https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-kolumbii-byl-po-12-letech-znovu-spatren-vzacny-kolibrik-tyrkysovy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Kolumbii byl po 12 letech znovu spatřen vzácný kolibřík tyrkysový

7.8.2022 01:27 | BOGOTA (ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Gould, John: A monograph of the Trochilidae, or family of humming-birds (1880) / Wikimeda Commons
V Kolumbii byl poprvé od roku 2010 znovu spatřen vzácný kolibřík tyrkysový. Ten žije jen v kolumbijském pohoří Sierra Nevada de Santa Marta, ale vědci se obávali, že už možná vyhynul. Značná část tropického pralesa, v němž tito kolibříci žijí, byla totiž vykácena či vypálena kvůli zemědělství. Je to teprve potřetí, co se tento druh podařilo zdokumentovat. Poprvé to bylo v roce 1946 a podruhé v roce 2010, kdy vědci pořídili první fotografie tohoto druhu ve volné přírodě.
 

Jak napsal server deníku The Guardian, ornitologové mají nyní důvod k radosti, jelikož se kolibříka tyrkysového (Campylopterus phainopeplus) podařilo zachytit místnímu zkušenému pozorovateli ptáků. Yurgen Vega kolibříka zahlédl, když se skupinami na ochranu přírody pracoval na průzkumu endemicky se vyskytujících ptačích druhů v oblasti pohoří Sierra Nevada de Santa Marta.

“Bylo to naprosté překvapení," řekl nadšený Vega. "Když jsem ho uviděl, okamžitě mě napadlo, že je to kolibřík tyrkysový. Nemohl jsem uvěřit, že tam na mě čeká, až sáhnu pro kameru a začnu natáčet. Byl jsem skoro přesvědčený, že je to on, ale raději jsem byl opatrný. Mohl to být kolibřík azurový, který se s kolibříkem tyrkysovým často plete. Ale jakmile jsme viděli ty záběry, věděli jsme, že je to pravda," dodal.

Kolibřík tyrkysový je podle Červeného seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) kriticky ohrožený druh. Jedinec, kterého se v Kolumbii podařilo natočit, byl sameček. Hřadoval na větvičce a vyluzoval zpěv, který má podle vědců přilákat samičku a jímž zároveň sameček hájí své území.

Sierra Nevada de Santa Marta v severní Kolumbii je domovem široké škály volně žijících živočichů, včetně 24 druhů ptáků, kteří se nevyskytují nikde jinde. Vědci ale odhadují, že tu zůstává jen zhruba 15 procent původní plochy nedotčeného pralesa.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.8.2022 14:02
Pokud se píše, že "pořídili fotografie ve volné přírodě", lze z toho dovodit, že jsou i někde v zajetí. Jedinou šancí pro takto kriticky ohrožené druhy je právě chov/y v zajetí (zooparky etc.), protože apelovat na geometrickou řadou množící se devastátory je ztrátou času.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

7.8.2022 15:31 Reaguje na Karel Zvářal
Jenže pro spoustu lidí jsou zoo a podobné instituce pouze zařízení sloužící k zábavě, kde je možno pozorovat slona, jak si hraje s pneumatikou, medvěda cachtajícího se v bazénku, případně opici škemrající o banán. Že by toto zařízení mohlo sloužit k záchraně podobných druhů, neberou v úvahu. Co taky s takovým malým ptákem? Sežrat se to nedá a v kleci by díky specifické potravě taky dlouho nevydržel. Tak proč se namáhat kvůli jeho záchraně?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.8.2022 15:55 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jestliže tam zbývá 15% původního pralesa, musí být tlak populace kolibříků (včetně jiných druhů) na potravní zdroje obrovský. Jejich spotřeba nektaru je neuvěřitelná, údajně asi dvanáctinásobek váhy těla! Takže jiným řešením by bylo dát jim tam krmítka s cukrovou vodou (ta dávají v návštěvnických centrech pro přilákání) a aspoň takto jim pomoci přežít a množit se. Ale dnes není problém postavit cokoliv, takové kolibříkárium pro nejohroženější druhy bych i podpořil.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

7.8.2022 16:09 Reaguje na Karel Zvářal
Při vhodné osvětě by neměl být problém rezervaci s kolibříky ufinancovat, akorát bych z toho nedělal turistickou atrakci, aby se to nezměnilo v další Disneyland.
Odpovědět
ZH

