V Kolumbii byl po 12 letech znovu spatřen vzácný kolibřík tyrkysový
7.8.2022 01:27 | BOGOTA
(ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Gould, John: A monograph of the Trochilidae, or family of humming-birds (1880) / Wikimeda Commons
GOOD NEWS!
— BirdLife Europe & Central Asia (@BirdLifeEurope) August 5, 2022
The Santa Marta sabrewing, a hummingbird only found in Colombia’s Sierra Nevada de Santa Marta mountains, was last seen in 2010.
Scientists feared it was extinct as the tropical forests it inhabited have largely been cleared for agriculture.https://t.co/1d3uKxcyqC
Jak napsal server deníku The Guardian, ornitologové mají nyní důvod k radosti, jelikož se kolibříka tyrkysového (Campylopterus phainopeplus) podařilo zachytit místnímu zkušenému pozorovateli ptáků. Yurgen Vega kolibříka zahlédl, když se skupinami na ochranu přírody pracoval na průzkumu endemicky se vyskytujících ptačích druhů v oblasti pohoří Sierra Nevada de Santa Marta.
“Bylo to naprosté překvapení," řekl nadšený Vega. "Když jsem ho uviděl, okamžitě mě napadlo, že je to kolibřík tyrkysový. Nemohl jsem uvěřit, že tam na mě čeká, až sáhnu pro kameru a začnu natáčet. Byl jsem skoro přesvědčený, že je to on, ale raději jsem byl opatrný. Mohl to být kolibřík azurový, který se s kolibříkem tyrkysovým často plete. Ale jakmile jsme viděli ty záběry, věděli jsme, že je to pravda," dodal.
Kolibřík tyrkysový je podle Červeného seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) kriticky ohrožený druh. Jedinec, kterého se v Kolumbii podařilo natočit, byl sameček. Hřadoval na větvičce a vyluzoval zpěv, který má podle vědců přilákat samičku a jímž zároveň sameček hájí své území.
Sierra Nevada de Santa Marta v severní Kolumbii je domovem široké škály volně žijících živočichů, včetně 24 druhů ptáků, kteří se nevyskytují nikde jinde. Vědci ale odhadují, že tu zůstává jen zhruba 15 procent původní plochy nedotčeného pralesa.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V Indonésii se narodilo mládě slona sumaterského, druh je na pokraji vyhynutí
Africké státy na konferenci COP16 žádají speciální financování biodiverzity
Pokles biodiverzity je v chráněných oblastech rychlejší, varují vědci COP16Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Karel Zvářal
7.8.2022 14:02Pokud se píše, že "pořídili fotografie ve volné přírodě", lze z toho dovodit, že jsou i někde v zajetí. Jedinou šancí pro takto kriticky ohrožené druhy je právě chov/y v zajetí (zooparky etc.), protože apelovat na geometrickou řadou množící se devastátory je ztrátou času.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
7.8.2022 15:31 Reaguje na Karel ZvářalJenže pro spoustu lidí jsou zoo a podobné instituce pouze zařízení sloužící k zábavě, kde je možno pozorovat slona, jak si hraje s pneumatikou, medvěda cachtajícího se v bazénku, případně opici škemrající o banán. Že by toto zařízení mohlo sloužit k záchraně podobných druhů, neberou v úvahu. Co taky s takovým malým ptákem? Sežrat se to nedá a v kleci by díky specifické potravě taky dlouho nevydržel. Tak proč se namáhat kvůli jeho záchraně?
Odpovědět
Karel Zvářal
7.8.2022 15:55 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJestliže tam zbývá 15% původního pralesa, musí být tlak populace kolibříků (včetně jiných druhů) na potravní zdroje obrovský. Jejich spotřeba nektaru je neuvěřitelná, údajně asi dvanáctinásobek váhy těla! Takže jiným řešením by bylo dát jim tam krmítka s cukrovou vodou (ta dávají v návštěvnických centrech pro přilákání) a aspoň takto jim pomoci přežít a množit se. Ale dnes není problém postavit cokoliv, takové kolibříkárium pro nejohroženější druhy bych i podpořil.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
7.8.2022 16:09 Reaguje na Karel ZvářalPři vhodné osvětě by neměl být problém rezervaci s kolibříky ufinancovat, akorát bych z toho nedělal turistickou atrakci, aby se to nezměnilo v další Disneyland.
Odpovědět
ZH
Zbyněk Hoták
8.8.2022 10:35 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNakolik je vnitrozemí Kolumbie vhodným územím pro masovou turistiku, tím si nejsem jistý.
Co se týká samotné podpory kolibříků, s tím souhlasím, ale napadá mě jeden problém. U spousty druhů živočichů se vyskytují druhy, které přítomnost člověka tolerují a jeho podpora jim přichází vhod, a druhy, které z různých důvodů člověka přímo nesnáší. Spousta druhů kolibříků běžně přilétá do zahrad, nechává se krmit a nevadí jim, že žijí v přeměněném prostředí. Ty můžou mít z nějakého jednoduchého kolíbříkária užitek a naopak konkurenční výhodu. Záchrana takového druhu, jako je kolibřík tyrkysový, bude závislá především na zachování maximální neporušenosti jeho prostředí, což bude problém.
