V utajení funguje v JAR nosorožčí sirotčinec. Když mláďata pláčou, připomíná to volání delfínů
22.1.2021 05:20 | PRETORIA
( ČTK)
Sirotčinec má tři hlavní úkoly: zajistit zvířatům bezpečí, umožnit jim zotavit se a pak je vypustit na svobodu. K zásadám patří: co nejméně návštěv a žádní turisté. Kromě jiného i proto, aby si zvířata na lidi nezvykala, protože to komplikuje jejich návrat do divoké přírody. Kolik mladých nosorožců v zařízení je, se neříká. Když se objeví nové mládě, musejí s ním pečovatelky v prvních pěti měsících i spát a doslova se stát "jejich matkami".
V maximálním utajení, utopený v bujné vegetaci a za přítomnosti co nejméně lidí, funguje na severu Jihoafrické republiky sirotčinec. Je určený mláďatům nosorožců, jejichž matky zabili pytláci. Dostat se tam dá jedině s průvodcem a je třeba projet po cestě s hlubokými kalužemi, po níž pobíhají zvědavé opice i stáda žiraf, píše agentura AFP.
Tím průvodcem je 67letý bývalý profesor historie Arrie Van Deventer, který sirotčinec založil. Sraz s ním je na křižovatce cest a Deventer pak novináře vede k ohradě kolem rezervace. "Když nějaký místní pastevec pytláky upozorní, i když řekne třeba jenom 'tam a tam je pět nosorožců', vydělá si víc peněz než za celý rok," vysvětluje Deventer. To proto tak důsledná opatření.
V roce 2011 Deventera někdo telefonicky upozornil, že v blízkosti byly zabity dvě samice nosorožců a jedno mládě. Další ale přežilo. Deventer se snažil zjistil, kam by tohoto malého tvora náležejícího k nosorožcům bílým mohl odvézt. "Po mnoha telefonátech jsem jistil, že pro to mládě žádné přijatelné místo neexistuje. A najednou jsem se slyšel, jak při jednom telefonátu říkám 'tak, dobře, já takové místo vybuduji'," řekl Deventer.
Sirotčinec má tři hlavní úkoly: zajistit zvířatům bezpečí, umožnit jim zotavit se a pak je vypustit na svobodu. K zásadám patří: co nejméně návštěv a žádní turisté. Kromě jiného i proto, aby si zvířata na lidi nezvykala, protože to komplikuje jejich návrat do divoké přírody. Kolik mladých nosorožců v zařízení je, se neříká. Péčí o ně jsou pověřeny čtyři placené zaměstnankyně a dvě dobrovolnice.
Když se objeví nové mládě, musejí s ním v prvních pěti měsících i spát a doslova se stát "jejich matkami", říká ředitelka Yolande Van Der Merweová. "Ve venkovní ohradě se k nám v noci tisknou, potřebují kontakt a teplo. Když si musíme odskočit nebo se najíst, musíme jedna druhou vystřídat. Když to neuděláme, mládě se začne bát, volá a pláče," říká Merweová, podle níž ty zvuky připomínají volání delfínů.
V Jihoafrické republice bylo v minulých deseti letech kvůli rohu zabito několik tisíc nosorožců. Po rohovině je poptávka v Asii, hlavně ve Vietnamu, kde se jí přisuzuje velký účinek. Za kilogram je možné získat i 90 000 eur (2,4 milionu korun). Nelegální obchod má v rukou mafiánská síť.
V jedné ohradě v sirotčinci jsou tři nejmladší přírůstky, dva samci a jedna samice. Čekají na krmení z lahve, v níž je směs mléka s rozmixovanou vařenou rýží. Zanré Van Jaarsveldová mláďata pohladí a poškrábá po tlusté kůži, ale jen krátce. "Mají hlad a začínají být nevrlá," říká. Zatímco samičky jsou na krmení náročné, samci spořádají, co se jim nabídne.
Samička Jessie je tady od dubna. "Byly jí čtyři měsíce a byla ve stavu posttraumatického syndromu. Dva dny jsme jí dávali valium, aby se zklidnila. Byla velmi dehydrovaná a měla ránu na rameni zjevně po úderu mačetou. Myslíme si, že se snažila bránit matku. Úplně malí potomci většinou utíkají pryč," uvádí osmadvacetiletá pečovatelka.
Po narození váží nosorožci zhruba 40 kilogramů. "Jsou maličcí, vysocí tak po mé koleno," říká Merweová. Pak začnou pořádně jíst a denně přibírají přes jeden kilogram, do roka se pak z těchto mláďat stanou půltunové kolosy. Schopnost bránit se útočníkům získají v pěti letech, kdy mohou být nosorožci umístěni do větší rezervace. Tu střeží hlídka a pečovatelkám sirotčince dává vědět, jak si jejich bývalí svěřenci vedou.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Dalo by se obrazně říct, že tyto sirotčince podporují/zachraňují trh s rohovinou.
Odpovědět
A to mají ta mláďata nechat pojít? Je to podobné jako boj s obchodem s narkotiky. Něco dobrého se v něm občas povede, ale ten obchod to nevymýtí a osvěta moc nefunguje.
Odpovědět
Tím myslíte jako co? Jakože člověk zabije matku (zásahově) a potom nechá mládě v přírodě umřít? (bezzásahově?)
Odpovědět
Tak se nám ta diskuse pěkně rozparádila, což?-) Ano, byla to narážka na naše tdubičky, které rády tu bezzásahovost prosazují. Člověk je také součástí přírody, takže zasahuje často nešťastně do osudů (nejen) zvířat. Nosorožce zachránit, pokud možno všechny, a hned!-)
Víte, mě tyto osudy sirotků ani zbla nedojímají, setkávám se s nimi v přírodě dnes a denně. Na jaře, kdy je predační tlak nejvyšší, nacházím stovky ocucaných myšiček na hnízdech sov - a nad osudy sirotků se nikdo nedojímá. Příroda, resp. hrobařící a mouchy se postarají...(to je MMCH také ekologie.) Při čištění budek na podzim 10-15% úhynů komplet vývodku kvůli vypredování krmícího páru krahujcem. Nakonec i lovící gepardice zahyne po nabotnutí na rozích antilopáka - a nikdo její mláďata nezachraňuje. Takže chce to vidět v komlexu, nejen ty své "vlajkové" druhy. I proto jsem pro farmy, kde se podobné masakry nedějí, tam vše probíhá veskrze humánně.
Odpovědět
Proboha jak můžete srovnávat ocucané myši s nosorožci - člověk je vyhubil a jen člověk je může zachránit! Fajn, když se člověk rozhodne žádné ohrožené druhy nezachraňovat, tak je prostě vyhubí - je to příroda - je úspěšnější než ty ostatní - jenže člověk je na jednu stranu sice CHCE vyhubit a na druhou stranu CHCE i zachránit - a k tomu jsou potřeba lidi co milují nosorožce a "vyserou se" se na myši a "vyserou se" na krahujce - prostě proto, že tyhlety druhy jsou mnohem početnější - protě dnes mají přednost nosorožci, sloni, tygří..", zvířata veliká a pomalu se množící, se zkomírajícími zbytky populací - takže je dobře že jsou brány jako vlajkové druhy (když ochráníte prostředí pro ně, orchráníte prostředí i pro ty maši a krahujce - ale co Vám mám vysvětlovat, dyt to víte). A pokud miluju tygry a nosorožece, tak budu bít jejich pytláky hlava nehlava jako v džihádu...to je zatím jediná šance (než dostanou lidi rozum, dostanou-li ho vůbec)!!!
Odpovědět
Já Vám rozumím, děláte jen svou práci. Jestliže se nepodaří obrátit populační trendy superpredátora a jestliže domorodci dají přednost před prací v ochraně snadnému výdělku s kalachem, tak Vám zůstanou jen ony zatracované farmy. Já mám rád všechna zvířata, záleží mi na osudu všech. Ale jak jsem uvedl dříve - jestliže se nezaměří svět na podstatu problému, tak takováto ochrana (postih nájemných lovců a vymání pokut za utajený dovoz) je jen chytání problému za chvost:-( Nekonečná, sisyfovská práce.
