Vědci: Kůrovcové kalamity budou v budoucnu intenzivnější

Kůrovcové kalamity budou v budoucnu stále intenzivnější. Je potřeba klást větší důraz na přirozenou rychlou obnovu po kalamitách než na boj s kůrovcem. V tiskové zprávě to uvedla Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU). Fakulta koordinovala mezinárodní tým vědců, který vypracoval zprávu s doporučeními ke zmírnění dopadů kůrovcových kalamit v Evropě.

"Na rozdíl od minulosti, kdy se kalamity projevovaly většinou jako izolované události, se v budoucnu budou projevovat synchronizovaně na rozsáhlých územích," stojí ve zprávě. Mezi hlavní důvody podle vědců patří smrkové stejnorodé porosty na rozsáhlých souvislých plochách, které jsou příznivé pro přemnožení a šíření kůrovce. A dále klimatická změna, která způsobuje rychlejší vývoj kůrovce a oslabení obranných mechanismů smrků.

"Je potřeba cíleně podporovat druhovou rozmanitost hospodářských lesů na úrovni krajiny s využitím vhodných lesnických postupů a vytvářet nevhodné podmínky pro rozvoj kůrovce," řekl jeden z autorů zprávy Miroslav Svoboda.

Podle vědců je někdy možné proti kůrovci nezasahovat. "Pokud v některých oblastech Česka nejsme schopni zastavit nebo zmírnit průběh kalamity a těžba napadených stromů je ekonomicky neefektivní, protože cena dřeva je nízká, je lepší soustředit se na místa, kde zásah může být úspěšný," uvedl Tomáš Hlásny z Katedry ochrany lesa a entomologie ČZU. Velmi důležitá je podle něj obnova lesa a zalesňování vhodnými druhy, což sice starý les nezachrání, ale vytvoří dobrý základ pro nový.

Kůrovec je podle vědců významný pro ekostystém a v národních parcích a rezervacích je potřeba k němu přistupovat jinak. Mrtvé stromy tvoří různorodou porostovou strukturu a jsou součástí koloběhu živin. Někteří živočichové jsou vázaní na kalamity a kůrovec je součástí jejich potravy. "Z ekologického hlediska není boj proti kůrovci v národních parcích a rezervacích na místě, jelikož nejsou součástí hospodářských lesů. Nejde však jen o bezzásahová území, ale také o sousedící lesy," doplnil Hlásny.

Vědci by uvítali větší uplatňování výsledků výzkumu, které se týkají kůrovce, v praxi zejména státních lesů. Dále také navrhují vyjmutí problematických oblastí z veřejných zakázek.

"Je potřeba otevřít možnosti přenosu sadebního materiálu z okolních zemí, hlavně z jihu. Aby se k nám dostal materiál klimaticky adaptovaný na teplejší a sušší podmínky," uvedl na dotaz ČTK děkan fakulty lesnické a dřevařské Marek Turčáni. Tomu se věnuje projekt SUSTREE, do kterého je ČZU zapojena a jehož cílem je umožnit ve všech evropských zemích přeshraniční dovoz semen a sazenic stromů.

Ministerstvo zemědělství oznámilo, že v ČR zasahuje kůrovcová kalamita nejhůře sedm krajů od středu země na východ. Veškeré síly vlastníků lesů se mají zaměřit na vyhledávání a likvidaci aktivního kůrovce. Na celém území státu bude nově platit možnost odložit těžbu souší, tedy stromů, ze kterých už kůrovec vylétl, do konce roku 2022.

---

reklama

---