https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-rece-morave-v-olomouci-kvuli-nizkemu-prutoku-uhynuly-stovky-kilogramu-ryb
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V řece Moravě v Olomouci kvůli nízkému průtoku uhynuly stovky kilogramů ryb Aktualizováno

15.9.2026 12:04 | OLOMOUC (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V řece Moravě v Olomouci a jejím okolí kvůli velmi nízkému průtoku uhynuly stovky kilogramů ryb včetně trofejních kusů. Rybáři do kafilérie koncem minulého týdne odvezli bezmála tunu ryb. Jde o největší úhyn od začátku sledování místní rybí populace v 90. letech. Nízký průtok v Moravě a jejích přítocích způsobilo dlouhodobé sucho, ve vodě je nyní málo kyslíku a ryby se dusí. ČTK to dnes řekli vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Petr Loyka a předseda olomouckého rybářského svazu Michal Šefčík. Úředníci kvůli nízkým průtokům prodloužili do konce října zákaz odběru vody z některých toků na Olomoucku.
 
Situace je podle Loyky kvůli nízkému průtoku kritická na hlavním toku řeky Moravy i v některých jejích přítocích. Ryby hynou hlavně v nočních hodinách, kdy ve vodě výrazně ubývá kyslíku. Mrtvé ryby se pak zachytávají na jezech, v malých vodních elektrárnách nebo v tůních, rybáři je likvidují. Ve stojatých vodách na Olomoucku úhyn ryb zatím zaznamenán nebyl.

Předseda olomoucké organizace Českého rybářského svazu Michal Šefčík ČTK řekl, že rybáři likvidovali uhynulé ryby hlavně v pátek a v sobotu, do kafilérie jich odvezli 910 kilogramů. "Bylo tam hodně trofejních ryb. Krásní sumci, candáti, štiky i kapři vážící přes deset kilogramů," uvedl. Další velký úhyn ryb v řece Moravě odborníci zatím nezaznamenali. "V Moravě je teď ale minimální průtok a čekají nás další teplé dny, takže vyhlídky jsou špatné," podotkl.

Úhyn ryb v řece Moravě podle Loyky způsobilo několik nepříznivých faktorů. "Nízký průtok znamená, že se látky, které se do Moravy a jejích přítoků dostávají, nemají jak naředit. Krátkodobé srážky navíc spláchly nečistoty a současně propláchly a pročistily kanály. V povodí také probíhají zemědělské práce a hnojení," upozornil Loyka.

Zejména na jihu Olomouce se tyto negativní vlivy v úseku řeky Moravy pod jezem často sčítají, letošní úhyn ryb je ale výjimečný svým rozsahem. "Něco takového za celou svou profesní dráhu nepamatuji," podotkl Loyka. Stav v řece Moravě i jejích přítocích monitorují rybáři společně s pracovníky odboru životního prostředí, město na likvidaci úhynu ryb uvolnilo 50.000 korun. Situace se podle Loyky zlepší až po dlouhodobém poklesu teplot a vydatných a rovnoměrně rozložených srážkách.

Loyka upozornil, že pro vodní živočichy není rozhodující pouze množství kyslíku naměřené během dne. Kritická je především situace po setmění, kdy vodní organismy kyslík spotřebovávají a jeho koncentrace může klesnout na hodnoty, které už ryby nedokážou přežít.

Odbor životního prostředí magistrátu v pondělí kvůli nízkým průtokům prodloužil zákaz odběru povrchových vod z některých vodních toků. Omezení se týká Trusovického a Dolanského potoku včetně přítoků ve správním obvodu obcí Bělkovice-Lašťany a Dolany. Vztahuje se také na řeku Bystřici s přítoky na území Hluboček, Velké Bystřice, Bystrovany a Olomouc.


reklama

Hlasujte
HLASUJTE
pro stránky ekolist.cz
 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DF

Daniel Fiala

15.9.2026 16:52
Kdyby se jasně napsalo, že ryby uhynuly v kanále, který se kdoví proč stále nazývá Morava, bylo by jasněji. Svádět to na nízký průtok asi také nepomůže.

Prostě jsme řeky zkanalizovali a jako ke kanálům se k nim navíc chováme = vypouštíme tam všechny sra..y, se kterými se nechceme čistit. Vždyť to stojí nám tak drahé a milované peníze, žáno.

A navíc! Ten kanál, tedy zničený hydromorfologický stav řeky, se drtivé většině lidí = daň. poplatníků děsně zamlouvá a v drtivé většině takový stav obhajují, ba vyžadují.

S takovým materiálem se těžko pracuje ku záchraně života. To se nejdřív ty hlavy dubový musí trošinku poučit, što takája rjiéka jesť. No a zkuste někoho poučit třeba na Ekolistu ...