Odpovědět
Řek bych, že v globále si rozumíme, rozdíly jsou v přístupu k celému komplexu problematiky.
Odpovědět
Jenže pokud bychom se v prvé řadě zaměřili na tu podstatu problému a neřešili i tu sysyfovskou práci, za pár let bychom řešili už jenom ten problém, ale ta sysyfovská práce by ubyla, protože už by nebylo koho chránit. Nejhorší je, že ten skutečný problém nikdo nevidí a nechce řešit a řeší se tu fakt jenom ten Sysyfos.
Odpovědět
Také mi to tak připadá. Jak praví klasik: (hlavně že) furt se něco děje...
Odpovědět
Pokud by lidé do té přírody nezasahovali (pytláci), pak by se lidé ani o osiřelá mláďata starat nemuseli a mohli to na té přírodě nechat. Pokud gepard zahyne z přirozených příčin (zranění při lovu), nikdo zasahovat nebude prostě proto, že je to smrt přirozená, což smrt pytláctvím rozhodně není. Leda, že byste dával člověka na úroveň zvířete - to pak ano. Ale máte zajímavé teorie pro to, jak v našich podmínkách hanit bezzásahovost, kterou tak nesnášíte - bohužel každý, kdo se zamyslí, rozdíl jaksi pozná. Takže se "snažíte" zbytečně :) Ale asi se zase nudíte.
Odpovědět
Tu kritiku bezzásahovosti u nás směřuji zejména na ochranu nemocné nepůvodní monokultury, resp. její přeměnu na NP. V životě by mě nenapadlo, že se něčeho takového dožiju a bude to vydáváno za vrchol eko. Ale vedle ekokuku, ekořepky, ekosolárů a ekovrtulí se to snadněji dá pochopit, odkud ekovítr fouká. Takže ano, Vraťme život do ekokrajiny:-))) Jinak více zde:
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/Leden--2012/Fakta-a-myty-o-vlivu-predace
Odpovědět
Bezzásahovost může fungovat v okamžiku, kdy samice vodí mládě a je schopna je ochránit. Na dospělého nosorožce si totiž v přírodě netroufne snad ani smečka lvů. Zabít matku a nechat mládě, ať někde chcípne hlady, to není o bezzásahovosti, ale o jisté bezcitnosti, kdy se to opuštěné mládě nechá napopas osudu. A zejména za situace, kdy těch nosorožců fakt moc není.
Odpovědět
Afrika se dostala do nezáviděníhodné situace. Na jedné straně tam drasticky roste populace, na druhé straně ubývá možností obživy. Důsledkem je boj o přežití, který se promítá i do pytlačení těchto nádherných zvířat. Pokud má domorodec možnost zajistit rodinu třeba na rok jenom tím, že pytláky informuje o výskytu nosorožců, jde jakékoliv dilema o správnosti tohoto činu stranou. Jediná šance je dát těm lidem možnost obživy, na druhé straně nebádat po tom, zda nosorožčí hlídky přistižené pytláky fyzicky zlikvidovaly.
Odpovědět
To vůbec není o možnostech obživy, u nás práci mají všichni, přesto se vesele pytlačí. Prvořadým úkolem je vymýtit tu stupidní představu, že "okousané nehty" něco podporují. Je jich tam jak h***e, ale stejně se pídí po povzbuzení. Takoví (a trh) si zařídí, aby byli zaměstnaní domorodci přeplaceni.
Odpovědět
Porovnáváte neporovnatelné. Já jsem hovořil o Africe. Tam skutečně jsou oblasti, kde ta možnost obživy je minimální a proto ten žebříček priorit je někde jinde než u Evropana. Když budete tady docházet do práce, tak pokud přijdete o práci, je pořád možnost si najít jiné zaměstnání. To, že i u nás existují pytláci, je proto, že tito lidé se vydali na jinou cestu vydělávání peněz. Není to z nouze, je to snad z jisté pohodlnosti nebo snahy po větším výdělku, ale určitě to není z hladu. V té Africe je to jiné. Pokud bydlíte někde u pralesa a políčko s plodinami Vám zničí sarančata nebo noční nájezd slonů, máte dvě možnosti. Buď chcípnete hlady, nebo se pokusíte si tu potravu upytlačit. Případně vydělat peníze na potravu bonznutím nosorožců pytlákům. Navíc, díky drastickému nárůstu populace obyvatelé Afriky svůj kontinent vybydlují a během příštích pár desítek let můžeme očekávat tak masivní migraci do Evropy, že ta současná je jenom kojenecký žvást. A ještě jedna věc. Ty okousané nehty, jak jste vtipně nazval nosorožčí rohy, se vozí do Ázie. Pokud vím, tak do Číny, možná Vietnamu, kde namletý roh z nosorožce používají hlavně vyžilí staříci jako viagru. V Africe, pokud vím, žádný mýtus o léčebné funkci těchto rohů neexistuje.
Odpovědět
Jo a dík za pokec. Je fajn si pokecat s někým, kdo toho ví mnohem více než já. Ani nevíte, jak mi při těch debatách rozšiřujete obzory. Takže ještě jednou moc díky.
Odpovědět
Nemáte zač, víte toho také dost. Já za velký problém považuji výběr lidí do ochrany. Viz. Rantambor - místo údajných 25 tygrů v reálu jen dva! Ale strážci si v poklidu užívali ideální "práci". V Indii evropská nadace zachraňuje šelmy s domácími, a oni opuštěné mládě levharta strčí do plastové přenosky ("zakonzervují") a domnívají se, že ho matka najde (..."kámen ze střechy snadno shodí...") To když člověk vidí, tak aspoň si pěkně od plic... Prostě jako příběh ze seriálu oblíbené dvojice Večerníčku...
Odpovědět
Dokud tam nebudou skuteční profesionálové, situace se nezmění. Ostatně sám víte nejlépe, jaký je postoj místních lidí. Takže jedině osvěta, školenía vysvětlování, jak může ekonomicky pomoci, když místo vymlácené krajiny bude v tom místě rezervace, která přitáhne turisty.
Odpovědět
Předpokládám, že jste myslel národní park Ranthambore. Mohl byste to více popsat? Protože ten park je jedním z nejlepších pro pozorování tygrů na světě. Díky.
Odpovědět
Je to již dosti let, co ten pořad šel, takže ruku do ohně za to nedám (R.), ale byl jistě "tygří NP". Jinak ty počty sedí, k úžasu všech zjistila kontrola dva tygry místo deklarovaných 25. Nevím, co k tomu více dodat, snad jen to, že systémová korupce je všude na světě.
Odpovědět
Podle mě se jednalo o jinou oblast. Podobné příběhy se staly, např. v národním parku Panna nebo rezervaci Sarisca. Pravdou je, že v parku Panna do toho byli zapleteni strážci, bohužel. Jenže se jedná o ojedinělí případ a o jiném nevím. Kvůli tomu se tam populace ze 40 tygrů dostala na 0 během pár let. Po zjištění co se stalo nastala náprava a dnes tam žije odhadem 50 tygrů.
Odpovědět
A vrcholem všeho byl pořad, jak dva "znalci šelem" řešili zabití dvou gepardů lvem. Opakovaně si pouštěli záznam a pátrali po motivu, proč lev je na ně tak zlý... Přišlo mi, že koukám na dva feťáky někde v zakouřené hágské ratejně, jak se neustále diví té nepochopitelné krutosti přírody.
Mladý (evidentně zazobaný) protekčňáček natáčel Lvy na stromech... také mu nešlo do hlavy, proč tam lozí. Jako by nikdy neslyšel o hyenách a buvolech. No asi ze stejného důvodu jako levhart, který si tam vytahuje i kořist. A to vyloučil (u těch lvů) méně much, menší horko, ale ne a ne se trefit do černého... Stromy jsou jediná strategie, jak v Africe přežít ten tvrdý konkurenční tlak.
Odpovědět
|
|
V Indonésii se narodilo mládě slona sumaterského, druh je na pokraji vyhynutí
Africké státy na konferenci COP16 žádají speciální financování biodiverzity
Pokles biodiverzity je v chráněných oblastech rychlejší, varují vědci COP16
