Lipenská přehrada je na polovině své kapacity. U přítoku do nádrže se voda vrátila do původního koryta Vltavy
Do nádrže v těchto dnech přitékají v průměru necelé dva krychlové metry vody za vteřinu. Do Vltavy však odtéká šest krychlových metrů za vteřinu. "Znamená to, že každým dnem výška hladiny o pár centimetrů klesá," řekla ČTK Kateřina Štěrbová z českobudějovického hydrometeorologického ústavu.
Na části přehrady se u přítoku voda vrátila do původního koryta Vltavy. Voda v nádrži se začíná rozlévat až v úseku před Horní Planou. Kvůli nízké hladině přerušil provoz přívoz z Horní Plané do Bližší Lhoty. Na některých místech přehrady se z vody vynořují obrysy bývalých objektů, které byly při stavbě vodního díla zatopeny.
Kvůli suchu klesla hladina i na dalších nádržích na vltavské kaskádě. Nejvýraznější úbytek je na Orlíku, což je dáno charakterem nádrže, která je úzká. Výška hladiny proto dosahuje někde až 70 metrů. Přesto se na orlické nádrži na velké části řeka vrátila do původního koryta. Orlická přehrada začala 4. září kvůli poklesu hladiny snižovat odtok a Povodí Vltavy poprvé v historii využívá zásobu vody ze Slap, aby udrželo potřebný průtok Vltavy v Praze.
Podle Štěrbové se v nejbližších dnech situace na přehradách nezmění. Předpověď na příštích deset dní nepočítá s výraznými srážkami. "Ale uvidíme, co bude dál. Například když byly povodně v roce 2024, přicházely ve chvíli, kdy panovalo také sucho. Ale nebylo tak extrémní jako nyní," uvedla.
Dodala, že srážky při povodních v roce 2002 by zase například sedmkrát naplnily přehradu v Husinci na Prachaticku, kdyby byla prázdná. "Současná situace proto není nezvratná. Řeky a nádrže se zase mohou začít plnit. Ale pokud bude jen déšť se srážkami do deseti milimetrů, nijak se to neprojeví. Veškerá voda by se vsákla do země a využila by ji vegetace. Ale při větších srážkových úhrnech by se už bilance v řekách změnila," řekla Štěrbová.
reklama
Dále čtěte |
Tři skupiny vodovodů na Orlickoústecku se propojí
Ministerstvo zemědělství podpoří modernizaci zavlažovacích systémů až 200 miliony ročně
Sucho zpozdí výlovy jihočeských rybníků, kapři budou na sádkách až před VánocemiOnline diskuse
Všechny komentáře (8)
vaber
1.10.2026 08:26No ale, odborníci co znají jak jsou přehrady škodlivé pro přírodu , se mohou radovat ,brzy budou vypuštěné.
Jindřich Duras
2.10.2026 13:37 Reaguje na vaberExistuje něco jako Manipulační řád. Tam je určeno, co jsou hlavní účely využívání té které nádrže a jak se má s vodou hospodařit. Ten Manipulační řád se dlouze připomínkuje: někdo má strach, že ho voda vyplaví, někdo zase, že vody tam poteče málo, jiný potřebuje zavlažovat nebo odebírat - tady třeba pro Temelín :-)). No a pak ten MŘ schválí Kraj a od té doby se podle něj postupuje.
To je OK, ne?
No a když je situace úplně mimo očekávání toho MŘ, může se dohodnout a být povolena výjimka - řada už jich běží: vypouští se míň, než by se podle MŘ mělo.
vaber
3.10.2026 09:03 Reaguje na Jindřich DurasJindřich Duras
9.10.2026 21:45 Reaguje na vaberNa druhou stranu: teď je obrovský retenční prostor vyprázdněný. No a El Niňo řádí a nestabilní polární Vortex a tak podobně, takže (možná :-)!) bude příští rok pršet víc než jindy a bude se nám ten prázdný objem hodit. Ovšem jestli bude opět stejné sucho, jsem i s přehradami celkem v řiti.
Břetislav Machaček
2.10.2026 09:07z přehrad. Byly by Praha opěvována s vyschlou Vltavou se zbytky splašek?
Rapidně by poklesla turistika a pro podnikání v Praze by to byla pohroma.
Otázkou ale je, když už nebude co pouštět, pokud přijde suchý podzim a
suchá zima. Ono možné je vše a co pak? Je na to Vltava v Praze připravena,
aby ten potok nebyl pouze splaškotokem ? Neusnulo se na vavřínech minulé
doby se zásobami vody k naředění těch sajrajtů, které produkuje stále
větší metropole? Zvládnou to nafukování města ČOV a samotná řeka?
Vzpomínám na "uplakanou" mokrou Šumavu z dob s hustými smrkovými lesy,
kdy byl problém tam nezmoknout. Voda přitahuje vodu, ale suchý les toho
asi moc nepřitahuje jako kdysi ty husté ZDRAVÉ ľesy, které "vyléčil"
Zelenými hájený kůrovec na současnou úroveň. Tu změnu vodního režimu
po zničení lesů kůrovcem jsem předpovídal a ona se vyplnila.
vaber
3.10.2026 09:09 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
5.10.2026 09:20 Reaguje na vaberv trsu trávy. To není pouze o půdě, mokřadech a nádržích.
Malé stromy sice méně vody vypaří, než ty staré, ale taky
jim dříve dojdou jejich vlastní zásoby vody. Je to jako
u dospělého člověka do syta napitého a kojence s malou
zásobou vody v těle. To dítě dehydruje o mnoho rychleji.
Ono je z praxe jasné, že to, co je více nasyceno vodou
odpařováním chladí okolí a nad chladným lesem prší více,
než nad pouští. Samozřejmě pokud se nejedná o extrém,
ale co si mám pomyslet o oblačnosti, která nad Šumavou
jen přejde a prší někde v Karpatech, kde ten les ještě
zůstal? Proč pršelo více v Krkonoších, Jeseníkách i v
Beskydech, kde se podařilo starých lesů zachránit více
a proč je nejhorší sucho na Vysočině, kde jich zbyla jen
hrstka ? Naši předci měli odpozorováno, že více srážek
je nad lesy v horách, než nad poli a ostatním bezlesím.
Tvrdili, že voda přitahuje vodu a suché a horké bezlesí
srážky "rozhání" teplými vzestupnými proudy vzduchu. A
co s tím má společného kůrovec? No přece to, že místo
například 100 litrů vody ve 100 letém stromě je pouze
10 v desetiletém, co nahradil kůrovcem zničený strom.
Na Šumavě očekávám "normalizaci" tak za 30-50 let, kdy
budou její lesy zase magnetem pro srážky.