A ještě největší ementálové začnou křičet přehrady a jenom více a ještě větších přehrad ... no jasně, do každý dědiny aspoň jednu mega velkou, hlavně žádnou ekológiji.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.9.2026 18:29 Reaguje na Daniel Fiala
Pan Fiala nezklamal. Morava teče do Olomouce přes nejpřírodnější
meandry v republice(CHKO Litovelské Pomoraví), ale tam se líně tekoucí voda nemá jak okysličit. Žádné peřeje, žádné vodní stupně
s přelivy strhávajícími do vody vzduch. Jen a jen líně tekoucí
voda s vrstvami bahna na dně s množstvím vodních rostlin. Navíc
to není Vltava s možností naředit nečistoty a zahnívající vodu
z přehrad, proti kterým pan Fiala horuje. Pročpak neumírají ryby
ve zkanalizované Vltavě ekologisto? No protože se voda ředí a
okysličuje čistou vodou z přehrad! Takže poněkud hloupý příspěvek,
ale od vás už nic jiného nečekám.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.9.2026 18:53 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

16.9.2026 11:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Potrefená husa se ozvala. Váš odpor proti racionálnímu poznání je neuvěřitelný.

Jestli proti něčemu opravdu horuji, tak především proti lidské blbosti, kterou právě vy překypujete. Vy nepoznáte rozdíl mezi řekou a zkanalizovaným vodním tokem, ani kdyby Vám ta voda omývala všechny všechny neurony. V životě jste v ruce neměl kyslíkovou sondu, a proto budete psát nesmysly, protože vás to baví.

Kromě toho, že jste hulvát a nedokázal jste se mi za nadávku už několik měsíců omluvit, tak jste člověk zcela nepřístupný banálním poznatkům z fyziky a chemie, o biologii ani nemluvě.

Vaše snaha o napodobení logiky je vadná od podstaty, ale čas marnit nehodlám. Chudáci čtenáři vašich výplodů, těch je mi líto.

Pro nezúčastněné: kdybyste potřebovali mít jistotu, tak jsem a) proměřil kyslíkové poměry na stovkách km řek a tisících vzorků všech typů vod v ČR. Vlastnoručně. Ale hlavně b) každému stačí cedník na nudle a nabrat bentos v nadjezí a na normálně proudícím úseku. Kdybyste si c) chtěli čichnout k blbosti zdejšího génia, tak máte nyní na konci léta prakticky pod každou pořehradou nebo větším rybníkem ideální možnost. Anoxické hypolimnion se spodními výpustmi se projevuje namnoze černými kameny od vysráženého manganu nebo nesnesitelným zápachem sirovodíku. O rozkládajících se masových květech sinic psát netřeba, desítky km pod přehradami jsou kameny namalované na modro.

Boj s lidskou blbostí se nedá vyhrát. Je to marný.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.9.2026 17:43 Reaguje na Daniel Fiala
No ale- proč tedy neumírají ryby ve Vltavě? Asi by to chtělo odpověď.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.9.2026 18:56 Reaguje na pavel peregrin
Nic proti vám, pane Fialo, jenže pokud se bavíme třeba o zemědělství, což je můj obor, tak velice často musím se závěry pana Machačka souhlasit. Ne se vším, ale hodně často. Tudíž bych se neodvažoval tvrdit, že nezná banální fyziku, chemii a biologii.
Myslím, že v tomto případě jste hodně přestřelil.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

17.9.2026 16:16 Reaguje na pavel peregrin
Si děláte srandu? Machaček neví vůbec nic - si nepamatujete co tady pindá o ovocnářství, nebo naposled o stavu tuzemského dojného stáda?("krávy nejsou schopny pastvy... Břetislav Machaček1.9.2026 11:19) - ani ste nepíp... přitom to je jenom snůška blábolů. Že tady opakuje floskule nijak nevypovídá o úrovni jeho znalostí a už vůbec z toho nelze usuzovat že věci rozumí líp, než hydrobiolog. To už jste se všichni úplně pomátli?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.9.2026 19:06 Reaguje na Jakub Graňák
Ne všechno registruji. Ostatně, k ovocnářství bych se ani já nevyjadřoval, ač amatérský ovocnář. Ale co se půdy a obhospodařování týká, tak znovu opakuji, že tady p.Machaček zdaleka mimo mísu není.
A propos- proč tedy p. Fiala není schopen vyvrátit to, co on říká? Proč asi?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.9.2026 19:12 Reaguje na pavel peregrin
A ještě něco- asi se vám to bude zajídat, ale v mnoha názorech- a zdůrazňuji zase ohledně půdy či obdělávání a věcí točících se okolo-vidím u něho normální pozorovací schopnost, byť podanou laickým způsobem, se kterou jako agronom souhlasím. na rozdíl od mnoha výplodů byť lidí ověnčených titulem vpředu i vzadu. Bohužel.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.9.2026 19:47 Reaguje na pavel peregrin
Ono Ekolist čtou i laici a je lépe je nezatěžovat vygůglenými
pojmy a tabulkami jako někteří
diskutéři. Kdysi mě učili, že
mám s lidmi mluvit jejich
jazykem, aby mi rozuměli a
necítili se méněcenní. Mnozí
navíc potřebují polopatické
vysvětlení i pomocí příkladů,
aby pochopili o co jde. A ty
tituly? Těmi se chlubí často
takoví, co je získali všelijak
a nikdy nic nevymysleli. Jen
opakují, co se naučili a co
někde vyčetli, ale na to stačí
Wikipedie a AI a nepotřebuji,
aby to tlumočil "vzdělanec"
bez vlastního rozumu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.9.2026 07:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Ve světě kde je "lépe se nezatěžovat fakty a daty" už díky vašim milým vrstevníkům (Trump, Babiš etc.) už nějakou dobu žijem - tupost jen kvete.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.9.2026 07:13 Reaguje na pavel peregrin
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/matej-pomahac-tri-svety-zeme-zivitelky-a-budoucnost-zemedelstvi#diskuse - tak si ten jeho příspěvek přečtěte ať se bavíme konkrétně jak mr Machaček není mimo mísu. Znáte rčení, že i porouchané hodiny ukazují dvakrát denně správný čas?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.9.2026 19:38 Reaguje na Jakub Graňák
Tak proč se současné dojnice s vemeny až na zem nepasou a jen prožijí celý život ve stájích? Jsou vyšlechtěny pouze na mléčnou produkci a ta z pastvy není taková, jako
z intenzivního přijmu velmi hodnotné potravy. Nebo to není pravda?
A v čem jsem se mýlil při ovocnářství?
Není pravda, že v zahraničí rostou
ovocné stromy v jalovině živené pouze
umělými hnojivy z kapkové závlahy? A
nebo, že se už bez postřiků neobejdou?
Povězte konkrétně v čem se mýlím.
A proč mi hydrobiolog neodpoví na tu
Vltavu, proč v ní nejsou úhyny a proč
se teda dotuje vodou z přehrad? Proč
mlčí? To nezná odpověď? Pomatení jsou,
ale ti odpůrci přehrad, kteří je stále
odmítají i po letošním suchu. To už je
umanutost "odborníků" neschopných uznat
chybu, že se bez přehrad obejdeme!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.9.2026 06:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Žádné plemeno nemá vemeno až na zem. Je to otázka intenzifikace, kterou tady podle toho jak se vám to hodí buď vyzdvihujete, nebo zatracujete. Více než polovinu tuzemského stáda tvoří čestr (kombinované plemeno).
Není pravda, že v zahraničí rostou ovocné stromy v jalovině - tak jako to není pravda v tuzemsku. Stejně jako není pravda, že nás spasí návrat k ovocnářství na úrovni znalostí 19. století, které tady propagujete.
Vy mně odpovězte, proč jsou každoročně úhyny na Dyji, když je na ní 5 přehrad, které ji dotují vodou...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.9.2026 17:49 Reaguje na Jakub Graňák
Tak proč se nepasou? Vždyť píšu,
že nepasou proto, že z pastvy by
ta dojivost nebyla taková, jako
z intenzivního krmení bez výdeje
energie na pohyb na pastvě.
Úhyny na Dyji pod Novými Mlýny
je dán tím, že ty živiny z
nedočištěné vody z ČOV všech
sídel kolem Dyje a přítoků
nemá kdo odbourat a odstranit.
Zelený už je Vranov a o vodě
z Brna je škoda mluvit, tam
se dusí ryby i po naředění
vodou z Práglu. Těch sajrajtů
je příliš a řešením múže být
tu vodi s živinami z Nových
Mlýnů používat jako hnojivou
zálivku v zemědělství a ne ji
vypouštět z přehrady. Do řeky
lze vodu vypouštět z různých
vodních sloupců podle obsahu
kyslíku a nikoliv pouze ten
nejhorší blivajz kvůli výkonu
elektrárny, aby kryla noční výpadky solárů. Taky lze do
řeky natáhnout přes přehradu
potrubí a vypouštět pod hráz
vodu z přítoku s vyšším obsahem
kyslíku. Od toho máme kvanta
vědců, aby to řešili a ne aby
to řešil laik.
No a k těm sadům na svazích
italských alp pouze to, že
každý zákrsek měl v suti kubík
hlíny a kapkovou závlahu z jezera obohacenou o hnojiva.
Mimo tu půdu pod stromy byla
pouze suť bez porostu. Voda
se tam neudržela, suť držela
teplo až do rána při nočním
chladnu a možná i mrazu. Víte
mi nevadí, že lidem nevadí
ovoce plné chemie. Já ho nejím
a spokojím se s tím co vypěstuji
bez chemie. Nyní sklízím u nás
hrozny zcela bez postřiků pouze
proto, že jsem obešel několik
pěstitelů v okolí a zjišťoval
odolnost odrůd. Nakonec jako
nejlepší se ukázala bezejmenná
odrůda( prý Charvát) co zde
roste přes 100 let a nemusím
ji jako ty novější několikrát
postřikovat chemií. Jdu cestou
starých odolných odrůd s minimem
pěstebních zásahů na které ti
staří sedláci neměli čas. Oni
nelezli celou zimu v sadu s pilkou a nůžkami po stromech
a nelpěli na plodech jako by
byly z umělé hmoty bez vady.
Pěkné prodali, méně pěkné jedli
a zbytek moštovali, pálili a
nebo pouze zkrmovali. Nemuseli
tak sklízet pouze 1. jakost!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.9.2026 07:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Pase se jich trojnásobek, než za bolševika (tehdy 10 %, dnes 30%).
Co se týče ovocnářství, tak do toho se už vůbec neserte, jenom dokazujete svoji trestuhodnou neznalost... jen namátkou - nejznámější zakrslá podnož M9 byla vyšlechtěna v průběhu 1. světové války a od té doby je masivně užívána. Objem používaných pesticidů v sadech není proti době před 40 lety ani poloviční, podstatnou část postřiků totiž nahradila biologická ochrana - metoda vyzkoumaná těmi odpornými parazity vědci a entomology.
Odpovědět
JH

