Vědci letos v NP Podyjí napočítali nejméně vodních ptáků za dobu sčítání
"Ptáků bylo na lokalitách, na kterých obvykle sčítáme, obecně málo, protože jsou rozptýleni na mnoha nezamrzlých nádržích a tocích po okolí. Tradičně u nás bývá k vidění nejvíce kachen divokých, labutí a kormoránů. To se potvrdilo i letos. Ale kachen divokých byla jen přibližně desetina oproti dlouhodobému průměru, u labutí to byla třetina a kormoránů jsme viděli pouze 26. Překvapivě málo bylo i orlů mořských. Zatímco loni jsme jich zaznamenali rekordní počet, deset jedinců, letos jsme viděli jediný exemplář," uvedla na webu správy parku Vlasta Škorpíková z České společnosti ornitologické. Podle ní i tento jev souvisí právě s rozptylem jiných druhů ptáků, které orli následují jako potravu.
Rozmrzlá řeka byla příslibem dobrých podmínek pro pozorování skorců a ledňáčků, ale i těch ornitologové pozorovali méně než v předchozích letech. Při zvýšeném stavu vody, který při sčítání panoval, se totiž právě těmto druhům špatně loví. "Nejvíce nás proto potěšilo pozorování morčáků velkých, napočítali jsme devět párů a tak velký počet jsme na území NP Podyjí ještě neměli," uvedla ornitoložka. Jejich rostoucí počet je výsledkem pravidelného hnízdění morčáků v Podyjí, které vědci sledují od roku 2019.
Z dalších zajímavostí ornitologové pozorovali i čtyři páry kachniček mandarínských, nepůvodních pestrých vodních ptáků z Asie, který v ČR začal hnízdit okolo roku 2011 v Brně na Svratce. I přesto, že malá populace tohoto ptáka zřejmě loni na Dyji nezahnízdila, zatím se zde stále drží. Podruhé v historii sčítání pak na území NP Podyjí vědci pozorovali slípku zelenonohou, která se ve větším počtu vyskytuje na řece pod Znojmem.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Michal Uhrovič
1.2.2023 15:15Pane Zvářal, jaký na to, prosím Vás, máte názor?
Karel Zvářal
1.2.2023 16:43 Reaguje na Michal UhrovičJaroslav Řezáč
2.2.2023 06:28 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
1.2.2023 16:10všechny bez ledu s tisíci vodních ptáků, ale řeky v okolí(Olše a Odra) jich
mají poskrovnu. Totéž pozoruji s havrany, kteří asi zůstali doma na severu
a s káňaty rousnými. Dokonce už tu táhla na sever hejna hus a brkoslavy
jsem letos vůbec neviděl. I drobotina má v přírodě dost potravy a na krmítko přilétají pouze místní, hrdličky a sojky. Stačilo ale těch pár
centimetrů sněhu a celodenní mráz a na krmítku byla bitva o potravu.
Mírná zima zachránila od maléru nejenom lidi(drahá paliva), ale taky
zvířata. Bohužel ale bez kání rousných nemusí naši místní predátoři
uregulovat počty hrabošů. Jó vše se vším souvisí a tomu vodnímu ptactvu
se nedivím, protože ten rybník jim nabízí neskonale více potravy, než
řeky, které navštěvují v mrazech pouze proto, že jim rybníky zamrzly.
Jinak ptal jsem se rybářů i myslivců kolikpak nalezli letos uhynulých
vodních ptáků a říkali, že téměř nic. Buď tu chřipku umí překonat a nebo
se šíří jinak. Není třeba virus v krmných směsích? A není tam záměrně?
Ono takové snížení stavů drůbeže nemusí být až tak špatný kšeft, neboť
nač se podbízet s levnou produkcí, když ji při nedostatku prodám dráž
a při menších nákladech a námaze! Postižená konkurence pláče, ale ti
ostatní juchají radostí!