Vědci: Hlubokomořským rybám se během života zásadně mění zrak
Většina hlubokomořských ryb má podle vědců ve své sítnici pouze tyčinky citlivé za nízkých intenzit světla, čípky v hlubině nemají využití. Velká část čípkových genů tudíž z genomu vymizela během evoluce - kromě zmíněného proteinu citlivého na zelenou barvu.
Nyní vědci našli vysvětlení vyplývající ze životních změn těchto zajímavých tvorů. V larválním stadiu, totiž začínají v mělké vodě mezi ostatním planktonem, kde je dost potravy. Až za nějaký čas tyto ryby sestoupí do hloubek oceánu, kde stráví zbytek života. A právě "zelené" čípky využívají larvy, neboť potřebují vidět za vyšší intenzity světla. Později jsou čípky postupně nahrazovány tyčinkami a to i na molekulární úrovni. Vědci využili data z transkriptomu 20 druhů hlubokomořských ryb.
Podle týmu je zmíněný vývoj typický pro většinu těchto ryb, i tady je však výjimka - skupina ryb stříbrooček. Ty mají v buňkách oka směs čípkových a tyčinkových genů. Podle PřF tedy odborníci předpokládají možnost, že se v budoucnu prokáže, že hranice mezi čípkem a tyčinkou u těchto ryb není ostrá.
Výsledky současného výzkumu publikoval časopis Molecular Biology and Evolution. Prvním autorem je doktorský student katedry zoologie Nik Lupše.
Musilová za výzkum evolučních procesů u ryb v úterý převzala cenu Neuron pro mladé vědecké naděje. Mezinárodní tým, který vedla, také předloni vzbudil velkou pozornost, když zjistil, že zkoumaným hlubokomořským rybám umožňují namnožené tyčinkové fotoreceptory v sítnici rozlišovat barvy v temných hloubkách. U ostatních obratlovců tyčinky ve tmě zajišťují černobílé vidění, barvy rozlišují při dobrém světle právě pomocí čípků. Studii tehdy publikoval časopis Science.
reklama
Vědci testují nový způsob ochrany rajčat před bakteriemi pomocí virů
Českobudějovický vědec věnoval muzeu obsáhlou sbírku savců z Papuy
Nová éra sledování počasí z vesmíru: Čeští vědci ověřili přesnost pozorování blesků z družic Meteosat