Vědci: Hlubokomořským rybám se během života zásadně mění zrak
Většina hlubokomořských ryb má podle vědců ve své sítnici pouze tyčinky citlivé za nízkých intenzit světla, čípky v hlubině nemají využití. Velká část čípkových genů tudíž z genomu vymizela během evoluce - kromě zmíněného proteinu citlivého na zelenou barvu.
Nyní vědci našli vysvětlení vyplývající ze životních změn těchto zajímavých tvorů. V larválním stadiu, totiž začínají v mělké vodě mezi ostatním planktonem, kde je dost potravy. Až za nějaký čas tyto ryby sestoupí do hloubek oceánu, kde stráví zbytek života. A právě "zelené" čípky využívají larvy, neboť potřebují vidět za vyšší intenzity světla. Později jsou čípky postupně nahrazovány tyčinkami a to i na molekulární úrovni. Vědci využili data z transkriptomu 20 druhů hlubokomořských ryb.
Podle týmu je zmíněný vývoj typický pro většinu těchto ryb, i tady je však výjimka - skupina ryb stříbrooček. Ty mají v buňkách oka směs čípkových a tyčinkových genů. Podle PřF tedy odborníci předpokládají možnost, že se v budoucnu prokáže, že hranice mezi čípkem a tyčinkou u těchto ryb není ostrá.
Výsledky současného výzkumu publikoval časopis Molecular Biology and Evolution. Prvním autorem je doktorský student katedry zoologie Nik Lupše.
Musilová za výzkum evolučních procesů u ryb v úterý převzala cenu Neuron pro mladé vědecké naděje. Mezinárodní tým, který vedla, také předloni vzbudil velkou pozornost, když zjistil, že zkoumaným hlubokomořským rybám umožňují namnožené tyčinkové fotoreceptory v sítnici rozlišovat barvy v temných hloubkách. U ostatních obratlovců tyčinky ve tmě zajišťují černobílé vidění, barvy rozlišují při dobrém světle právě pomocí čípků. Studii tehdy publikoval časopis Science.
reklama
Studie: Březí samičky netopýrů zvládají bojovat s mykobakteriální infekcí
Biolog a zooložka z Přírodovědecké fakulty UK získali prestižní evropský grant
Z mangových pecek lze vyrábět brikety, radí brněnští odborníci v Kambodži