https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-doporucili-jak-bezpecne-nakladat-s-nepuvodnimi-drevinami
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci doporučili, jak bezpečně nakládat s nepůvodními dřevinami

12.10.2020 13:42 | PRAHA (ČTK)
V Česku se k invazním dřevinám řadí třeba trnovník akát.
V Česku se k invazním dřevinám řadí třeba trnovník akát.
Licence | Volné dílo (public domain)
Mezinárodní tým, jehož součástí jsou čeští vědci, připravil doporučení pro nakládání s nepůvodními dřevinami. Cílem je zachovat biodiverzitu lesních ekosystémů i ekonomicky udržitelné lesní hospodářství. Tým zohlednil, že nepůvodní dřeviny jsou v mnoha zemích důležitým artiklem. Studii publikoval časopis NeoBiota. Botanický ústav Akademie věd ČR (BA) o tom informoval v tiskové zprávě.
 

Podle vědců počet nepůvodních druhů dřevin neustále roste, celosvětově představují až 44 procent vysazených lesních porostů. Jako invazní druhy se označují ty, které se nekontrolovatelně šíří a škodí životnímu prostředí, ekonomice či lidskému zdraví. V Česku se k invazním dřevinám řadí třeba trnovník akát.

Členka výzkumného týmu Michaela Vítková ČTK řekla, že jde o několik spíše obecných doporučení. Zdůraznila, že nelze použít jednotné řešení pro všechny země a musí být zohledněny podmínky v daných oblastech.

Vědci například doporučili preferovat využití přirozených druhů dřevin všude, kde je to možné. "S tím, že pokud to není možné, tak využívat přednostně takové nepůvodní druhy dřevin, které nejsou invazní," podotkla Vítková, která působí v Oddělení ekologie invazí BA. Připomněla, že i v Česku existují seznamy rizikových druhů.

Vítková uvedla, že při zavádění nového druhu by se lidé měli podívat, zda v zemi se srovnatelnými přírodními podmínkami nepůsobí problémy. Doporučení se týkají i výběru stanovišť a nutnosti zohlednit, zda v okolí nejsou cenná společenstva, které by nepůvodní druhy ohrožovaly.

"Navrhujeme stratifikovaný přístup, kde by bylo v některých částech krajiny povoleno pěstování, s tím že by se třeba v okolí vysazovaly nárazníkové zóny, kde se šíření nepůvodního druhu lépe kontroluje. Byla by tam například hustší vegetace," popsala. V blízkosti chráněných rostlin a živočichů a cenných společenstvech má být výsadba rizikových dřevin zakázána.

Podle doporučení je důležitá také včasná detekce invazního druhů, která zamezí rozsáhlejším škodám. "V tomto bodě se dá využít i veřejnost. Třeba v Česku může pomocí on-line aplikace Agentury ochrany přírody a krajiny mapovat tyto rizikové druhy," upozornila Vítková.

Autoři studie upozornili také na riziko velkých akcí výsadby stromů, při nichž buď není upřesněna druhová skladba dřevin, nebo počítají s nepůvodními druhy. Motivací pro jejich upřednostnění je ekonomický profit a snaha skloubit ho se zájmy ochrany přírody.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

