V Liberci se objevil kůrovec, který napadá buky
18.3.2021 18:07 | LIBEREC
(ČTK)
Stromy napadené tímto lýkožroutem začnou od koruny rychle usychat. Na snímku stromy v parku Petra Bezruče.
Zdroj | Liberec
Stromy napadené tímto lýkožroutem začnou od koruny rychle usychat. To, že jde o tento druh kůrovce, potvrdil fytopatologický posudek, který si město objednalo u Mendelovy univerzity v Brně. "Z něj vyplynulo, že v Liberci se objevil naprosto neznámý kůrovec, který nenapadá smrky. A tento neznámý kůrovec, který se v České republice objevil teprve před čtyřmi lety a zatím byl vždy jen na jižní Moravě, tak napadl buky i v našem městě," řekl novinářům náměstek primátora Jiří Šolc (Starostové pro Liberecký kraj). Ke kácení stromů podle něj přistoupili proto, aby zabránili jeho šíření.
Buk je v Lidových sadech převažující dřevinou, několik desítek těchto stromů je i v zoologické zahradě sousedící s parkem. "Jsou to krásné dominantní stromy, které tvoří charakter zahrady. Pokud bychom je museli pokácet, tak by to byla velká ztráta," uvedl ředitel zoo David Nejedlo. Některé stromy v zahradě ale zřejmě tímto škůdcem už napadené jsou. "Nám začaly osychat větve a opadávat kůra na dvou bucích, co jsou asi 100 metrů od parku, kde se dnes kácí. Na podzim jsme na nich dělali prořez větví, aby to někoho nezranilo," uvedl ředitel. O dalším postupu se bude zoo podle něj ještě rozhodovat. "Zatím je to pro nás čerstvá informace," dodal.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Ve Vsetíně přibude více než tisícovka stromů a keřů
Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary zkouší pomoci stromům injektáží půdy
Plzeň ošetřila injektáží speciálních přípravků ke kořenům devět stoletých stromůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
MG
Milan G
18.3.2021 18:47To je otázka chvíle co se tenhle druh lýkožrouta rozšíří po celé ČR. Asi také přítel ekologistů.
Odpovědět
JČ
Jirka Černý
18.3.2021 19:08Každopádně dost blbá zpráva, jako by nestačilo že odchází jilmy, kleny a teď ještě tohle.
Odpovědět
DA
JČ
Jirka Černý
19.3.2021 16:08 Reaguje na DAGDocela hodně, alespoň v nižších polohách které prý pro ně nejsou obecně vhodné a teplejší období které bylo/je se jim nelíbí. Jelikož jsem je většinou řešil u silnice tak může být i jiná příčina, soleni? Kdo ví.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
20.3.2021 12:52 Reaguje na Jirka ČernýJavory kleny jsou, jestli se nepletu, původem přimíšená dřevina horských jedlobukových lesů. Kde je přiměřeně chladno a dost vlhko. Kde tyto podmínky nejsou, tak tento javor může být prostředím oslabený a napadán nějakými škůdci.
Je ovšem otázka jakými. V současnosti javor klen oslabuje klíněnka jírovcová, která vedle kaštanu koňského se dokáže udržet i na listech Javoru klenu. Ale nic závažného to není, aspoń já tady na severní Moravě (nadmořská výška kolem 330 m nad mořem) žádné problémy nepozoruji a napadení javorů klenů klíněnkou spíš ustupuje. Nejspíš se na ni dokázali adaptovat nějací predátoři, snad drobní hmyzožraví ptáčci.
Odpovědět
Je ovšem otázka jakými. V současnosti javor klen oslabuje klíněnka jírovcová, která vedle kaštanu koňského se dokáže udržet i na listech Javoru klenu. Ale nic závažného to není, aspoń já tady na severní Moravě (nadmořská výška kolem 330 m nad mořem) žádné problémy nepozoruji a napadení javorů klenů klíněnkou spíš ustupuje. Nejspíš se na ni dokázali adaptovat nějací predátoři, snad drobní hmyzožraví ptáčci.
