Ve středočeských CHKO žijí vlci i divoké kočky. Jejich návštěvnost je proměnlivá

Ve středočeských chráněných krajinných oblastech žijí například vlci nebo kočka divoká. Návštěvnost je proměnlivá, například na Křivoklátsku mírně roste. Většina turistů se chová ohleduplně, výjimkou jsou někteří jezdci na čtyřkolkách. Někde je problémem přemnožená spárkatá zvěř, která likviduje mladé stromky, odpověděla na dotaz ČTK mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Karolína Šůlová. V CHKO Křivoklátsko jsou na některých místech sčítače návštěvníků už více než deset let, některé zaznamenávají mírný pokles, jiné mírný nárůst. "Nejnavštěvovanějším z míst, která takto monitorujeme, jsou Skryjská jezírka," uvedla mluvčí. Podle ní je dlouhodobým problémem, který se nedaří řešit, přemnožená spárkatá zvěř, která působí škody v lesích. "Nově vysazené stromky i přirozené zmlazení se musí oplocovat, bez toho by nevyrostly. To znamená pro vlastníky lesů velké náklady," doplnila Šůlová.

Na Křivoklátsku se ochráncům podařil prokázat výskyt kočky divoké, které poskytují listnaté a různověké lesy s členitým terénem se skalními výchozy vhodné životní podmínky. "Probíhá intenzivní monitoring, jehož cílem je zjistit, kolik jich na Křivoklátsku žije," dodala mluvčí.

Z CHKO Křivoklátsko, která zabírá 625 čtverečních kilometrů, by mohl vzniknout národní park (NP), který by zabíral 16 procent z celkové plochy CHKO. Sněmovna nedávno podpořila v úvodním kole projednávání vládní novelu o ochraně přírody a krajiny, která vyhlášení NP Křivoklátsko předpokládá. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poukazuje na potřebu lepší ochrany přírody, NP podle něj přinese lepší dostupnost dotací pro rozvoj obcí. Naopak 29 obcí z oblasti, které sdružuje Svazek obcí Křivoklátska, vyhlášení parku odmítá. Podle nich oblast Křivoklátska nesplňuje zákonné parametry pro vznik parku, poukazují na možnost alternativních variant a obávají se negativního vlivu nárůstu turismu, který předpokládají i oficiální dokumenty MŽP pro vyhlášení parku.

Žádné výraznější změny v návštěvnosti nepozoruje AOPK v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, avšak ne všichni tam dodržují pravidla. "Většina návštěvníků se chová v přírodě ohleduplně, přibývá ale jezdců na čtyřkolkách, kteří zajíždějí i do míst, kam je zakázán vstup. To komplikuje například monitoring vlků," uvedla Šůlová. Výskyt vlků byl v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj potvrzen v roce 2014. Bylo to v novodobé historii první potvrzené rozmnožování vlků v Čechách. Výskyt vlka je v CHKO nyní potvrzován každoročně. V další středočeské CHKO Brdy je potvrzen výskyt vlka od léta 2023.

Za velký úspěch lze podle Šůlové považovat rozšíření CHKO o Máchův kraj v roce 2014. "Daří se například udržovat cenné louky, aby nezarůstaly, rozvíjí se spolupráce s dobrovolníky, kteří například pomáhají s likvidací invazních druhů dřevin či hloubením tůní pro obojživelníky," popsala mluvčí péči a ochranu přírody.

V CHKO Brdy podle vedoucího Bohumila Fišera nastavený způsob ochrany vyhovuje. Návštěvnost se mění, přibývá především návštěvníků na elektrokolech, a to i mladších. Jako hlavní úkol pro blízkou budoucnost Fišer vidí zpracování plánu péče CHKO Brdy na dalších deset let.

Návštěvnost CHKO Český kras je podle vedoucího správy Františka Pojera trvale vysoká. Důvodem je blízkost Prahy a velká atraktivita území pro turisty, kteří míří například na hrad Karlštejn nebo na prohlídku Koněpruských jeskyní. "V této souvislosti byl vybudován Dům přírody Českého krasu u Koněpruských jeskyní. Jeho hlavním úkolem je rozvíjet výchovnou a osvětovou činnost mezi návštěvníky a místními lidmi a přispět tak k ochraně území a vysvětlování důležitosti ochrany přírody a krajiny a obecně i životního prostředí člověka," dodal Pojer.

---

reklama

---