Vědci chtějí orangutany nově sčítat pomocí dronů s termokamerami
Běžně se nyní počet orangutanů v určité oblasti zjišťuje ze země. Nepočítají se přímo jedinci tohoto druhu lidoopů, ale jejich hnízda, která si budují na stromech na noc. Tato sčítací metoda je však časově velmi náročná i finančně nákladná.
Vědci z Univerzity Johna Moorese v severoanglickém Liverpoolu proto hledali způsob, jak si představu o počtu orangutanů v deštném pralese udělat rychleji a levněji. V malajsijském státě Sabah na severu ostrova Borneo proto vyzkoušeli metodu sčítání pomocí dronů s termokamerami, které jsou schopny zaznamenat tělesné teplo primátů a které původně používali astrofyzici pro zkoumání svítivosti hvězd.
Osmadvacetkrát v průběhu šesti dní přeletěl dron vědeckého týmu nad sledovanou oblastí. Napočítat se mu podařilo 41 orangutanů. Ke stejnému číslu následně dospěli výzkumníci i při náročnějším počítání opičích hnízd ze země.
Nevýhodou nové metody je, že se teplota orangutaních těl může v určité době blížit venkovní teplotě v tropickém pralese. Drony proto lze ke sčítání užívat jen brzy ráno a pozdě večer.
"Všechny druhy orangutanů jsou kriticky ohrožené. Znát jejich počet je klíčovým předpokladem pro jejich ochranu," uvedl profesor Serge Wich z liverpoolské univerzity, který se specializuje na ochranu primátů.
Orangutani, hnědooranžoví primáti známí pro svou mírnou povahu a inteligenci, jsou kriticky ohroženým druhem. V přírodě se nacházejí pouze na ostrovech Sumatra a Borneo.
Podle Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN), která prohlásila orangutany bornejské za kriticky ohrožený druh v roce 2016, se jejich počet od začátku 70. let snížil o téměř dvě třetiny. Příčinou je především rozdrobení jejich lesního životního prostoru v důsledku rozvoje plantážního zemědělství. Orangutan sumaterský je samostatným druhem a kriticky ohrožený je už od roku 2008.
Podle odhadů žije v současnosti ve volné přírodě asi 110.000 těchto lidoopů.
reklama
Skokan Grafův při rozmnožování předává genom jen jednoho z rodičů
Vědci vyřešili záhadu hnědých pand, za zbarvení může chybějící sekvence DNA
Věda ukazuje, jak hadi získali evoluční výhodu před konkurencí