V jižních Čechách napočítali ornitologové stovku orlů mořských
„Ornitologové viděli při jihočeském zimním sčítání rovnou stovku orlů mořských. Na Třeboňsku počty odpovídají našim odhadům z předchozích let – bývá tu v zimě kolem padesáti nedospělých ptáků a 15-20 párů dospělých, kteří se zdržují v okolí hnízd,“ popisuje Jiří Neudert z Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR.
Orel mořský byl na konci 19. století považován za škodnou zvěř a lidé jej v Evropě téměř vyhubili, poslední hnízdiště v Čechách zanikla zhruba před 150 lety. Zbytek populace zůstal zachován pouze v severských zemích. Na Třeboňsku pak zimovalo jen menší množství ptáků ze severských populací, například v okolí rybníka Velký Tisý a na Chlumské rybniční soustavě.
„Od 70. let minulého století začala většina evropských zemí orly mořské účinně chránit. Jejich počty postupně rostly a orli se začali postupně vracet do původních hnízdišť. Pro ilustraci – první zimní sčítání na Třeboňsku se konalo v roce 1979, kolegové tu tehdy zaznamenali pouhých třináct ptáků. První orli zahnízdili na Třeboňsku po dlouhé přestávce až v roce 1985,“ vysvětluje Jiří Neudert.
Orel mořský zimuje nejčastěji u nezamrzlých vodních ploch. Živí se hlavně rybami a vodními ptáky. Podstatnou část potravy v tomto období tvoří i mršiny. Orel proto v přírodě plní významnou sanitární funkci. Při dobré potravní nabídce (například mršina velkého savce či hromadný úhyn ryb) se u takového zdroje může shromáždit i několik desítek exemplářů.
Orel mořský je jedním z předmětů ochrany ptačí oblasti Třeboňsko, která má u nás pro tento druh klíčový význam jako hnízdiště i zimoviště.
Navzdory tomu, že počty hnízdících orlů se v posledních desetiletích zvýšily, patří stále mezi kriticky ohrožené druhy. Bohužel i dnes jsou orli mořští člověkem pronásledováni. Výjimkou není ani používání otrávených návnad, jeden z takových případů se v posledních letech odehrál například na Strakonicku.
reklama
Dále čtěte |
U rybníka v Záhlinicích na Kroměřížsku uhynuly labutě, příčinou je ptačí chřipka
Najdi hnízdo, zachraň čejku!
Na rybníku u Tovačova se objevily ptačí rarity. Rackové tříprstí se zde vyskytují vzácněOnline diskuse
Všechny komentáře (12)
Jaroslav Řezáč
22.2.2022 07:29 Reaguje na Robert JirmanRobert Jirman
21.2.2022 14:42 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
21.2.2022 15:02 Reaguje na Robert JirmanTolik vychvalované šlechtické rody, které vlastnily lesy, pozemky, důsledně udržovaly počty predátorů, aby nepřekročily únosnou mez.
Robert Jirman
21.2.2022 20:37 Reaguje na smějící se bestieBřetislav Machaček
22.2.2022 09:00 Reaguje na Robert Jirmanmršin? Pokud nemá mršiny, tak loví co? No přece
to, na co jako méně obratný lovec stačí. Při své
velikosti a potravních nárocích se nespokojí s
malou kořistí, ale preferuje kořist větší. Tak
se stává potravním konkurentem chovatele a víte
jak funguje boj mezi konkurenty? Vyhrává vždy
ten silnější, chytřejší a bohužel i zákeřnější.
Vše je vždy o rozumné míře a je načase vyložit
karty, jaké je ta rozumná míra. Zatím se vůbec
nemluví o cílových stavech, pokud je vůbec nějaký
cíl. Pokud je cílem samoregulace, tak dojde i na hladovění predátorů a vymírání hladem. Bez potravy
nepřežije žádný tvor na světě a potrava musí být
základem pro populaci predátorů a nikoliv opačně.
Stavět na ochraně predátorů a nechránit i jejich potravu je cesta ke zhroucení potravního řetězce
a neblahé zkušenosti už tu bohužel jsou.
Jarek Schindler
22.2.2022 19:40 Reaguje na Robert JirmanBřetislav Machaček
24.2.2022 09:30 Reaguje na Jarek Schindlerchodníky. Uváděl jsem příklad tří kání
hodujících na mrtvém zajíci na železničním
koridoru u Bohumína. Káňata byla tak zabrána
do "oběda", že je všechny tři zabil rychlík
ve 130 kilometrové rychlosti. Kamarád fíra
mi to ihned volal, ale dostal jsem se tam až
po pár hodinách. Po káních a zajíci už zbylo
par pírek a chlupů. Vše "uklidily" lišky a
možná i jezevci, protože jsem tam už kdysi
potkal jezevce před setměním. Totéž je asi
zdrojem potravy vlků, kteří nemusí lovit, ale
pouze posbírat mršiny. Ten stůl je prostřen
místy opravdu bohatě a i kuny v lokomotivním depu v Bohumíně se soustředily na smetníky
a podvozky lokomotiv s mrtvými ptáky. Nač
taky lovit, když jim to mašiny denně vozí až
domů. Zvířata se umí přizpůsobit potravní
nabídce, což nedoukům nedochází. Jdou raději
snazší cestou, než cestou namáhavého lovu.
I my lidé jsme stejní a raději si peníze
vysedíme v kanceláři, než je vydělávat na
poli, v lese, či při jiné těžké práci.
Břetislav Machaček
21.2.2022 18:39Má na to někdo odpověď ? Nechci vědět nic víc, nic míň. Platí
to napříč všemi chráněnými druhy zvířat a kdo to bude jednou
regulovat.
Vaclav Kral
23.2.2022 16:38 Reaguje na Břetislav MachačekNa každýho vyjde aspoň jeden, do klubovny vedle býčí lebky hezky orla vycpanyho, už to vidím.
