V Krkonoších odchycená vlčice musela být utracena. Kvůli podezření na vzteklinu

Nejjednodušší řešení. Proč ji držet pár týdnů v karanténě a mít s tím starosti.

Kam by jste dal do karantény lidi kteří s ní přišli do kontaktu ?

Lidi do karantény nemusí, jednak nebyli pokousáni a hlavně vlčice měla protilátky proti vzteklině a ne virus vztekliny. Stačilo ji ponechat několik dní a zatím udělat potřebné rozbory. Ovšem nejjednodušší bylo vlčici utratit, odpadla tím starost, co s ní dál. Vymyslet pár důvodů pro veřejnost nezabere tolik času, však ti hňupi zbaští cokoliv. Další skvělá akce "ochránců přírody".

Možná by bylo dobře vědět, že jediný spolehlivý způsob diagnostikování vztekliny je vyšetření mozkové tkáně. To bez utracení nelze. Ve stejnou dobu lékaři sledovali dvě osoby, které přišly do kontaktu se slinami této vlčice, která mohla mít vzteklinu. Příliš velké riziko a ohrožení života lidí-

Prohlášení ČMMJ, z. s. k vlčici odchycené v Krkonoších
Praha 28.8.2018
Dne 3. srpna byla objevena vyděšená mladá vlčice v ohradě s ovcemi v Krkonoších. Vlčici s podivným chováním se podařilo z ohrady vypustit. Nicméně za několik dní poté usmrtila malého psíka, kterého jeho majitelka vybojovala od vlčice zpět už mrtvého a následně vběhla do hotelu, kde musela být uspána a převezena do ZOO. Zde byla podrobena zdravotním testům a byla u ní zjištěna přítomnost protilátek na vzteklinu. Kvůli podezření tak závažného onemocnění byla utracena a vyšetřena. Naštěstí vlčice vzteklinou netrpěla a podezření se nepotvrdilo. Jedinou možnou cestou, kde mohla vlčice tyto látky získat tak zůstává vakcinace. Jednou z možností je možná plošná orální vakcinace lišek a ostatních šelem proti vzteklině, která se ovšem od roku 2011 v České republice neprovádí (nicméně v některých oblastech Polska ano), a nebo druhá možnost, že vlčice byla standardně očkována, tzn. že byla již předtím držena v zajetí, a že pochází z umělého chovu. Tuto variantu podporuje i chování vlčice, kdy zvíře nebylo výrazně plaché, v zajetí nevykazovalo vysokou míru stresu a bylo značně vyhublé, tzn. že ve volnosti si nedokázalo obstarat potravu. Tuto variantu již připouštějí i jiní experti. O nelegálním vypouštění vlků se hovoří již několik let a zprávy o krotkých, nebo málo plaších jedincích vlků, se objevují poměrně často. Až dosud nám ovšem kompetentní orgány (MŽP, AOPK ) tvrdí, že vypouštění odchovaných vlků u nás neexistuje, že se vždy jednalo o divoké vlky a takové jejich chování je běžné. Podle našeho názoru rozhodně běžné není! Před krkonošskou vlčicí došlo k útoku vlka na několik osob v sousedním Polsku, který byl podle všeho také nelegálně vypuštěn. A právě nebezpečí těchto jedinců je zřejmé. Jedná se o jedince částečně socializované s malou schopností obstarání přirozené potravy, kteří v krajních případech mohou napadnout, poranit nebo také usmrtit člověka! Vzhledem k tomu, že je vlk zákonem zvláště chráněným živočichem, měl by jeho chov být pod přísným dohledem. A jak ukázaly poslední kauzy mapující chov tygrů, lvů a jejich nelegální usmrcování, ne vždy tomu tak skutečně je. Zcela
zásadním problémem je, že kompetentní orgány tomuto nikdy nevěnovaly dostatek pozornosti.
Vyzýváme odpovědné orgány, aby vypracovaly odpovídající legislativní opatření, která se zaměří na evidenci a kontrolu všech chovaných vlků v ČR, označení chovaných jedinců, zdokumentování jejich původu podle zákona, evidenci jejich prodeje a rozmnožování. Je bezpodmínečně nutné vést evidenci každého vlka chovaného v zajetí v ČR od narození až do doby jeho skonu.
www.cmmj.cz