V řece Moravě v Olomouci kvůli nízkému průtoku uhynuly stovky kilogramů ryb Aktualizováno
Předseda olomoucké organizace Českého rybářského svazu Michal Šefčík ČTK řekl, že rybáři likvidovali uhynulé ryby hlavně v pátek a v sobotu, do kafilérie jich odvezli 910 kilogramů. "Bylo tam hodně trofejních ryb. Krásní sumci, candáti, štiky i kapři vážící přes deset kilogramů," uvedl. Další velký úhyn ryb v řece Moravě odborníci zatím nezaznamenali. "V Moravě je teď ale minimální průtok a čekají nás další teplé dny, takže vyhlídky jsou špatné," podotkl.
Úhyn ryb v řece Moravě podle Loyky způsobilo několik nepříznivých faktorů. "Nízký průtok znamená, že se látky, které se do Moravy a jejích přítoků dostávají, nemají jak naředit. Krátkodobé srážky navíc spláchly nečistoty a současně propláchly a pročistily kanály. V povodí také probíhají zemědělské práce a hnojení," upozornil Loyka.
Zejména na jihu Olomouce se tyto negativní vlivy v úseku řeky Moravy pod jezem často sčítají, letošní úhyn ryb je ale výjimečný svým rozsahem. "Něco takového za celou svou profesní dráhu nepamatuji," podotkl Loyka. Stav v řece Moravě i jejích přítocích monitorují rybáři společně s pracovníky odboru životního prostředí, město na likvidaci úhynu ryb uvolnilo 50.000 korun. Situace se podle Loyky zlepší až po dlouhodobém poklesu teplot a vydatných a rovnoměrně rozložených srážkách.
Loyka upozornil, že pro vodní živočichy není rozhodující pouze množství kyslíku naměřené během dne. Kritická je především situace po setmění, kdy vodní organismy kyslík spotřebovávají a jeho koncentrace může klesnout na hodnoty, které už ryby nedokážou přežít.
Odbor životního prostředí magistrátu v pondělí kvůli nízkým průtokům prodloužil zákaz odběru povrchových vod z některých vodních toků. Omezení se týká Trusovického a Dolanského potoku včetně přítoků ve správním obvodu obcí Bělkovice-Lašťany a Dolany. Vztahuje se také na řeku Bystřici s přítoky na území Hluboček, Velké Bystřice, Bystrovany a Olomouc.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (22)
Daniel Fiala
15.9.2026 16:52Prostě jsme řeky zkanalizovali a jako ke kanálům se k nim navíc chováme = vypouštíme tam všechny sra..y, se kterými se nechceme čistit. Vždyť to stojí nám tak drahé a milované peníze, žáno.
A navíc! Ten kanál, tedy zničený hydromorfologický stav řeky, se drtivé většině lidí = daň. poplatníků děsně zamlouvá a v drtivé většině takový stav obhajují, ba vyžadují.
S takovým materiálem se těžko pracuje ku záchraně života. To se nejdřív ty hlavy dubový musí trošinku poučit, što takája rjiéka jesť. No a zkuste někoho poučit třeba na Ekolistu ...
A ještě největší ementálové začnou křičet přehrady a jenom více a ještě větších přehrad ... no jasně, do každý dědiny aspoň jednu mega velkou, hlavně žádnou ekológiji.
Břetislav Machaček
15.9.2026 18:29 Reaguje na Daniel Fialameandry v republice(CHKO Litovelské Pomoraví), ale tam se líně tekoucí voda nemá jak okysličit. Žádné peřeje, žádné vodní stupně
s přelivy strhávajícími do vody vzduch. Jen a jen líně tekoucí
voda s vrstvami bahna na dně s množstvím vodních rostlin. Navíc
to není Vltava s možností naředit nečistoty a zahnívající vodu
z přehrad, proti kterým pan Fiala horuje. Pročpak neumírají ryby
ve zkanalizované Vltavě ekologisto? No protože se voda ředí a
okysličuje čistou vodou z přehrad! Takže poněkud hloupý příspěvek,
ale od vás už nic jiného nečekám.
Daniel Fiala
16.9.2026 11:52 Reaguje na Břetislav MachačekJestli proti něčemu opravdu horuji, tak především proti lidské blbosti, kterou právě vy překypujete. Vy nepoznáte rozdíl mezi řekou a zkanalizovaným vodním tokem, ani kdyby Vám ta voda omývala všechny všechny neurony. V životě jste v ruce neměl kyslíkovou sondu, a proto budete psát nesmysly, protože vás to baví.
Kromě toho, že jste hulvát a nedokázal jste se mi za nadávku už několik měsíců omluvit, tak jste člověk zcela nepřístupný banálním poznatkům z fyziky a chemie, o biologii ani nemluvě.