PH
Pavel Hanzl
18.3.2021 19:47To se dalo čekat. Všemožní potvoráci z jihu se sem budou stěhovat stále častěji.
Nedalo by se to ošetřit nějakými jedy? V parku by se to dalo tolerovat.
Odpovědět
Nedalo by se to ošetřit nějakými jedy? V parku by se to dalo tolerovat.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
18.3.2021 20:40 Reaguje na Pavel HanzlKdyby ta potfora žila na povrchu, dalo by se to nějakým postřikem ošetřit. Problém je v tom, že ona žije v pletivech a postřik by na ni neučinkoval. U pokojových kytek se to řeší systémovými přípravky, které se dají do zálivky. To je ale u stromů problém. Jednak je tu otázka dávkování a pak, nevíme, co by to udělalo ve spodních vodách.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
18.3.2021 20:51 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaDobrý, ale nějaké malé injektáže, cílené zásahy atd. vždyť takový buk v parku má obrovskou hodnotu.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
18.3.2021 21:01 Reaguje na Pavel HanzlJá si teď dovolím zateoretizovat - než injektovat do země, spíše bych zkusil udělat to, že bych navrtal ten strom a ten přípravek bych napustil přímo do stromu. Teď je otázka nalezení vhodného přípravku a velikosti dávky léčiva. K tomu by se ale měli vyjádřit skuteční odborníci. Já jsem v tomhle oboru diletant.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
18.3.2021 21:11 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTohle by měl přece dendrolog vědět, ne? To snad není první případ na světě, pokácet takový strom jen proto, že chytil brouka, je dost nesmysl, ne?
Odpovědět
JČ
Jirka Černý
18.3.2021 21:22 Reaguje na Pavel HanzlKdyž to jde řešit tak se to řeší, viz klíněnka na jírovcích (Kaštanech). Něco jsem si užil postřiků Dimilinem ale dnes ty stromy stojí.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
18.3.2021 21:49 Reaguje na Jirka ČernýKlíněnka žije na listech a je tudíž snadno odhalitelná a i ten boj proti je snazší. Kůrovec žije skrytě. Proto se hůře odhaluje a i ten boj proti němu je těžší.
Odpovědět
DA
DAG
19.3.2021 11:09 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTaky jen v určitých fázích. Jak je už v listu, tak je to těžší.
Každopádně Jírovce jsou z oblasti Balkánu, (teda myslím) takže jsou zvyklé na brzký opad listí. Já třeba ještě neviděl jírovec, který by klíněnka zabila. Nicméně je fakt, že se o tento druh moc nezajímám.
Odpovědět
Každopádně Jírovce jsou z oblasti Balkánu, (teda myslím) takže jsou zvyklé na brzký opad listí. Já třeba ještě neviděl jírovec, který by klíněnka zabila. Nicméně je fakt, že se o tento druh moc nezajímám.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
18.3.2021 21:31 Reaguje na Pavel HanzlJenže tyhle záležitosti obvykle na obci neřeší dendrolog, ale nějaký úředník, případně zástupce firmy, která nemá zájem léčit, ale vykácet a následně sadit. Vím z vlastní zkušenosti, jak jsem se s takovým "odborníkem" dohadoval, když vysadili kanadskou tsugu 2 metry od chodníku. Když jsem mu říkal, že za deset let to poleze do chodníku, tak říkal, že se to může ostříhat. Naštěstí tam byla i úřednice z obce a nakonec tu tsugu nasadili tam, kde ještě dneska hezky roste. Další horor byl s jednou borovicí. Vzrůstnou borovici těžkou, chtěl vysadit pod pomalu rostoucí kultivar lípy. Když jsem mu vysvětlil, že za tři roky ta borovice poroste do koruny té lípy, tak řekl, že nevadí, protože pak se ta lípa uřeže. Navíc ten "znalec" nevěděl rozdíl mezi borovicí černou a borovicí těžkou. A takové blbce obec najímá na údržbu zeleně.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.3.2021 07:37 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPokud někde vládnou pitomci, tak je každá rada drahá.
Ale u nás máme dost skutečných odborníků, kteří tohle dokážou vyřešit a samosprávy si je můžou za příznivý peníz najímat. Ale někde musí přijít tlak od občanů, já vím....
Odpovědět
Ale u nás máme dost skutečných odborníků, kteří tohle dokážou vyřešit a samosprávy si je můžou za příznivý peníz najímat. Ale někde musí přijít tlak od občanů, já vím....
LK
Lukáš Kašpárek
19.3.2021 07:17 Reaguje na Pavel HanzlZa všechno může člověk.... to on se musí změnit...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.3.2021 07:40 Reaguje na Lukáš KašpárekČlověk se změnit nemůže, byl projektován a konstruován v daleko chytřejěím projekťáku, na který nemá ani telefon.
Ale stačilo by, kdyby něco pochopil. Na to v hlavě závity má. Pokud tam nemá ovšem jen koblihu.
Odpovědět
Ale stačilo by, kdyby něco pochopil. Na to v hlavě závity má. Pokud tam nemá ovšem jen koblihu.
LK
Lukáš Kašpárek
19.3.2021 07:57 Reaguje na Pavel HanzlJá neříkám, že se změní, ale je v jeho nejvyšším zájmu, aby to jako druh udělal.
V každé zemi světa jsou ti, kteří se zajímají o realitu a kteří tuto realitu sebekriticky hodnotí a podle tohoto se pak i snaží chovat. Tito jsou ochotní se změnit a chápou, že je to pro jejich dobro....
Pak jsou tu ale i tací, kteří jen vemou do huby každé lejno, které jim někdo naservíruje jejich mrzkou cestou životem, a pak ten smrad ze svojí huby šíří kde chodí a tento smrad pak obhajují.... oni přece nechtějí, aby byli uznáni za šiřitele smradu, a tak udělají cokoliv, aby vyvrátili tento fakt. Budou lhát, podvádět a dělat z té první skupiny ty špatné a smrad šířící.
Realitu ale toto trapné lidské divadýlko vůbec nezajímá... realita prostě je...
Odpovědět
V každé zemi světa jsou ti, kteří se zajímají o realitu a kteří tuto realitu sebekriticky hodnotí a podle tohoto se pak i snaží chovat. Tito jsou ochotní se změnit a chápou, že je to pro jejich dobro....
Pak jsou tu ale i tací, kteří jen vemou do huby každé lejno, které jim někdo naservíruje jejich mrzkou cestou životem, a pak ten smrad ze svojí huby šíří kde chodí a tento smrad pak obhajují.... oni přece nechtějí, aby byli uznáni za šiřitele smradu, a tak udělají cokoliv, aby vyvrátili tento fakt. Budou lhát, podvádět a dělat z té první skupiny ty špatné a smrad šířící.
Realitu ale toto trapné lidské divadýlko vůbec nezajímá... realita prostě je...
PH
Pavel Hanzl
21.3.2021 10:44 Reaguje na Lukáš KašpárekJo, jenže realita je pasivní subjekt, který musí někdo proagovat. U nás se propaguje medialita, tj. realita vytvářená médii. A ta je založena na tom smradu, ze kterého obviňuje svého nepřítele (tj. normální demokracie, tj. Západ).
Je to bod A) ruské demagogie, ktrý říká: "ze svých špinavostí obviníš nepřítele".
Odpovědět
Je to bod A) ruské demagogie, ktrý říká: "ze svých špinavostí obviníš nepřítele".
BM
Břetislav Machaček
18.3.2021 20:42Á nový lékař lesa na obzoru. Takže řetězy a zabránit kácení vlastními těly.
To je to, před čím jsem varoval před půl rokem, že není strom bez svého
škůdce a je pouze otázkou, zda se kalamita podchytí v začátcích a nebo
se vyčká na gradaci. Jsem zvědav na způsob zásahu a na to, zda to není
začátek problémů i s buky. U nás jsou ve velkém napadány olše a nikdo
to neřeší preventivně, protože je tu trend nechat napadnout, uschnout,
spadnout větrem a zetlít. Taktéž s jinými stromy a to i těmi ze kterých
jsou již pouhá torza u pěšin a dětského hřiště.
