ze satelitu dánská služba uvádí, že plocha největšího grónského ledovce Nioghalvfjerdsfjorden, který je dlouhý zhruba 80 kilometrů a široký asi 20 kilometrů, se v posledních dvou letech zmenšila o 50 kilometrů čtverečních ročně.

Badatelka Rutth Mottramová z Dánského meteorologického institutu se domnívá, že grónské ledovce letos znovu ztratí více ledu, než kolik dokáží akumulovat v podobě sněhu. "Kdybychom viděli podobné tempo tání před 30 lety, tak bychom ho nazvali extrémním. Ale v posledních letech jsme si na rychlé tempo tání zvykli," řekla agentuře AP.

Tání ledovců podle vědců přispívá ke zvyšování hladin světových oceánů, které ohrožuje přímořské oblasti. Podle studie vydané v srpnu v odborném časopise Nature Climate Change od roku 1992 do roku 2017 přišly Grónsko a Antarktida dohromady o 6,4 bilionu tun ledu. Tím se hladina oceánů zvedla o téměř 1,8 centimetru. Pokud by tání ledovců pokračovalo současným tempem, hladina oceánu by se do konce století zvýšila o dalších 17 centimetrů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist