V Turecku začíná klimatická konference COP31, průlom se na ní nečeká

V turecké Antalyi začíná 31. konference OSN o změně klimatu. Uskuteční se v období velké mezinárodní nejistoty a podle expertů se neočekává přijetí průlomových rozhodnutí. Státy by měly například jednat o tom, jak zvýšit váhu elektřiny v globálním energetickém mixu či jak lépe nakládat s odpadem. Konference, která by měla skončit 20. listopadu, se podle tureckého předsednictví má více zaměřit na praktická řešení. V minulosti se státy dohodly, že teploty nemají ve srovnání s předprůmyslovou érou vzrůst do konce 21. století o více než dva stupně a v nejlepším scénáři by oteplení nemělo přesáhnout 1,5 stupně. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) však v říjnu varoval, že bez dodatečných klimatických závazků nad rámec těch, které státy již přijaly, by oteplení do konce století činilo 2,6 stupně.

"Letošní klimatická konference je první, na které je jasné nad rámec rozumných pochybností, že cíle 1,5 stupně nepodaří dosáhnout," uvedl předseda konference Murat Kurum.

Na jednání podle expertů doléhají krize, které otřásají světem, od války v Íránu až po konflikt na Ukrajině. Právě válka v Íránu s omezením plavby v Hormuzském průlivu vedla k zvýšení cen ropy a plynu a narušení dodavatelských řetězců. Podle tureckého předsednictví reakcí na "letošní energetickou krizi" by měla být elektrifikace. Právě posílení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů má být jedním z hlavních témat jednání.

Ačkoliv odhady poukazují, že současné závazky nestačí pro udržení oteplení v dojednaných mezích, na letošní konferenci se neočekávají žádná průlomová rozhodnutí. Výkonný tajemník Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) Simon Stiell očekává, že konference "může pomoci posílit praktická řešení". Podle agentur se část jednání bude týkat také financování ekologických opatření v rozvojových státech ze strany bohatších zemí. Toto téma bylo stálicí klimatických konferencí OSN i v uplynulých letech. Kurum poukázal, že státy se na klimatické konferenci v roce 2024 shodly na financování v objemu 300 miliard dolarů (6,5 bilionu korun) ročně od roku 2035. Neshody ale přetrvávají například ohledně způsobu poskytnutí těchto financí.

V Antalyi se očekávají zástupci bezmála 200 zemí, i letos by však měla chybět americká delegace, která se klimatických konferencí neúčastní od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v roce 2025. Jednání by měla skončit v pátek 20. listopadu. V minulosti se však protáhla i po oficiálním konci, když se nedařilo nalézt shodu na znění závěrečného dokumentu.

Po loňských diplomatických sporech si vedení letošní konference rozdělily Turecko, které zajišťuje předsednictví, a Austrálie, která vede jednání.

---

reklama

---