V plánu obnovy je podle MPO problém s řízením, financováním i legislativou

Národní plán obnovy (NPO) připravený předchozí vládou, prostřednictvím kterého má Česká republika možnost získat od Evropské unie 179 miliard korun na oživení ekonomiky po pandemii koronaviru, vyžaduje podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) mnoho změn. Resort pod vedením nového ministra Jozefa Síkely (za STAN) provedl začátkem roku kontrolu, kdy zjistil problémy s řízením a spoluprací mezi ministerstvy, potíže se zajištěním financování ze státního rozpočtu a komplikace spojené se střetem zájmů. Vyplývá to z předkládací zprávy pro vládu ke stavu plnění NPO, kterou má ČTK k dispozici.

Proplácení peněz se odvíjí od plnění daných úkolů, ukončené musí být do 31. prosince 2026. MPO při kontrole hodnotilo 244 milníků a cílů, kdy 15 procent z nich vyžaduje podle úřadu dodatečné peníze ze státního rozpočtu a u 18 procent je třeba provést změny v nastavení, což se týká termínů nebo podmínek.

Jednotlivá ministerstva nekladou plnění plánu podle MPO patřičnou pozornost, každý ministr by měl proto pověřit vždy jednoho člověka, například náměstka, který bude dohlížet na uskutečňování nutných procesů a ponese za ně zodpovědnost. Nyní záležitosti řeší i několik náměstků, kteří další odpovědnost přenášejí na podřízené.

"Koordinační orgán na úrovni ČR, Delivery unit, který má na celou ČR pouze 17 osob, tak místo toho, aby řídil a koordinoval deset resortů a 27 komponent, komunikuje napřímo s více než 120 osobami, jednotlivými autory textů v Národním plánu obnovy. Dlouhodobě je tento styl řízení neudržitelný," uvedlo MPO.

Vybraní pracovníci by se měli scházet vždy jednou za dva až tři týdny a informovat kolegy o postupu. Vláda by měla dostávat zprávu o pokrocích jednou za čtyři týdny.

Kabinet dříve rozhodl, že prostřednictvím NPO chce investovat zhruba 190 miliard korun, kdy 179 miliard by měl stát získat z EU, zbývající část doplatí z vlastního rozpočtu. Resortům ale potřebné prostředky chybějí. Zvýšené náklady si vyžádá splnění dalších úkolů v důsledku rostoucích cen energií, materiálů a služeb.

Problém MPO dále vidí u hrazení daně z přidané hodnoty (DPH), i to si vyžádá dodatečné náklady ze státního rozpočtu. Potřebné peníze na DPH a rostoucí ceny MPO vyčíslilo na zhruba 13 miliardy korun. Ze státního rozpočtu je nutné také uhradit administrativní zajištění NPO, na které je třeba asi pět miliard korun. Vyjádření ministerstva financí k uvolnění potřebných peněz ČTK shání.

EU u plánu obnovy vyžaduje zostřenou kontrolu případného střetu zájmů. Vyplácení dotací podmiňuje splněním daných podmínek. "Jako nejobtížnější část tohoto úkolu vnímáme zákonnou úpravu ve vztahu k definici skutečného majitele," uvedlo MPO. Je tedy nutné, aby ministerstvo spravedlnosti předložilo příslušné zákonné úpravy do konce května letošního roku Sněmovně.

V souvislosti s pandemií EU připravila pro členské státy mimořádný fond, NPO je podkladem pro jeho čerpání. Předchozí vláda ho schválila loni v květnu, ministři financí zemí EU ho odsouhlasili v září. Následně ČR obdržela zálohu 13 procent z celkové podpory. Plán je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány. Jedná se o infrastrukturu a takzvanou zelenou transformaci, digitalizaci, vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace. S podporou se počítá i na zdravotní prevenci. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) minulý týden uvedl, že Česko by chtělo využít miliardu eur z fondu také na stavbu ubytování a další náklady spojené s péčí o lidi prchající z Ukrajiny před ruskou invazí.

---

reklama

---