Vaše snaha o napodobení logiky je vadná od podstaty, ale čas marnit nehodlám. Chudáci čtenáři vašich výplodů, těch je mi líto.
Pro nezúčastněné: kdybyste potřebovali mít jistotu, tak jsem a) proměřil kyslíkové poměry na stovkách km řek a tisících vzorků všech typů vod v ČR. Vlastnoručně. Ale hlavně b) každému stačí cedník na nudle a nabrat bentos v nadjezí a na normálně proudícím úseku. Kdybyste si c) chtěli čichnout k blbosti zdejšího génia, tak máte nyní na konci léta prakticky pod každou pořehradou nebo větším rybníkem ideální možnost. Anoxické hypolimnion se spodními výpustmi se projevuje namnoze černými kameny od vysráženého manganu nebo nesnesitelným zápachem sirovodíku. O rozkládajících se masových květech sinic psát netřeba, desítky km pod přehradami jsou kameny namalované na modro.
Boj s lidskou blbostí se nedá vyhrát. Je to marný.
pavel peregrin
16.9.2026 17:43 Reaguje na Daniel Fialapavel peregrin
16.9.2026 18:56 Reaguje na pavel peregrinMyslím, že v tomto případě jste hodně přestřelil.
Jakub Graňák
17.9.2026 16:16 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
17.9.2026 19:06 Reaguje na Jakub GraňákA propos- proč tedy p. Fiala není schopen vyvrátit to, co on říká? Proč asi?
pavel peregrin
17.9.2026 19:12 Reaguje na pavel peregrinBřetislav Machaček
17.9.2026 19:47 Reaguje na pavel peregrinpojmy a tabulkami jako někteří
diskutéři. Kdysi mě učili, že
mám s lidmi mluvit jejich
jazykem, aby mi rozuměli a
necítili se méněcenní. Mnozí
navíc potřebují polopatické
vysvětlení i pomocí příkladů,
aby pochopili o co jde. A ty
tituly? Těmi se chlubí často
takoví, co je získali všelijak
a nikdy nic nevymysleli. Jen
opakují, co se naučili a co
někde vyčetli, ale na to stačí
Wikipedie a AI a nepotřebuji,
aby to tlumočil "vzdělanec"
bez vlastního rozumu.
Jakub Graňák
18.9.2026 07:18 Reaguje na Břetislav MachačekJakub Graňák
18.9.2026 07:13 Reaguje na pavel peregrinBřetislav Machaček
17.9.2026 19:38 Reaguje na Jakub Graňákz intenzivního přijmu velmi hodnotné potravy. Nebo to není pravda?
A v čem jsem se mýlil při ovocnářství?
Není pravda, že v zahraničí rostou
ovocné stromy v jalovině živené pouze
umělými hnojivy z kapkové závlahy? A
nebo, že se už bez postřiků neobejdou?
Povězte konkrétně v čem se mýlím.
A proč mi hydrobiolog neodpoví na tu
Vltavu, proč v ní nejsou úhyny a proč
se teda dotuje vodou z přehrad? Proč
mlčí? To nezná odpověď? Pomatení jsou,
ale ti odpůrci přehrad, kteří je stále
odmítají i po letošním suchu. To už je
umanutost "odborníků" neschopných uznat
chybu, že se bez přehrad obejdeme!
Jakub Graňák
18.9.2026 06:47 Reaguje na Břetislav MachačekNení pravda, že v zahraničí rostou ovocné stromy v jalovině - tak jako to není pravda v tuzemsku. Stejně jako není pravda, že nás spasí návrat k ovocnářství na úrovni znalostí 19. století, které tady propagujete.
Vy mně odpovězte, proč jsou každoročně úhyny na Dyji, když je na ní 5 přehrad, které ji dotují vodou...
Břetislav Machaček
18.9.2026 17:49 Reaguje na Jakub Graňákže nepasou proto, že z pastvy by
ta dojivost nebyla taková, jako
z intenzivního krmení bez výdeje
energie na pohyb na pastvě.
Úhyny na Dyji pod Novými Mlýny
je dán tím, že ty živiny z
nedočištěné vody z ČOV všech
sídel kolem Dyje a přítoků
nemá kdo odbourat a odstranit.
Zelený už je Vranov a o vodě
z Brna je škoda mluvit, tam
se dusí ryby i po naředění
vodou z Práglu. Těch sajrajtů
je příliš a řešením múže být
tu vodi s živinami z Nových
Mlýnů používat jako hnojivou
zálivku v zemědělství a ne ji
vypouštět z přehrady. Do řeky
lze vodu vypouštět z různých
vodních sloupců podle obsahu
kyslíku a nikoliv pouze ten
nejhorší blivajz kvůli výkonu
elektrárny, aby kryla noční výpadky solárů. Taky lze do
řeky natáhnout přes přehradu
potrubí a vypouštět pod hráz
vodu z přítoku s vyšším obsahem
kyslíku. Od toho máme kvanta
vědců, aby to řešili a ne aby
to řešil laik.
