https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-jiznich-cechach-napocitali-ornitologove-stovku-orlu-morskych
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V jižních Čechách napočítali ornitologové stovku orlů mořských

21.2.2022 11:35 | PRAHA (Ekolist.cz)
Orel mořský je jedním z předmětů ochrany ptačí oblasti Třeboňsko.
Orel mořský je jedním z předmětů ochrany ptačí oblasti Třeboňsko.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Neudert / AOPK ČR
V Jihočeském kraji proběhlo koncem ledna tradiční zimní sčítání orlů mořských. Ornitologové zaznamenali 81 nedospělých a 19 dospělých orlů. Sčítalo se na 24 rybnících v okolí Českých Budějovic, jednom místě na Strakonicku a v celé chráněné krajinné oblasti Třeboňsko.
 

„Ornitologové viděli při jihočeském zimním sčítání rovnou stovku orlů mořských. Na Třeboňsku počty odpovídají našim odhadům z předchozích let – bývá tu v zimě kolem padesáti nedospělých ptáků a 15-20 párů dospělých, kteří se zdržují v okolí hnízd,“ popisuje Jiří Neudert z Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR.

Orel mořský.
Orel mořský.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Neudert / AOPK ČR

Orel mořský byl na konci 19. století považován za škodnou zvěř a lidé jej v Evropě téměř vyhubili, poslední hnízdiště v Čechách zanikla zhruba před 150 lety. Zbytek populace zůstal zachován pouze v severských zemích. Na Třeboňsku pak zimovalo jen menší množství ptáků ze severských populací, například v okolí rybníka Velký Tisý a na Chlumské rybniční soustavě.

„Od 70. let minulého století začala většina evropských zemí orly mořské účinně chránit. Jejich počty postupně rostly a orli se začali postupně vracet do původních hnízdišť. Pro ilustraci – první zimní sčítání na Třeboňsku se konalo v roce 1979, kolegové tu tehdy zaznamenali pouhých třináct ptáků. První orli zahnízdili na Třeboňsku po dlouhé přestávce až v roce 1985,“ vysvětluje Jiří Neudert.

Orli mořští zimující na rybnících v jižních Čechách.
Orli mořští zimující na rybnících v jižních Čechách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Neudert / AOPK ČR

Orel mořský zimuje nejčastěji u nezamrzlých vodních ploch. Živí se hlavně rybami a vodními ptáky. Podstatnou část potravy v tomto období tvoří i mršiny. Orel proto v přírodě plní významnou sanitární funkci. Při dobré potravní nabídce (například mršina velkého savce či hromadný úhyn ryb) se u takového zdroje může shromáždit i několik desítek exemplářů.

Orel mořský je jedním z předmětů ochrany ptačí oblasti Třeboňsko, která má u nás pro tento druh klíčový význam jako hnízdiště i zimoviště.

Navzdory tomu, že počty hnízdících orlů se v posledních desetiletích zvýšily, patří stále mezi kriticky ohrožené druhy. Bohužel i dnes jsou orli mořští člověkem pronásledováni. Výjimkou není ani používání otrávených návnad, jeden z takových případů se v posledních letech odehrál například na Strakonicku.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RJ

Robert Jirman

21.2.2022 12:39
nádhera, u nás je máme také, majestátní ptáci
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

22.2.2022 07:29 Reaguje na Robert Jirman
buďme za to vděční ale tak jak v případě vlků očekávám, kdy se z toho zase další " podnikatelská" páka podělá, že jim vyzobávají živnost. Jednou to je vlk, pak bobr, pak to je vydra a zase kormorán a pořád dokola...všechno by nejraději zlikvidovali ekologové každým coulem
Odpovědět
ss

smějící se bestie

21.2.2022 14:04
To už začíná být trochu moc.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