12.10.2020 16:12
Jako včelař se podivuji nad tím, jaké stromy se nyní vysazují
hlavně ve městech. Například sakury kvetoucí v době, kdy je žádný
hmyz nepotřebuje, či nekvetoucí akáty a platany. Nic z toho není
"původní", možná ani invazivní. Pokud je to jejich benefit pro dané
výsadby, tak budiž, ale schází mi výsadba našich tradičních dřevin.
I ta hysterie kolem akátu se mi zdá přehnaná. Komu může vadit například
v okolí železničních tratí a na náspech dálnic? Beru, když osídlí místa, odkud vytlačí jiné druhy, ale i tam bych v prvé řadě zjistil, zda
tam jsou dnes schopny přežít a nebo pouze živořit. Považuji za menší zlo,
když tam rostou mnohdy akáty, které se spokojí s málem vody a minimem
živin. Navíc dobře snášejí zmlazení a ořez, nehledě na přínos nektaru pro
mnoho druhů hmyzu. Rovněž dřevo je velmi dobře použitelné v nábytkářství
(dělají se z něho dětské prolézačky a jiné venkovní sportovní prvky)
a i jako výhřevné palivo. To se však raději propagují plantáže japonských topolů s podřadným dřevem na orné půdě. Obojí není původní a přesto
je jedno preferováno a druhé odsuzováno i tam, kde to asi vadí pouze
z principu. Vím, že akát údajně vytlačí ze svého okolí všechny ostatní dřeviny, ale on roste i v zápojích s jinými dřevinami a bylinami. Kolik dřevin tu nebylo původních a dnes tu zcela běžně roste. Nikomu mimo pár zainteresovaných ekologů nevadí a ostatní je berou jako něco patřícího
odjakživa do naši přírody. On je někdy akát držící se v suchých skalnatých svazích lepší, než nakonec přívalovými srážkami obnažený kopec na holou skálu. Člověk zavlekl různé rostliny všude, kam přišel, protože měl z nich užitek a nebo se prostě pouze líbily. Přimlouval bych se k selektivnímu přístupu ke všem nepůvodním dřevinám a přemýšlet nad tím, proč byly v dané lokalitě úspěšnější, než ty předchozí. Jít na to radikálně a často i chemií a za nemalých nákladů považuji jako hloupost hraničící s fanatismem.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.10.2020 18:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Zrovna akát je tady už tak dlouho, že považovat ho za invazivní dřevinu je zlovůle. Roste tam, kde nerostou jiné dřeviny a dřevo je kvalitní, akátový med je chutný, mnohem chutnější než řepkový.
Odpovědět

Jirka Černý

12.10.2020 20:12 Reaguje na Jiří Daneš
Akát dokáže udržet svah ještě dlouho po odkácení protože prakticky nehnije, má vysokou odolnost na tlak, ohyb a nevím co ještě, výrobky z něj mají v interiéru krásnou kresbu a v exteriéru je extrémně odolný v určitém prostředí i víc jak dub.
Bohužel občas probíhá jeho likvidace stylem všechno vykácíme a je pokoj navždy. Výsledkem těchhle hurá akcí je místo akátového hájku po pár letech naprostá džungle výmladků která se nechá přerůst že to nejde ani semlít cepákem. Zajímavý je hlavně moment kdy se kácí ten hájek což ochotně udělá ta správná firma a samozřejmě dřevo ochotně odveze, ale do té džungle výmladků se stejná firma nehrne.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.10.2020 09:26 Reaguje na Jirka Černý
To jste vystihl zcela přesně. Při revitalizaci jedné
lokality jsem byl svědkem těžby finančně zajímavých zdravých stromů a jejich rychlý odvoz ke zpracování. Finančně nezajímavé byly použity na broukoviště.
Přitom okolní les je plný padlých i stojících
mrtvých a umírajících stromů. Z těch pokácených
mohly přece zůstat metrové pařezy pro ty brouky.
Pouze stačilo zamezit zmlazování obkroužením
kůry u země řezem motorové pily. Tak to dělám
pro pěstování hub na pařezech mých stromů.
Kmeny se nastojato zasadily do bagrem vykopaných
jam a to vše za nemalé prostředky. Jak píšete,
akáty se zmladily a je zajímavé, že ta houština
už nikomu nevadí. Ono kácet ty ostnáče nikdo
určitě nemiluje a o tyčovinu asi zájem není.
Možná vyčkají, až z nich budou zase stromy vhodné
ke zpracování.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.10.2020 22:07 Reaguje na Jiří Daneš
Asi je spousta lokalit, kde by bylo správné ho ponechat. Oproti tomu je spousta jiných, kde by se trpět neměl.

Vzpomínám, jak ekologové někdy v 80. letech šíleně protestovali proti kácení náletových dřevin v Brně na Špilberku, přestože tam prokazatelně neměly co dělat. Vesměs to byly právě akáty, které tam byly vysazeny (více-méně ok), ale jejich semena zaneplešila i plochy, kde byly stromy obecně nežádoucí, a které byly v době, kdy Špilberk fungoval jako pevnost, udržovány holé
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.10.2020 22:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Sakury mají sterilní květy, rozmnožují se jen roubováním. Z nich moc medu tedy nebude.
Akát je problém právě pro tvorbu fytotoxinů, kterými likviduje okolní stromy a keře (a svezou se s tím i další rostliny).
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.10.2020 19:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Co se týká měst a vesnic, u nás v poslední době obrovsky ubývá líp. zajména lípy malolisté, která vytváří mnohem vyšší stromy. Dřív byla polovina včelí snůšky uvnitř měst a vesnic z těchto lip, to byly v každém měste a vesnici desítky až stovky stromů. Ty zmizely a mizí, protože zabíraly místo a nové se až na výjimky nevysazují.
Když dnes nějaký vysokoškolsky vzdělaný architekt vyplodí uvnitř města nebo i v centru vesnice park nebo nějaký jiný porost, tak zásadně ho osazuje cizokrajnými stromy a keři. Možná proto, že za park osázený našimi stromy by dostal méně peněz nebo co.
Odpovědět
JC

Joseph Chlor

12.10.2020 16:15
Existuje nějaký atlas nepůvodních druhů dřevin ? Potažmo s nějakým určovacím klíčem ?
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.10.2020 21:55 Reaguje na Joseph Chlor
Ve slušných velkých klíčích je uvedeno, zda je druh původní nebo import, případně odkud (Dostál, Květena ČSR apod.).
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.10.2020 22:01
Problém vidím v tom, že vlastně všechny druhy (nebo skoro všechny) jsou nepůvodní - byla tu tundra. po níž zůstalo jen pár glaciálních reliktů ve vyšších polohách a na severní straně, výjimkou je dno Macochy, kde od poslední doby ledové přežívá Kruhatka Mathioloho.

Druhá věc je otázka, zda je původnost nebo nepůvodnost zásadní problém: Na Islandu (obnova lesů) pracují s nepůvodními dřevinami jak ze severní (Kamčatka, Čukotka, Aljaška), tak i jižní (jih Ameriky) polokoule. Fundamentální ekologové byli proti, ale byli přehlasováni a některé dřeviny se už masově vysazují. Nepůvodní je i lupina, která tam roste skoro všude, protože její semena shazovali i z letadel (pro zpevnění půdy proti erozi a pro dodávku dusíku, který je v sopečných půdách zpravidla limitující).
Asi je to správnější cesta než fundamentalisticky trvat na přirozené sukcesi.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

13.10.2020 05:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Jasně , já tu chci původní tundru.
Když mohou v Austrálii zpětně vysazovat ďábla medvídkovitého na pevninu ( údajně vyhuben dingy před 3 tis lety) , tak proč tu nemít něco podobného ? Proč chránit rostliny , které odešly s dobou ledovou( a zase se s ní vrátí) a byly nahrazeny jinými druhy ?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.10.2020 12:28 Reaguje na Petr Pekařík
Ješte tady taky chybí mamuti.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.10.2020 19:09
Ono by to chtělo zvážit i oblasti. Například u nás, severní Morava, se akát semeny prakticky nešíří. Kde se vysadí, tak zůstává, ale jinak se nešíří. I vytlačování jiných rostlin ze stanoviště tady moc nefunguje. Takže tady je akát spíš neinvazivní dřevina. Na druhou stranu zase nepřináší moc užitku včelařům, jen tak v průměru každý třetí až šestý rok, kdy je v době kvetení akátu teplo. Květ akátu je jinak velmi citlivý na teplotu, už teplota + 5 st C a možná i už + 10 st C květ akátu poškozuje a taková teplota tady ke konci května je dost často.
Podle mne by to byla v oblastech, jako je severní Morava velmi dobrý zdroj kvalitního dřeva. Jenom by to chtělo vyšlechtit nebo najít nějakou varietu, která má delší rovný kmen. A dá se tudíž z něho řezat slušné stavební dřevo. Stávající akáty mají obvykle velmi pokroucené kemny a jejich dřevo se tak , s výjimkou výroby drobných věcí, hodí hlavně jako palivo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.10.2020 10:13 Reaguje na Radim Polášek
Ano, akátový med se u nás na severu Moravy povede jednou za čas
a ještě ve směsce, ale v lokalitách o kterých jsem psal je mnohdy
jedinou dřevinou, která ty ořezy snáší. Jinak vám mohu z praxe
říci, že jako násady ke krumpáčům a k těžkým kladivům je díky
houževnatosti nepřekonatelný. Sám si je vyrábím z výmladků.
Ty mohou být často dost dlouhé i rovné. Taky poptávka po jeho dřevu je poměrně velká díky budování těch prolézaček a herních venkovních prvků. Vinaři kdysi jiné, než akátové kůly nepoužívali a mnozí je používají v malém dosud. Jeho fanatické mýcení považuji opět za
jednu z hloupostí ekofanatiků, kteří se nezamyslí nad tím, čím ho
nakonec v dané lokalitě nahradí.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist