Vědci hledají způsob, jak udržet více vody v povodí Dyje

Půda v Povodí Dyje se téměř každý rok potýká s výrazným nedostatkem vody, přičemž klimatická změna a s ní související růst teplot bude tento problém prohlubovat. Vědci proto společně se zemědělci a vodohospodáři hledají řešení, která by v krajině zadržela více vody. Na adaptačních opatřeních jsou podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe ochotni podílet se i Rakušané. Je proto stále vhodný čas se touto situací zabývat, řekl vědec při prezentaci projektu SaveWater. Voda podél společné hranice chybí jihomoravským i dolnorakouským zemědělcům. Při nezměněném stylu hospodaření s vodou a půdou budou výnosy zemědělských plodin v této oblasti podle Trnky v dlouhodobém měřítku stále slabší. S rostoucí průměrnou teplotou a při stejných srážkách se z krajiny odpaří výrazně více vody a méně jí tedy zbyde pro pěstování. "Ale je tu příležitost produkovat výrazně víc. Klimatická změna prodlužuje vegetační sezonu a při vhodné volbě plodin je možné sklízet dvakrát za rok," řekl Trnka. V současnosti však v krajině není dostatek vody pro nutné zavlažování.

Již několik let se řeší možnost stavby vodního kanálu, který by spojil Dunaj s Dyjí, do níž by vtékal ve Vranovské přehradě. Možné je ale udělat i mnoho dalších adaptačních opatření, která umožní, aby v půdě v povodí zůstalo více vody než dosud. "Proto vznikl projekt SaveWater, o kterém jsme se v roce 2017 začali bavit. V Povodí Dyje dokážeme totiž v normálních letech zajistit vodu pro polovinu zavlažovatelných ploch, v roce s desetiletým suchem jen zhruba pro deset procent při ideálním hospodaření s vodou," řekl Trnka.

Vědci v projektu pracují s virtuálním dvojčetem povodí, do něhož umístili veškerá dostupná data. "Můžeme tak díky tomu modelovat různá opatření a jejich kombinace a počítat, jakou budou mít účinnost. Všechna opatření však mají svoje limity," řekl Trnka. Druhou částí projektu je spolupráce se zemědělci, kteří sami mají zájem na tom, aby jim v půdě zůstalo co nejvíc vody. "Takže jsme zjistili, co všechno zemědělci dělají a snažíme se ověřit míru vlivu jejich postupů na zadržení vody," uvedl Trnka.

Jedná se například o hospodaření bez orby, regenerativní zemědělství, pásové střídání plodin, vysazování větrolamů, agrolesnictví, organické hnojení či setí letních meziplodin. Pomocí leteckého snímkování vědci porovnávají, jak se tato opatření projevují proti polím, kde se hospodaří konvenčně bez adaptačních opatření. Snímkují i rakouská pole poblíž hranice. "Snažíme se tak přijít na to, která opatření jsou nejúčinnější," řekl Trnka.

---

reklama

---