Odpovědět
To je to, před čím jsem varoval před půl rokem, že není strom bez svého
škůdce a je pouze otázkou, zda se kalamita podchytí v začátcích a nebo
se vyčká na gradaci. Jsem zvědav na způsob zásahu a na to, zda to není
začátek problémů i s buky. U nás jsou ve velkém napadány olše a nikdo
to neřeší preventivně, protože je tu trend nechat napadnout, uschnout,
spadnout větrem a zetlít. Taktéž s jinými stromy a to i těmi ze kterých
jsou již pouhá torza u pěšin a dětského hřiště.
MG
Milan G
18.3.2021 21:01 Reaguje na Břetislav MachačekVůbec z toho nemám radost, ale tahle zpráva jasně dokazuje, na jaké vzdálenosti ten brouk dokáže cestovat. A ano pokud se nepodchytí hned na začátku tak buk bude následovat smrk.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
20.3.2021 07:55 Reaguje na Milan GNevěřím, že ten brouk sám uletěl takovou vzdálenost. To spíš přecestoval spolu s napadenou kulatinou.
Odpovědět
MG
Milan G
20.3.2021 15:42 Reaguje na Jan ŠkrdlaTo jako, že někdo převážel kulatinu napadeného buku z jižní Moravy do Liberce? Co myslíte v jakém množství dochází k tomuhle jevu? Kolik toho buku se přepravovalo? Jak to že toho brouka neroztrousil po cestě? Zajímavé je, že ten brouk celou dobu vydržel v tom stromě. Protože tohle je první zpráva o tom, že ten brouk opustil jižní Moravu.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
20.3.2021 15:56 Reaguje na Milan GDobrá tedy, jak si myslíte vy, že se ten brouk dostal na druhý konec republiky?
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
20.3.2021 20:30 Reaguje na Milan GZkuste se zamyslet. Se dřevem se obchoduje, kulatina se často převáží přes republiku, někdy i přes hranice. Co se týká buku, tak ten nepořežou na všech pilách.
S tím troušením po cestě jste mě pobavil. Ráno na jižní Moravě naložíte na kladovku a dopoledne jste na severu Čech, vlakem to trvá trochu déle. Byla by náhoda, kdyby ten brouk zrovna vyletěl při cestě.
Odpovědět
S tím troušením po cestě jste mě pobavil. Ráno na jižní Moravě naložíte na kladovku a dopoledne jste na severu Čech, vlakem to trvá trochu déle. Byla by náhoda, kdyby ten brouk zrovna vyletěl při cestě.
MG
Milan G
23.3.2021 14:30 Reaguje na Jan ŠkrdlaTo roztrušování brouka po cestě není můj argument, ale tady ho hodně často používá dost lidí při dohadování jak se lýkovec smrkový šíří po ČR. Takže pokud to říká jedna strana p. Škrdla se směje když ho používá druhá strana tak p. Škrdla mlčí. Signifikantní.
Ale těm zásadním otázkám jste se zcela vyhnul. Takže ještě jednou, kolik toho napadeného buku se vezlo z jižní Moravy do Liberce? Když už tedy argumentujete, že ten brouk tam přicestoval. A když už to tvrdíte, máte vůbec jistotu, že zrovna ten napadený buk cestoval zrovna do Liberce? Já mám pocit, že cestoval do Neumětel.
Jen tak mimochodem, víte jaká je vzdálenost Sahary od ČR a Sahary od New Yorku?
Odpovědět
Ale těm zásadním otázkám jste se zcela vyhnul. Takže ještě jednou, kolik toho napadeného buku se vezlo z jižní Moravy do Liberce? Když už tedy argumentujete, že ten brouk tam přicestoval. A když už to tvrdíte, máte vůbec jistotu, že zrovna ten napadený buk cestoval zrovna do Liberce? Já mám pocit, že cestoval do Neumětel.
Jen tak mimochodem, víte jaká je vzdálenost Sahary od ČR a Sahary od New Yorku?
JŠ
Jan Škrdla
23.3.2021 20:14 Reaguje na Milan GTvrdíte, že roztrušování není váš argument, a přesto jste jej použil, zvláštní.
Asi jste celou věc špatně pochopil. Je málo pravděpodobném, že by brouk vyletěl zrovna po cestě. K tomu dojde na místě, kde je kulatina delší dobu, např. na manipulačním skladu nebo na pile.
To, že brouk přicestoval s kulatinou jsem uvedl jako hypotézu, nevím proč bych vám měl dokládat kolik napadeného buku se převezlo z jižní Moravy do Liberce. Všimněte si, že jsem použil slovo nejspíše, nikoliv určitě. V tom případě bych musel mít ověřené informace.
Taky jsem nikde nepsal, že ta kulatina cestovala právě a jen do Liberce.
A ten závěr, jestli jsem to pochopil, tak jste příznivce konspiračních teorií. Pokud by vzdušné proudy zachytily mrak brouků, tak by je roznesly široko-daleko a ne jen jedno místo.
Odpovědět
Asi jste celou věc špatně pochopil. Je málo pravděpodobném, že by brouk vyletěl zrovna po cestě. K tomu dojde na místě, kde je kulatina delší dobu, např. na manipulačním skladu nebo na pile.
To, že brouk přicestoval s kulatinou jsem uvedl jako hypotézu, nevím proč bych vám měl dokládat kolik napadeného buku se převezlo z jižní Moravy do Liberce. Všimněte si, že jsem použil slovo nejspíše, nikoliv určitě. V tom případě bych musel mít ověřené informace.
Taky jsem nikde nepsal, že ta kulatina cestovala právě a jen do Liberce.
A ten závěr, jestli jsem to pochopil, tak jste příznivce konspiračních teorií. Pokud by vzdušné proudy zachytily mrak brouků, tak by je roznesly široko-daleko a ne jen jedno místo.
MG
Milan G
23.3.2021 21:13 Reaguje na Jan ŠkrdlaTakže znova, pokud použiji to roztrušování já, je to k smíchu pokud někdo jiný mlčíte. Proč?
...Je málo pravděpodobném, že by brouk vyletěl zrovna po cestě...ale vyloučit to zcela nelze, zamyslete se. Auto nejede pořád, má zastávky a vlak? Ten tu trasu jede týden.
....Nevěřím, že ten brouk sám uletěl takovou vzdálenost. To spíš přecestoval spolu s napadenou kulatinou...slůvko nejspíše tam nikde v té vaší větě nevidím.
Ten článek je o Liberci a jižní Moravě o čem teda myslíte, že se bavíme? O Disneylandu?
Jak jste to pochopil, je mi jedno. Výzkumné práce v Kanadě potvrdily přenos brouka vzdušnými proudy na velké vzdálenosti a to v takovém množství, že je schopen zlikvidovat nový les. Asi jsou tam také příznivci konspiračních teorií. Ale určitě sám víte, že v prvopočátku stačí pár brouků a pak už to jede geometrickou řadou.
Za upozornění stojí také fakt, že napadené stromy jsou v téměř v centru města a nikde v okolí neni ani manipulák ani pila. Těch stromů je prostě škoda tak se chci dobrat k tomu jak se tam ten brouk dostal. Nic víc, nelpím na tom, že ho tam dofoukl vítr.
Odpovědět
...Je málo pravděpodobném, že by brouk vyletěl zrovna po cestě...ale vyloučit to zcela nelze, zamyslete se. Auto nejede pořád, má zastávky a vlak? Ten tu trasu jede týden.
....Nevěřím, že ten brouk sám uletěl takovou vzdálenost. To spíš přecestoval spolu s napadenou kulatinou...slůvko nejspíše tam nikde v té vaší větě nevidím.
Ten článek je o Liberci a jižní Moravě o čem teda myslíte, že se bavíme? O Disneylandu?
Jak jste to pochopil, je mi jedno. Výzkumné práce v Kanadě potvrdily přenos brouka vzdušnými proudy na velké vzdálenosti a to v takovém množství, že je schopen zlikvidovat nový les. Asi jsou tam také příznivci konspiračních teorií. Ale určitě sám víte, že v prvopočátku stačí pár brouků a pak už to jede geometrickou řadou.
Za upozornění stojí také fakt, že napadené stromy jsou v téměř v centru města a nikde v okolí neni ani manipulák ani pila. Těch stromů je prostě škoda tak se chci dobrat k tomu jak se tam ten brouk dostal. Nic víc, nelpím na tom, že ho tam dofoukl vítr.
JŠ
Jan Škrdla
23.3.2021 22:31 Reaguje na Milan GNemám čas reagovat na vše so se mi nezdá, a odpovídat všem. Zrovna vám jsem opověděl, z toho důvodu, že jste reagoval na můj komentář z 20.3.2021 07:55. Kdyby to udělal kdokoliv jiný, odpovím jemu.
Jinak doporučuji si ten příspěvek přečíst, psal jsem tam spíš, beru to jako synonymum ke slovu nejspíše.
Na závěr, nikdo z nás nemůže s jistou říct, jak se tam ten brouk dostal, mě se zdá pravděpodobnější kulatin, vám vítr, ale kdo ví jak to bylo.
Odpovědět
Jinak doporučuji si ten příspěvek přečíst, psal jsem tam spíš, beru to jako synonymum ke slovu nejspíše.
Na závěr, nikdo z nás nemůže s jistou říct, jak se tam ten brouk dostal, mě se zdá pravděpodobnější kulatin, vám vítr, ale kdo ví jak to bylo.
MG
Milan G
26.3.2021 13:49 Reaguje na Jan ŠkrdlaAsi už pozdě, ale v TV o tom mluvili a pohled na ty pařezy je fakt tristní. Zároveň upozornil ten reportér, že brouk je jak na Moravě tak už i někde v Čechách, bohužel lokalitu nekonkretizoval.
No jak se říká, každý strom má svého škůdce a záleží pouze a jenom na přístupu konkrétních osob při jejich ochraně, nic víc.
Odpovědět
No jak se říká, každý strom má svého škůdce a záleží pouze a jenom na přístupu konkrétních osob při jejich ochraně, nic víc.
JŠ
Jan Škrdla
20.3.2021 07:58 Reaguje na Břetislav MachačekTo je argument proč pěstovat smíšené lesy. Zvyšuje se tím šance, že aspoň některý druh přežije.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.3.2021 08:50 Reaguje na Jan ŠkrdlaI ve smíšeném lese se musí napadení jednotlivých druhů
předcházet, aby to nepřešlo v kalamitu. Hospodaření
v lese je o prevenci a nespoléhat se, že něco přežije.
Tohle dělaly už generace lesníků před námi a měli by
dělat stále. Kdysi jeden revírník, můj dobrý známý,
byl v lese více než doma a než se stačil škůdce namnožit,
tak už vnucoval lidem palivové dříví z napadených stromů.
Jeho dva dřevorubci a vozataj to pokáceli druhý den po
zjištění a vyvezli z lesa ven. Dnes se broukaři těší
z toho, že tam strom zůstal a vedlejší už je napaden
taky. Hurá, máme tu chovnou stanici něčeho, co ale
může přerůst v kalamitu. Ten revírník než umřel, tak
už neměl chuť v penzi chodit do lesa. Byl zhnusen tím,
jak se nechávali škůdci namnožit a výsledky jeho práce
přišly vniveč díky těžkopádnosti výběrových řízení na
lesnické práce včetně těch akutních zásahů.
Odpovědět
předcházet, aby to nepřešlo v kalamitu. Hospodaření
v lese je o prevenci a nespoléhat se, že něco přežije.
Tohle dělaly už generace lesníků před námi a měli by
dělat stále. Kdysi jeden revírník, můj dobrý známý,
byl v lese více než doma a než se stačil škůdce namnožit,
tak už vnucoval lidem palivové dříví z napadených stromů.
Jeho dva dřevorubci a vozataj to pokáceli druhý den po
zjištění a vyvezli z lesa ven. Dnes se broukaři těší
z toho, že tam strom zůstal a vedlejší už je napaden
taky. Hurá, máme tu chovnou stanici něčeho, co ale
může přerůst v kalamitu. Ten revírník než umřel, tak
už neměl chuť v penzi chodit do lesa. Byl zhnusen tím,
jak se nechávali škůdci namnožit a výsledky jeho práce
přišly vniveč díky těžkopádnosti výběrových řízení na
lesnické práce včetně těch akutních zásahů.
