V Praze se po více než 185 letech usadili bobři evropští
"Je zřejmé, že hrad, který si na Vltavě postavili, obývá alespoň dvoučlenná rodina bobrů. Nyní budeme sledovat hlavně jejich činnost na lokalitě a pohyb v prostředí velkoměsta," řekl vedoucí výzkumného týmu Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí.
Šíření bobrů evropských Českou republikou po osách hlavních toků probíhá již od 70. let minulého století. Podle vědců bylo jen otázkou času, kdy se do centra hlavního města dostanou. Zatím se nejblíže Praze usadili na Berounce v Černošicích, západočeská populace vznikla šířením reintrodukovaných bobrů z Bavorska.
"Měli jsme již mnoho hlášení pozorování bobrů v Praze, prozatím ale šlo vždy o nutrie říční, nepůvodní a výrazně menší druh. Víkendové pozorování podložené užitím fotopastí nyní jednoznačně potvrdilo nejen výskyt, ale i to, že bobři po nocích vybudovali poměrně veliký hrad a na lokalitě hodlají zůstat," doplnil Vorel.
Populace bobrů je v tuzemsku dlouhodobě na vzestupu a současné počty přesahují 4000 jedinců. S rostoucími počty bobrů, kteří mění díky budování hrází a kácení stromů okolní krajinu, se objevují i problémy. V oblastech dlouhodobého výskytu se musí kácet hospodářské a okrasné dřeviny, kvůli bobřím hrázím se zaplavují silnice, a bobři svými norami narušují také hrázní tělesa rybníků. Po letech naprosté ochrany tak byly již vydány první výjimky na jejich odstřel.
"Víme, jak vhodné stanoviště pro bobra vypadá, můžeme tak predikovat, kam se bude dál rozšiřovat. Bobří rodina u nás potřebuje zhruba jeden až dva kilometry toku. Nečekáme, že by se mohl usadit třeba na Kampě nebo mezi nábřežími, v Praze je ale na horním i dolním toku Vltavy několik potenciálních míst, kde může bobr nerušeně žít a kácet drobné dřeviny," doplnil Vorel.
reklama
Budvirus - jméno pro nový obří virus. Objevili ho českobudějovičtí vědci v římovské nádrži
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv