V Krkonoších přibývá pozorování kudlanky nábožné. Překvapující je nález z hrany Labského dolu ve výšce 1350 metrů

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) se díky spolupráci s veřejností letos dozvěděli o více než dvaceti pozorování teplomilné kudlanky nábožné v Krkonoších. Přestože většina jich byla z nižších a středních poloh ochranného pásma národního parku, tři nálezy jsou z míst nad hranicí 900 metrů nad mořem, informovali zástupci parku. Kudlanka nábožná je teplomilný dravý hmyz, který byl v Česku dříve typický jen pro jižní Moravu. Její šíření podle vědců souvisí se změnou klimatu. "Letošní nejvýše položený nález v Krkonoších z hrany Labského dolu, ve výšce 1350 metrů, je překvapující," sdělil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

V takové nadmořské výšce panují drsné horské podmínky, které teplomilným druhům nesvědčí. "Letošní velmi teplé léto však velmi pravděpodobně umožnilo kudlance se zde úspěšně vyvinout v dospělce. To ovšem ještě neznamená, že se kudlanka v daném místě trvale rozmnožuje nebo že zde vznikla stabilní populace," uvedl Drahný.

Před měsícem vyzvala Správa KRNAP veřejnost, aby hlásila pozorování kudlanky nábožné v Krkonoších. "Reakce předčila očekávání, dorazilo nám několik stovek hlášení. Většina z nich se sice týkala míst mimo Krkonoše, i tak nás překvapilo celkem 23 pozorování z hor a jejich blízkého okolí, napříč celým pohořím," řekl Drahný.

Kudlanka byla v Krkonoších zaznamenána v nadmořské výšce nad 900 metrů kromě hrany Labského dolu také ve východní části hor u Lysečinské boudy a v lokalitě Karlov nad Pecí pod Sněžkou, obě lokality jsou ve výšce 950 metrů nad mořem.

"Kudlanka byla zaznamenána i v horní části Rokytnice nad Jizerou. Naopak nebyla zaznamenána v centrální části Krkonoš severně od Vrchlabí včetně Špindlerova Mlýna," uvedl Drahný.

Kudlanka nábožná se začala šířit z jižní Moravy do teplejších oblastí Čech na přelomu tisíciletí. V posledním desetiletí se její výskyt posouvá i do míst, kde ji vědci ještě donedávna nečekali. Správci KRNAP první pozorování kudlanky ve volné přírodě Krkonoš evidují z roku 2019, kdy pracovníci parku našli samičku na louce nad Bolkovem u Rudníku v nadmořské výšce 680 metrů.

Podle zoologa Správy KRNAP Jana Materny se kudlanky mohou do Krkonoš dostávat několika způsoby. Jedním z nich je náhodné cestování s člověkem. "Malá nedospělá kudlanka se může ukrýt například v autě, zavazadle nebo mezi přepravovanými věcmi a dostat se tak do míst, která by sama běžně nedokázala překonat," uvedl Materna.

Další možností je přenos vzdušnými proudy. Vítr může drobné organismy přemístit na značné vzdálenosti a silné proudění spojené s bouřkami může přispět k tomu, že se jednotliví jedinci objeví i daleko od oblastí svého obvyklého výskytu, dodal zoolog.

V krkonošské přírodě se v posledních letech v souvislosti se změnou klimatu objevují jevy a druhy, které v nejvyšších českých horách dosud nikdo nezaznamenal. Kromě kudlanky jde například o posun horní hranice lesa či horní hranice výskytu klíštěte do vyšších nadmořských výšek.

---

reklama

---