Odpovědět
Co se týká samotné podpory kolibříků, s tím souhlasím, ale napadá mě jeden problém. U spousty druhů živočichů se vyskytují druhy, které přítomnost člověka tolerují a jeho podpora jim přichází vhod, a druhy, které z různých důvodů člověka přímo nesnáší. Spousta druhů kolibříků běžně přilétá do zahrad, nechává se krmit a nevadí jim, že žijí v přeměněném prostředí. Ty můžou mít z nějakého jednoduchého kolíbříkária užitek a naopak konkurenční výhodu. Záchrana takového druhu, jako je kolibřík tyrkysový, bude závislá především na zachování maximální neporušenosti jeho prostředí, což bude problém.
Sl
Slovan
7.8.2022 20:37 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaOno je v podstatě jedno, jak to ti lidé vnímají. Důležité je, že když tam dojdou, tak přispějí těmto ochranářským organizacím (pro mě ZOO je bezesporu ochranářská organizace) nejenom na provoz jako takový, ale i na různé ochranářské projekty v zahraničí i u nás, kterých se daná ZOO účastní. A rozhodně tam nemají jen slony, medvědy a podobná zvířata. Ano, jsou největšími lákadly, ale na tom nevidím nic špatného.
Osvěta je v ZOO velká a věřím, že si to spousta lidí i přečte... aspoň něco málo.
Odpovědět
Osvěta je v ZOO velká a věřím, že si to spousta lidí i přečte... aspoň něco málo.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
7.8.2022 20:56 Reaguje na SlovanUdělat z toho průchoďák by asi nebylo nejlepší. Mohlo by to dopadnout třeba jako u nás Krkonoše.
Odpovědět
Pe
Petr
8.8.2022 09:23Je zoufalé jak lidi zničí celou přírodu. Už jen 15 % původního pralesa.
To u nás jsme zničili už vše. A když chceme u nás malé bezzásahové území, tak to nejde, lidi se můžou zbláznit a nic takového nechtějí.
Odpovědět
To u nás jsme zničili už vše. A když chceme u nás malé bezzásahové území, tak to nejde, lidi se můžou zbláznit a nic takového nechtějí.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
8.8.2022 09:32 Reaguje na PetrUdělat bezzásahové území v místech, kde na tu přírodu ze všech stran útočí mraky invazivních druhů rostlin, hmyzu, ptáků a zvířat, je pitomost. Můžeme udělat rezervaci, kde budou umístěny původní druhy, ale bude třeba kolem toho spousta péče, aby ty původní druhy nebyly vytlačeny agresivními migranty.
Odpovědět
Pe
Petr
8.8.2022 10:34 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaUmístěny původní druhy? To je strašné. Nedivím se, že s takovýmhle přístupem a myšlením jde příroda do háje.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
8.8.2022 10:39 Reaguje na PetrA kde u nás máte původní přírodu? Nikde. Jediné, co můžeme udělat, je, že na vhodné lokality vysadíme původní druhy a budeme se snažit, aby nezanikly.
Odpovědět
Pe
Petr
8.8.2022 10:41 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNebyl jste to vy, kdo vymyslel indiánské rezervace?
Odpovědět
Pe
Petr
8.8.2022 10:39 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPřírodu přece nemůžete vzít jako nějakou věc a někam ji umístit, aby vám nepřekážela. Kde se v lidech bere tahle necitelnost a neúcta k přírodě - k něčemu, co bezpodmínečně potřebují k vlastnímu životu? Jak se stalo, že lidi považují přírodu za něco zbytečného a nepotřebného, na co se stačí podívat na naučné tabuli v zoo?
Odpovědět
LB
Lukas B.
8.8.2022 11:04 Reaguje na Zbyněk Šeděnkaona je hluboko zažitá (mylná) představa, že původní příroda bez rušivých vlivů člověka byla nějaká stabilní idyla bez invazí. výjimečně možná na nějakém dostatečně odlehlém ostrově nebo uprostřed ničeho v tundře ano.
to je zásadní otázka - máme chránit "přírodu" jedním nebo druhým způsobem - nechat ji úplně napospas (a radovat se i z ošklivých turbulencí), nebo ji chránit před všemi rušivými vlivy z okolí a ponechat ji napospas samu sobě ale odříznutou (oplotit do výšky kilometru, vyhubit křídlatky a akáty a postřílet kočky), nebo dokonce s velkým úsilým udržovat aktuální stav.
Odpovědět
to je zásadní otázka - máme chránit "přírodu" jedním nebo druhým způsobem - nechat ji úplně napospas (a radovat se i z ošklivých turbulencí), nebo ji chránit před všemi rušivými vlivy z okolí a ponechat ji napospas samu sobě ale odříznutou (oplotit do výšky kilometru, vyhubit křídlatky a akáty a postřílet kočky), nebo dokonce s velkým úsilým udržovat aktuální stav.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
8.8.2022 12:31 Reaguje na Lukas B.Idylka to určitě nikdy nebyla, ale celkem slušně fungující ekosystém bez ohrožování invazivními druhy savců, ptáků, hmyzu a rostlin. Když se omezím jenom na největší druhy savců, tak stáda prakoňů, zubrů a praturů udržovala v rovnováze stepi a lesy. S tím jim ještě pomáhala stáda mamutů a srstnatí nosorožci. Ty pak redukovaly velké šelmy a obě tyto skupiny lovily tlupy pralidí. Takže funkční systém to byl. Dneska jediná šance je uzavřít určitou lokalitu a chránit ji před invazivními druhy, mezi kterén samozřejmě počítám i člověka.
Odpovědět