No a k těm sadům na svazích
italských alp pouze to, že
každý zákrsek měl v suti kubík
hlíny a kapkovou závlahu z jezera obohacenou o hnojiva.
Mimo tu půdu pod stromy byla
pouze suť bez porostu. Voda
se tam neudržela, suť držela
teplo až do rána při nočním
chladnu a možná i mrazu. Víte
mi nevadí, že lidem nevadí
ovoce plné chemie. Já ho nejím
a spokojím se s tím co vypěstuji
bez chemie. Nyní sklízím u nás
hrozny zcela bez postřiků pouze
proto, že jsem obešel několik
pěstitelů v okolí a zjišťoval
odolnost odrůd. Nakonec jako
nejlepší se ukázala bezejmenná
odrůda( prý Charvát) co zde
roste přes 100 let a nemusím
ji jako ty novější několikrát
postřikovat chemií. Jdu cestou
starých odolných odrůd s minimem
pěstebních zásahů na které ti
staří sedláci neměli čas. Oni
nelezli celou zimu v sadu s pilkou a nůžkami po stromech
a nelpěli na plodech jako by
byly z umělé hmoty bez vady.
Pěkné prodali, méně pěkné jedli
a zbytek moštovali, pálili a
nebo pouze zkrmovali. Nemuseli
tak sklízet pouze 1. jakost!
Jakub Graňák
19.9.2026 07:34 Reaguje na Břetislav MachačekCo se týče ovocnářství, tak do toho se už vůbec neserte, jenom dokazujete svoji trestuhodnou neznalost... jen namátkou - nejznámější zakrslá podnož M9 byla vyšlechtěna v průběhu 1. světové války a od té doby je masivně užívána. Objem používaných pesticidů v sadech není proti době před 40 lety ani poloviční, podstatnou část postřiků totiž nahradila biologická ochrana - metoda vyzkoumaná těmi odpornými parazity vědci a entomology.
JH
19.9.2026 07:50 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
16.9.2026 19:08 Reaguje na pavel peregrinpři ředění nedočištěné vody. To, že to někdo měří
a nekoná ryby nezachrání. Kaly usazené v meandrech
větší déšť uvolní a zaprasí s nimi i dosud čistou
vodu pod nimi. Jsou to rezervoáry nečistot v bahně
vyplavované přírodně na rozdíl od kalů v kanálech,
kde by neměly při stabilním průtoku vůbec být.
Lidé šetří vodou a průplach kanálů nenapojených na
ČOV provede až déšť. To bylo příčinou většiny úhynů
po deštích.
Slavomil Vinkler
16.9.2026 19:02 Reaguje na Daniel Fiala- Neberete v potaz životy a majetek lidí např. v Olomouci.
-neberete v potaz potřebu akumulace vody v nádržích. pro udržení průtoku, pro potřeby zásobování vodou (ale je třeba akumulaci zvyšovat všude).
Břetislav Machaček
16.9.2026 19:22 Reaguje na Daniel Fialaspodem vypouští při nadměrných průtocích, kdy se kal
rozředí tak, že neohrozí život v řece. Mimo ty velké průtoky se naopak kaly zadržují, aby netekly v řece
i za sucha, což v toku bez přehrady nelze. Kaly tam
tečou stále, ale pouze ve vyšší koncentraci. Tak proč
neumírají ryby ve Vltavě a proč se tam ta voda ředí
čistou vodou z přehrad a nebo je to hnůj o kterém
píšete, že teče ze spodních výpustí? Proboha proč
jsou řeky pod přehradami pstruhovými revíry, když
z nich podle vás teče hnůj? Co měříte, když to
nevíte?
Břetislav Machaček
17.9.2026 20:00 Reaguje na Břetislav Machačeka ani jeho kamarádi a obdivovatelé. Rád bych věděl
jak se osvědčil při přívalových deštích a za sucha.
Poslední opěvný článek byl o něm po běžném dešti
a po přívalovém lijáku nic a za sucha taky nic.
Já totiž slyšel doufám pomluvu, že byl při tom
lijáku zdrojem bahna, které zaplavilo vše pod
ním a snad dostanu odpověď o opaku, že je to
pouze pomluva.

Sucho odkrylo zbytky starého Bítova pod hladinou Vranovské přehrady
ČHMÚ: Letošní rok je zatím třetí nejsušší od roku 1961
Ochránci přírody a dobrovolníci zatím na Slapech zachránili přes 60 000 škeblí