V nárazníkové zóně na Kypru se velmi daří zvířatům a rostlinám

Nárazníková zóna na Kypru je už mnoho let tragickou ukázkou rozdělení tohoto ostrova. Pro flóru a faunu však představuje mimořádně příznivé prostředí, jak ukazuje i případ muflonů, kteří jsou na středomořském ostrově původním a symbolickým druhem, píše agentura AFP.

"Díky nulovému lidskému vlivu se tady fauně a flóře daří," říká v opuštěné vesnici Varisia, která se nachází zhruba 55 kilometrů na západ od Nikósie, tureckokyperský botanik Salih Gücel. "Je to jako cestovat časem. Můžeme tady pozorovat to, co před 100 lety mohli vidět naši prarodiče," dodává a dívá se na orchidej, která roste mezi troskami budov v nárazníkové zóně.

Kypr je rozdělen na dvě části od roku 1974. Turecká armáda tehdy obsadila sever ostrova poté, co řeckokyperští nacionalisté uskutečnili státní převrat s cílem připojit ostrov k Řecku. Severokyperskou tureckou republiku, která se tak jmenuje od roku 1983, uznává jen Ankara, zatímco kyperská vláda má pod kontrolou pouze jižní část ostrova.

Nárazníková zóna, která obě strany ostrova odděluje, měří 180 kilometrů a v některých bodech dosahuje až osmi kilometrů šířky, uvádějí jednotky OSN, které toto pásmo území hlídají. Povolený vstup do "zakázaného území" má jen několika málo zemědělců a hlavně modré přilby OSN, které území hlídají a brání pašerákům a migrantům dostat se na druhou stranu.

Pro mnohé druhy zvířat a rostlin se toto území ale stalo "bezpečným útočištěm", říká řeckokyperská ornitoložka Iris Charalambidosová. "Je to oblast, kam se druhy mohou uchýlit před silnou lidskou činností," dodává. Jen v oblasti opuštěné vesnice Varisia žije 200 až 300 muflonů, kterých je na celém ostrově zhruba 3000 kusů.

"Jsou to také místa, kde se rozvíjí druhová rozmanitost," dodává badatelka. "Když se druh v nějaké oblasti hodně rozmnoží, tak se přesune do dalšího sektoru (nárazníkové zóny)."

Jeden pár muflonů přes listy olivovníků s nedůvěrou sleduje vetřelce, kterými tentokrát jsou reportéři agentury AFP a odborníci na místní faunu, které doprovází argentinští příslušníci jednotek OSN. Muflony na Kypru považují za národní symbol, v minulém století však kvůli intenzivnímu lovu skoro vymřeli.

V ohrožení stále jsou některé druhy orchidejí či vzácné druhy obojživelníků a savců, například myš kyperská (Acomys nesiotes), tvrdí Charalambidosová, jež působí na univerzitě v Nikósii.

Nárazníková zóna mimo jiné unikla intenzivní stavební činnosti, která na Kypru, který byl známý pro svou rozmanitost, zničila přirozená prostředí mnohých druhů zvířat a rostlin.

V situaci, kdy političtí představitelé nenacházejí schodu, jak vyřešit "kyperský problém", Charalambidosová a Gücel, který je ředitelem ústavu pro vědu a životní prostředí na severním Kypru, spolupracují v rámci projektu podporovaného OSN. Jeho cílem je zmapovat "oblasti s vysokou míru druhové pestrosti" v nárazníkové zóně. "Jedním z cílů našeho projektu je také dát dohromady lidi, již se zajímají o životní prostředí, z obou (kyperských) komunit," uvedl Gücel.

Po zhruba půl století od rozdělení ostrova kyperští Řekové a kyperští Turkové žijí vedle sebe, aniž by obě komunity měly mnoho vzájemných kontaktů. "Čím více mohou obě komunity spolupracovat, tím pravděpodobnější je, že se shodnou na společných tématech, což by pomohlo nejen životnímu prostředí, ale také mírovému procesu," uvedl mluvčí jednotek OSN.

"Máme společné cíle i zájmy," dodává Charalambidosová. "Toto lidi spojuje," říká s pohledem zaměřeným na několik žlutých květin, jež prorostly ostnatými dráty.

---

reklama

---