JH

19.9.2026 07:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Vašim úvahám trochu chybí pointa. Proč by se dojnice měla za každou cenu pást? A v čem byla ta rustikální idyla, kterou popisujete, lepší, než to, co máme teď? Na základě toho, že jste někde viděl dojnici s "vemenem až na zem" nelze tvrdit, že takhle dnes vypadají všechny krávy. A že má někdo jabloňový sad v Alpách neznamená, že všechny sady jsou na hlušině.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.9.2026 19:08 Reaguje na pavel peregrin
Na to neodpoví, aby nemusel přiznat přínos přehrad
při ředění nedočištěné vody. To, že to někdo měří
a nekoná ryby nezachrání. Kaly usazené v meandrech
větší déšť uvolní a zaprasí s nimi i dosud čistou
vodu pod nimi. Jsou to rezervoáry nečistot v bahně
vyplavované přírodně na rozdíl od kalů v kanálech,
kde by neměly při stabilním průtoku vůbec být.
Lidé šetří vodou a průplach kanálů nenapojených na
ČOV provede až déšť. To bylo příčinou většiny úhynů
po deštích.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.9.2026 19:02 Reaguje na Daniel Fiala
Váš odpor proti racionálnímu poznání je neuvěřitelný. (Máte jen fach klapky na očích.) Asi jsou vaše zjištění o nedostatku kyslíku pravda, ale Ignorujete realitu kontextu a Odmíte nebo nedokážete vzít v úvahu lidské, společenské či ekonomické dopady svých řešení.
- Neberete v potaz životy a majetek lidí např. v Olomouci.
-neberete v potaz potřebu akumulace vody v nádržích. pro udržení průtoku, pro potřeby zásobování vodou (ale je třeba akumulaci zvyšovat všude).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.9.2026 19:22 Reaguje na Daniel Fiala
Víte k čemu slouží spodní výpustě přehrad? Ten kal se
spodem vypouští při nadměrných průtocích, kdy se kal
rozředí tak, že neohrozí život v řece. Mimo ty velké průtoky se naopak kaly zadržují, aby netekly v řece
i za sucha, což v toku bez přehrady nelze. Kaly tam
tečou stále, ale pouze ve vyšší koncentraci. Tak proč
neumírají ryby ve Vltavě a proč se tam ta voda ředí
čistou vodou z přehrad a nebo je to hnůj o kterém
píšete, že teče ze spodních výpustí? Proboha proč
jsou řeky pod přehradami pstruhovými revíry, když
z nich podle vás teče hnůj? Co měříte, když to
nevíte?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.9.2026 20:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Ještě dodám, že na Zdoňov mi neodpověděl jeho autor
a ani jeho kamarádi a obdivovatelé. Rád bych věděl
jak se osvědčil při přívalových deštích a za sucha.
Poslední opěvný článek byl o něm po běžném dešti
a po přívalovém lijáku nic a za sucha taky nic.
Já totiž slyšel doufám pomluvu, že byl při tom
lijáku zdrojem bahna, které zaplavilo vše pod
ním a snad dostanu odpověď o opaku, že je to
pouze pomluva.
Odpovědět
He

HelaS

15.9.2026 21:51
Omlouvám se, ale rve mi to voči: jak může uhynout kilogram? Nebo tuna?
Odpovědět
Hlasujte
HLASUJTE
pro stránky ekolist.cz


 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist