Ve městech je kvůli vedrům třeba sázet odolnější druhy stromů, říká odbornice
Města podle Floriánové vytvářejí vlastní mikroklima, kdy jsou v nich kvůli efektu tepelného ostrova teploty často o několik stupňů vyšší než v okolní krajině. Stromy musí odolávat suchu, omezenému prostoru pro kořeny, utužené půdě, zasolení komunikací i znečištění ovzduší. Proto se při výběru druhů zohledňuje nejen vegetační stupeň, ale především odolnost vůči městským podmínkám.
Řada původních druhů stromů se už ve městech podle Floriánové nachází mimo své růstové optimum, a extrémní podmínky tak mohou vést až k jejich odumření. Patří k nim třeba lípa srdčitá, která často trpí suchem. Při nových výsadbách je proto nahrazována například lípou stříbrnou, jerlínem japonským, dřezovcem trojtrnným, javorem babykou, dubem slovenským nebo břestovcem západním.
Z metodiky, jejímž cílem bylo zhodnocení ekosystémových funkcí a služeb sídelní zeleně, a kterou ČTK zaslal František Zemek z CzechGlobe, vyplývá, že velmi dobrou odolnost proti suchu vykazuje například borovice černá, borovice Banksova nebo trnovník akát. Ten je ale vysoce invazivním druhem, a jeho výsadba ve městech se proto nedoporučuje.
Floriánová dále upozornila na aktuální praktický výzkum, který se uskutečňuje pod záštitou odboru ochrany prostředí pražského magistrátu s názvem Klimatické stromy pro Prahu. Jeho cílem je najít a otestovat v pražských ulicích nové, odolnější druhy stromů a zjistit, které z nich se v městském prostředí skutečně osvědčí. Mezi testované druhy patří například vybrané druhy dubů a jilmů, jasan manový, trnovník honosný, mandloň obecná či javor italský.
První výsadby se uskutečnily na jaře 2024 a výsledky výzkumu budou vyhodnocovány přibližně do roku 2040. Průběžné poznatky by však měly být k dispozici už za šest až osm let. Součástí projektu je kromě testování druhů stromů i testování různých technologií výsadby.
Druhová skladba výsadeb ve volné krajině se odvíjí od vegetačních stupňů. Vegetační stupeň je území, kde díky podobným klimatickým podmínkám přirozeně rostou stejné druhy dřevin. V nejteplejších oblastech se nachází první, takzvaný dubový vegetační stupeň, v nejvyšších horských polohách pak osmý - klečový.
S tím, jak se klima otepluje a mění se rozložení srážek, které jsou méně časté, ale vydatnější, se vegetační stupně postupně posouvají. V území, kde se před 50 lety nacházel druhý vegetační stupeň, dnes mohou klimatické podmínky odpovídat spíše prvnímu vegetačnímu stupni, uvedla Floriánová.
reklama
Dále čtěte |
Zástupci států EU řešili revizi systému ETS, Irové chtějí dohodu do konce roku
Uhlík v lesních půdách a jeho potenciál: Aby ho lesy ukládaly, musí především přežít
Každá kapka vody se počítá. Jak mohou krajině pomoci svejly a poldry?Online diskuse
Všechny komentáře (11)
smějící se bestie
2.7.2026 04:59Jaroslav Pokorný
3.7.2026 12:02 Reaguje na smějící se bestieSlavomil Vinkler
2.7.2026 07:38Břetislav Machaček
2.7.2026 09:34 Reaguje na Slavomil Vinklera třeba akáty v lesích jako podrost, nebo zpevňují kořeny železniční
náspy a skalnaté svahy. Donedávna nevadily nikomu, než si je našli ochranáři jako úhlavní nepřátele naši přírody. Úhlavními nepřáteli
přírody jsou ale fanatici a papoušci opakující stále tytéž nesmysly.
Pokud například akát vyřezávám do doby, než ho jiné dřeviny zastíní,
tak se z něho stane pouze neduživý podrost a nebo zcela sám ustoupí.
Je dřevinou kterou šíří NICNEDĚLÁNÍ a není problém ho pravidelnou
údržbou zlikvidovat. Mám s ním osobní zkušenost , ale je zcela v
rozporu s názory "odborníků", že ho lze porazit pouze chemií. Bez
zelené nadzemní části nevydrží žít navěky žádný kořen. Schází mu
totiž fotosyntéza konaná v nadzemních částech a pokud pravidelně
nadzemní část likviduji, tak časem odumře i kořen. To platí pro
všechny rostliny bez rozdílu. Jinak ve městech se už dnes sází
klony akátů, které nekvetou a neprodukují semena a kořeny se asi
těžko bude přes asfalt a beton někde šířit. Jeho odolnost při
radikálním ořezu je obdivuhodná a pro města ideální, protože tam
jsou stromy omezeny vzrůstem a mnohé ořez vůbec nesnášejí. Takže
s rozumem a je třeba posoudit, zda něco nepůvodního, co to snáší
a nebo to marně a opakovaně zkoušet s původními stromy a koukat
se na zmrzačená torza byť našich původních dřevin a nebo na ty
vitální nepůvodní dřeviny odolné vůči suchu, soli a nekvalitní
půdě (často pouze rumiště s pár lopatami dodané ornice). Když
jsem viděl sázet takové budoucí mučedníky do jam 50x50x50 s
ornicí s okolím z cihel, betonu a jiné sutě obklopené dlažbou
a asfaltem silnice, tak jsem přesně odhadl, jaký je čeká osud.
Trval 5 let a náhrada dalšími mučedníky za tisíce korun!
Jaroslav Pokorný
3.7.2026 12:08 Reaguje na Břetislav MachačekPřesně, a to se týká všech tzv. invazních rostlin. A proč by měly být žádoucí klony akátu, které nekvetou? Které pak nic nedají hmyzu. Proč by jejich semena měla být závadná? Že někde vyrostou? Podobně jako pajasany? Pak se na ně vztahuje to nicnedělání. A přitom je v Praze hafo nezaměstnaných, kteří pobírají miliony na dávkách za NICNEDĚLÁNÍ!
Teď už, na štěstí, se pro stromy dělají větší jámy.
Břetislav Machaček
4.7.2026 09:30 Reaguje na Jaroslav Pokornýcítí bezpečně na rozdíl od světlých korun jiných
dřevin. Takže význam mají a raději kompromis, než
poslouchat pláč ochranářů o šíření nepůvodních
dřevin. Mimochodem jsem včera u včelína pozoroval
hejno mlynaříků visících na větvičkách klasických
akátů ze kterých něco usilovně sbíraly. Tipuji
to na mšice a to prý nemá u nás akát přirozené
škůdce. Z praxe znám akáty rozvrtané dřevokazným
hmyzem, nebo napadené sírovcem (houba). Pokud by
tu neměl škůdce, tak se v přírodě jeho dřevo
nerozkládá a je tu s námi na věku věků, což ale
není. Jó a taky kydy, že jeho semena potřebují
k vyklíčení oheň je další z nesmyslů, protože
jsem ho osobně s úspěchem kdysi vysel a letos
po vykácení lesa u včelína je plocha poseta
kvanty akátových semenáčů, které jsou na rozdíl
od semenáčů jiných dřevin v suché půdě vitální.
Radek Čuda
2.7.2026 12:18 Reaguje na Slavomil VinklerHlavně když reálnou alternativou je často to, že tam neporoste lautr nic, protože ty podmínky jsou vskutku hardcore.