JŠ
Jan Škrdla
20.3.2021 15:28 Reaguje na Břetislav MachačekTo co popisujete dnes nefunguje, dřevorubce má pod sebou firma, která vyhrála tendr, a ta na nějaký kůrovcový strom dlabe. Když je potřeba vytěžit něco navíc, tak se musí vyhlašovat minitendr. Mezitím se kůrovec vylíhne a rozletí po lese a radost z toho bude mít ta firma, z důvodu další zakázky.
Odpovědět
SM
Stanislav Mudra
18.3.2021 22:03Ještě že je ten brouk jen ve 20 stromech. Tímto je problém vyřešen a brouk vyhuben. Poraž strom vyhubíš bobra.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
19.3.2021 07:16:D to je prostě sranda ta lidská hloupost.... :D
JE POTŘEBA UDĚLAT Z NAŠICH PLANTÁŽÍ LESY, A PAK SE NEMUSÍME DIVIT TOMU, ŽE OSLABENÉ POROZTY NAPADÁ BŮHVÍ CO VŠECHNO....
PROBLÉM JE V HLAVÁCH DRUHU HOMO SAPIENS!
PRVNÍ KOMPLETNÍ ZNIČÍ CELÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A PAK ZAČNE OBVIŇOVAT JEDEN DRUH, KTERÝ LIDSKÉ BLBOSTI VYUŽÍVÁ... TO JE PROSTĚ SMĚŠNĚ ABSURDNÍ.... :D
Odpovědět
JE POTŘEBA UDĚLAT Z NAŠICH PLANTÁŽÍ LESY, A PAK SE NEMUSÍME DIVIT TOMU, ŽE OSLABENÉ POROZTY NAPADÁ BŮHVÍ CO VŠECHNO....
PROBLÉM JE V HLAVÁCH DRUHU HOMO SAPIENS!
PRVNÍ KOMPLETNÍ ZNIČÍ CELÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A PAK ZAČNE OBVIŇOVAT JEDEN DRUH, KTERÝ LIDSKÉ BLBOSTI VYUŽÍVÁ... TO JE PROSTĚ SMĚŠNĚ ABSURDNÍ.... :D
va
vaber
19.3.2021 08:51co já jsem viděl suché buky ,nebyl tam žádný kůroves ,ale zřejmě nějaká houba co způsobí ,že dřevo i v kořenech ztrouchniví ,kořeny ztratí pevnost přetrhnou se a buk se vyvrátí,
našel jsem takových stromů hodně,většina byly staré buky
Odpovědět
našel jsem takových stromů hodně,většina byly staré buky
RP
Radim Polášek
20.3.2021 12:29Kůrovec se zjistí velmi snadno odkrytím kůry napadeného stromu. Kromě toho kůrovec ničí strom najednou, totálním přerušením vodivých drah lýka mezi kořeny a korubnou stromu. Neexistuje, aby na stromě byly na podzim jen jednotlivé suché větve a živý zbytek stromu aby usychal další rok.
Doporučuji autorovi článku se na ty stromy ještě jednou podívat a buď toho kůrovce fyzicky objevit nebo konstatovat, že toto není napadení kůrovcem, ale spíš nějakou chorobou. Jak už tady někdo uvádí, tak možná nějakou houbou.
Odpovědět
Doporučuji autorovi článku se na ty stromy ještě jednou podívat a buď toho kůrovce fyzicky objevit nebo konstatovat, že toto není napadení kůrovcem, ale spíš nějakou chorobou. Jak už tady někdo uvádí, tak možná nějakou houbou.
AM
Anežka M
21.3.2021 09:07 Reaguje na Radim PolášekKůrovce identifikovala Mendlovka odbornými metodami, nikoliv autor článku stylem "baj voko". Nevkládala bych velké naděje, že se vědátoři z hnojárny zmýlili.
Odpovědět
