V Grónsku se odtrhla část ledovce o rozloze poloviny Brna

Na severovýchodě Grónska se odtrhla část ledovce o rozloze 113 kilometrů čtverečních, což je rozloha srovnatelná s polovinou Brna. Podle vědců citovaných agenturou AP je tání ledovců v Grónsku důkazem klimatických změn a přispívá k růstu hladiny oceánů. "Vypadá to na postupný rozpad největšího existujícího arktického ledovce," uvedl profesor Jason Box z Dánské a grónské národní geologické služby (Geus), která stav ledovců pravidelně monitoruje.

Vědci a ekologové upozorňují, že letošní a loňské léto bylo v Arktidě velice teplé. "Teploty v Arktidě stoupají rychleji než ve zbytku světa. Více tepla proudí ze vzduchu i z oceánu, čímž se rozpouští dno i povrh ledovce," říká Niels J. Korsgaard z Geus. Na základě měření ze satelitu dánská služba uvádí, že plocha největšího grónského ledovce Nioghalvfjerdsfjorden, který je dlouhý zhruba 80 kilometrů a široký asi 20 kilometrů, se v posledních dvou letech zmenšila o 50 kilometrů čtverečních ročně.

Badatelka Rutth Mottramová z Dánského meteorologického institutu se domnívá, že grónské ledovce letos znovu ztratí více ledu, než kolik dokáží akumulovat v podobě sněhu. "Kdybychom viděli podobné tempo tání před 30 lety, tak bychom ho nazvali extrémním. Ale v posledních letech jsme si na rychlé tempo tání zvykli," řekla agentuře AP.

Tání ledovců podle vědců přispívá ke zvyšování hladin světových oceánů, které ohrožuje přímořské oblasti. Podle studie vydané v srpnu v odborném časopise Nature Climate Change od roku 1992 do roku 2017 přišly Grónsko a Antarktida dohromady o 6,4 bilionu tun ledu. Tím se hladina oceánů zvedla o téměř 1,8 centimetru. Pokud by tání ledovců pokračovalo současným tempem, hladina oceánu by se do konce století zvýšila o dalších 17 centimetrů.

---

reklama

---