21.2.2022 14:42 Reaguje na smějící se bestie
jasně, okamžitě postřílet nebo otrávit, jenom my lidé přeci víme kolik jedinců tady smí žít
Odpovědět
ss

smějící se bestie

21.2.2022 15:02 Reaguje na Robert Jirman
To jsem nenapsal !
Tolik vychvalované šlechtické rody, které vlastnily lesy, pozemky, důsledně udržovaly počty predátorů, aby nepřekročily únosnou mez.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

21.2.2022 20:37 Reaguje na smějící se bestie
já vím, klídek-) konkrétně orel mořský ale je spíš mrchožrout žádnej velkej predátor to není
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.2.2022 09:00 Reaguje na Robert Jirman
Ono těch mrchožroutů je více, to přibývá tolik
mršin? Pokud nemá mršiny, tak loví co? No přece
to, na co jako méně obratný lovec stačí. Při své
velikosti a potravních nárocích se nespokojí s
malou kořistí, ale preferuje kořist větší. Tak
se stává potravním konkurentem chovatele a víte
jak funguje boj mezi konkurenty? Vyhrává vždy
ten silnější, chytřejší a bohužel i zákeřnější.
Vše je vždy o rozumné míře a je načase vyložit
karty, jaké je ta rozumná míra. Zatím se vůbec
nemluví o cílových stavech, pokud je vůbec nějaký
cíl. Pokud je cílem samoregulace, tak dojde i na hladovění predátorů a vymírání hladem. Bez potravy
nepřežije žádný tvor na světě a potrava musí být
základem pro populaci predátorů a nikoliv opačně.
Stavět na ochraně predátorů a nechránit i jejich potravu je cesta ke zhroucení potravního řetězce
a neblahé zkušenosti už tu bohužel jsou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.2.2022 19:40 Reaguje na Robert Jirman
Otázkou je kolik mršin pro kolik mrchožroutů se u nás najde.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.2.2022 09:30 Reaguje na Jarek Schindler
Už jsem to tu párkrát psal. Poptávka po mršinách narůstá napříč spektrem všech masožravců. Ti se pak soustředí do okolí silnic a železnic, kde je nabídka největší. Kolem nich mají jezevci a lišky vyšlapané
chodníky. Uváděl jsem příklad tří kání
hodujících na mrtvém zajíci na železničním
koridoru u Bohumína. Káňata byla tak zabrána
do "oběda", že je všechny tři zabil rychlík
ve 130 kilometrové rychlosti. Kamarád fíra
mi to ihned volal, ale dostal jsem se tam až
po pár hodinách. Po káních a zajíci už zbylo
par pírek a chlupů. Vše "uklidily" lišky a
možná i jezevci, protože jsem tam už kdysi
potkal jezevce před setměním. Totéž je asi
zdrojem potravy vlků, kteří nemusí lovit, ale
pouze posbírat mršiny. Ten stůl je prostřen
místy opravdu bohatě a i kuny v lokomotivním depu v Bohumíně se soustředily na smetníky
a podvozky lokomotiv s mrtvými ptáky. Nač
taky lovit, když jim to mašiny denně vozí až
domů. Zvířata se umí přizpůsobit potravní
nabídce, což nedoukům nedochází. Jdou raději
snazší cestou, než cestou namáhavého lovu.
I my lidé jsme stejní a raději si peníze
vysedíme v kanceláři, než je vydělávat na
poli, v lese, či při jiné těžké práci.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.2.2022 18:39
Kriticky ohroženými budou do jakého početního stavu? A co pak?
Má na to někdo odpověď ? Nechci vědět nic víc, nic míň. Platí
to napříč všemi chráněnými druhy zvířat a kdo to bude jednou
regulovat.
Odpovědět
VK

Vaclav Kral

23.2.2022 16:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Regulace zůstane jako obvykle na chovatelích a rybníkáři.
Na každýho vyjde aspoň jeden, do klubovny vedle býčí lebky hezky orla vycpanyho, už to vidím.
Odpovědět
kk

karel krasensky

21.2.2022 20:44
Ja ja budete mít orly,vydry,morčáky,ruzné druhy volavek,kormorany,ale abyste měli taky ryby.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist