V ptačím parku Josefovské louky se poprvé vylíhla mláďata jeřábů popelavých
"Je to vůbec poprvé, co se tady jeřábům podařilo vyhnízdit. I přes stále vzrůstající návštěvnost ptačího parku ČSO je to další důkaz toho, že obnovené mokřady mohou skvěle sloužit ptákům i lidem," sdělil správce ptačího parku Josefovské louky Břeněk Michálek.
Ornitologům se na Josefovských loukách od roku 2006 podařilo vytvořit ideální prostředí pro řadu ohrožených druhů ptáků, obojživelníků, vážek a dalších skupin živočichů. V posledních letech se tu rozmnožují jinde ubývající mokřadní ptáci, jako například čejky chocholaté, bekasiny otavní nebo kriticky ohrožení vodouši rudonozí.
"Jeřábi se tu zastavují na tahu již několik let. Vypozorovali jsme, kde se jim v parku nejvíc líbí, a toto místo jsme ochránili ohradníkem před přílišným spásáním koňmi a pratury. Kopytníci nám pomáhají vytvářet ideální prostředí pro luční bahňáky, ale jeřábi potřebují vyšší vegetaci. Ve vysoké trávě vyhnízdili. Mláďata se však hned začala krmit na blízkém nedávno paseném trávníku, kde je dostupnější potrava," sdělil Michálek.
Jeřábi jsou s výškou 130 centimetrů nejvyššími ptáky Evropy, jejich početnost ve střední Evropě vzrůstá, stále ale patří mezi vzácné ptačí druhy. "V některých regionech Česka se vůbec nerozmnožují," uvedl Michálek.
Na podzim vznikla v lokalitě Josefovské louky tříhektarová soustava tůní, takzvaný centrální ptačník, který letos zažívá svou první hnízdní sezonu. "Ptačník je jeden z hlavních důvodů, proč je letos v parku takové množství ptáků," uvedl vedoucí oddělení ochrany ptáků v ČSO Martin Bacílek.
Nově vytvořený komplex tůní v polovině května poprvé přilákal také ve východních Čechách vzácného kolpíka bílého. "Kolpíky bílé lze pozorovat především na jihu republiky, kde i v malém počtu hnízdí. Pozorování v jiných regionech Česka patří mezi výjimečné. Tím se počet druhů ptáků pozorovaných na Josefovských loukách vyšplhal již na 193," uvedl Michálek.
Ptačí park Josefovské louky vzniká od roku 2006 a má rozlohu kolem 85 hektarů. Rozmanitá příroda tu vznikla díky opatřením, jako je řízené zavlažování, péče o vegetaci, pastva velkých kopytníků a hloubení tůní. Páteří Ptačího parku je sto let starý závlahový systém řeky Metuje, který po opravě umožňuje regulaci výšky spodní vody na okolních loukách. Ochranáři louky s pomocí stovek dárců vykupují, zatím se jim podařilo získat přes 57 hektarů.
Mokřad patří s počtem téměř 200 pozorovaných druhů ptáků k nejvýznamnějším v Královéhradeckém kraji.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (2)
Karel Zvářal
26.5.2023 07:00využívají hustniky (dubina) po vytěžených porostech
kdyby kolem neprojel cyklista a mě nepřekvapil (úlekový, varovný?) zvučný hlas jeřába cca ze sta metrů ani o něm nevím
blízko je mokřinka se žábami a pulci ale potravně jim to asi stačí