Ve vodách Hlučínského jezera se po 15 letech opět objevily sladkovodní medúzky

Ve vodách Hlučínského jezera v Hlučíně na Opavsku se po 15 letech opět objevily sladkovodní medúzky. Žahavci velcí až tři centimetry ale nepředstavují pro plavce nebezpečí. Žahavé buňky totiž neproniknou lidskou kůží, řekl mluvčí krajských hygieniků Aleš Kotrla. Původně asijský druh láčkovce není v tuzemsku častý a ve stadiu medúz jej lze vidět zřídka.

"V přírodním koupališti v areálu Hlučínského jezera byla koupajícími zaznamenána přítomnost sladkovodní medúzky Craspedacusta sowerbii. Jedná se o sladkovodního žahavce dorůstajícího do velikosti až tři centimetry. Tento druh žahavce je na rozdíl od svých mořských příbuzných menší a nepředstavuje pro koupající zdravotní riziko, jelikož jeho žahavé buňky neproniknou lidskou kůží," uvedl Kotrla.

Medúzka sladkovodní pochází z Číny, v současné době je považována za kosmopolitní druh, který se rozšířil pravděpodobně za pomoci vodních ptáků nebo lidí. Vyskytuje se zejména v izolovaných vodních plochách se stojatou nebo mírně tekoucí vodou, například ve vodních nádržích, větších řekách, jezerech nebo zatopených lomech či pískovnách. Medúzka sladkovodní byla v Hlučínském jezeře už v roce 2008.

Sladkovodní medúzky jsou příbuznější nezmarům než mořským medúzám. V Česku se vyskytly už v roce 1930 pod Karlovým mostem ve Vltavě, v letech 2008 a 2009 i na dalších místech v Čechách i na Moravě. Většinou žijí pouze ve stadiu mikroskopických polypů. Teprve když se teplota vody dlouhodobě pohybuje nad 20 stupni Celsia, tvoří se z nich až třícentimetrové medúzky.

Jedinci, podle kterých byl druh popsán, se našli mezi exotickými lekníny v rybníčku v londýnském Regent's Parku. Až později se zjistilo, že druh pochází z jihovýchodní Asie. Nyní je lze najít i v Americe a Africe, kam je zavlekl člověk. K jejich dalšímu úspěšnému šíření napomáhají také ptáci.

---

reklama

---