Zbyněk Hoták

8.8.2022 10:35 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nakolik je vnitrozemí Kolumbie vhodným územím pro masovou turistiku, tím si nejsem jistý.
Co se týká samotné podpory kolibříků, s tím souhlasím, ale napadá mě jeden problém. U spousty druhů živočichů se vyskytují druhy, které přítomnost člověka tolerují a jeho podpora jim přichází vhod, a druhy, které z různých důvodů člověka přímo nesnáší. Spousta druhů kolibříků běžně přilétá do zahrad, nechává se krmit a nevadí jim, že žijí v přeměněném prostředí. Ty můžou mít z nějakého jednoduchého kolíbříkária užitek a naopak konkurenční výhodu. Záchrana takového druhu, jako je kolibřík tyrkysový, bude závislá především na zachování maximální neporušenosti jeho prostředí, což bude problém.
Odpovědět
Sl

Slovan

7.8.2022 20:37 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ono je v podstatě jedno, jak to ti lidé vnímají. Důležité je, že když tam dojdou, tak přispějí těmto ochranářským organizacím (pro mě ZOO je bezesporu ochranářská organizace) nejenom na provoz jako takový, ale i na různé ochranářské projekty v zahraničí i u nás, kterých se daná ZOO účastní. A rozhodně tam nemají jen slony, medvědy a podobná zvířata. Ano, jsou největšími lákadly, ale na tom nevidím nic špatného.
Osvěta je v ZOO velká a věřím, že si to spousta lidí i přečte... aspoň něco málo.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

7.8.2022 20:56 Reaguje na Slovan
Udělat z toho průchoďák by asi nebylo nejlepší. Mohlo by to dopadnout třeba jako u nás Krkonoše.
Odpovědět
Pe

Petr

8.8.2022 09:23
Je zoufalé jak lidi zničí celou přírodu. Už jen 15 % původního pralesa.
To u nás jsme zničili už vše. A když chceme u nás malé bezzásahové území, tak to nejde, lidi se můžou zbláznit a nic takového nechtějí.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.8.2022 09:32 Reaguje na Petr
Udělat bezzásahové území v místech, kde na tu přírodu ze všech stran útočí mraky invazivních druhů rostlin, hmyzu, ptáků a zvířat, je pitomost. Můžeme udělat rezervaci, kde budou umístěny původní druhy, ale bude třeba kolem toho spousta péče, aby ty původní druhy nebyly vytlačeny agresivními migranty.
Odpovědět
Pe

Petr

8.8.2022 10:34 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Umístěny původní druhy? To je strašné. Nedivím se, že s takovýmhle přístupem a myšlením jde příroda do háje.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.8.2022 10:39 Reaguje na Petr
A kde u nás máte původní přírodu? Nikde. Jediné, co můžeme udělat, je, že na vhodné lokality vysadíme původní druhy a budeme se snažit, aby nezanikly.
Odpovědět
Pe

Petr

8.8.2022 10:41 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nebyl jste to vy, kdo vymyslel indiánské rezervace?
Odpovědět
Pe

Petr

8.8.2022 10:39 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Přírodu přece nemůžete vzít jako nějakou věc a někam ji umístit, aby vám nepřekážela. Kde se v lidech bere tahle necitelnost a neúcta k přírodě - k něčemu, co bezpodmínečně potřebují k vlastnímu životu? Jak se stalo, že lidi považují přírodu za něco zbytečného a nepotřebného, na co se stačí podívat na naučné tabuli v zoo?
Odpovědět
LB

Lukas B.

8.8.2022 11:04 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
ona je hluboko zažitá (mylná) představa, že původní příroda bez rušivých vlivů člověka byla nějaká stabilní idyla bez invazí. výjimečně možná na nějakém dostatečně odlehlém ostrově nebo uprostřed ničeho v tundře ano.

to je zásadní otázka - máme chránit "přírodu" jedním nebo druhým způsobem - nechat ji úplně napospas (a radovat se i z ošklivých turbulencí), nebo ji chránit před všemi rušivými vlivy z okolí a ponechat ji napospas samu sobě ale odříznutou (oplotit do výšky kilometru, vyhubit křídlatky a akáty a postřílet kočky), nebo dokonce s velkým úsilým udržovat aktuální stav.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.8.2022 12:31 Reaguje na Lukas B.
Idylka to určitě nikdy nebyla, ale celkem slušně fungující ekosystém bez ohrožování invazivními druhy savců, ptáků, hmyzu a rostlin. Když se omezím jenom na největší druhy savců, tak stáda prakoňů, zubrů a praturů udržovala v rovnováze stepi a lesy. S tím jim ještě pomáhala stáda mamutů a srstnatí nosorožci. Ty pak redukovaly velké šelmy a obě tyto skupiny lovily tlupy pralidí. Takže funkční systém to byl. Dneska jediná šance je uzavřít určitou lokalitu a chránit ji před invazivními druhy, mezi kterén samozřejmě počítám i člověka.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist