Vědci letos v NP Podyjí napočítali nejméně vodních ptáků za dobu sčítání
"Ptáků bylo na lokalitách, na kterých obvykle sčítáme, obecně málo, protože jsou rozptýleni na mnoha nezamrzlých nádržích a tocích po okolí. Tradičně u nás bývá k vidění nejvíce kachen divokých, labutí a kormoránů. To se potvrdilo i letos. Ale kachen divokých byla jen přibližně desetina oproti dlouhodobému průměru, u labutí to byla třetina a kormoránů jsme viděli pouze 26. Překvapivě málo bylo i orlů mořských. Zatímco loni jsme jich zaznamenali rekordní počet, deset jedinců, letos jsme viděli jediný exemplář," uvedla na webu správy parku Vlasta Škorpíková z České společnosti ornitologické. Podle ní i tento jev souvisí právě s rozptylem jiných druhů ptáků, které orli následují jako potravu.
Rozmrzlá řeka byla příslibem dobrých podmínek pro pozorování skorců a ledňáčků, ale i těch ornitologové pozorovali méně než v předchozích letech. Při zvýšeném stavu vody, který při sčítání panoval, se totiž právě těmto druhům špatně loví. "Nejvíce nás proto potěšilo pozorování morčáků velkých, napočítali jsme devět párů a tak velký počet jsme na území NP Podyjí ještě neměli," uvedla ornitoložka. Jejich rostoucí počet je výsledkem pravidelného hnízdění morčáků v Podyjí, které vědci sledují od roku 2019.
Z dalších zajímavostí ornitologové pozorovali i čtyři páry kachniček mandarínských, nepůvodních pestrých vodních ptáků z Asie, který v ČR začal hnízdit okolo roku 2011 v Brně na Svratce. I přesto, že malá populace tohoto ptáka zřejmě loni na Dyji nezahnízdila, zatím se zde stále drží. Podruhé v historii sčítání pak na území NP Podyjí vědci pozorovali slípku zelenonohou, která se ve větším počtu vyskytuje na řece pod Znojmem.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Michal Uhrovič
1.2.2023 15:15Pane Zvářal, jaký na to, prosím Vás, máte názor?
Karel Zvářal
1.2.2023 16:43 Reaguje na Michal UhrovičJaroslav Řezáč
2.2.2023 06:28 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
1.2.2023 16:10všechny bez ledu s tisíci vodních ptáků, ale řeky v okolí(Olše a Odra) jich
mají poskrovnu. Totéž pozoruji s havrany, kteří asi zůstali doma na severu
a s káňaty rousnými. Dokonce už tu táhla na sever hejna hus a brkoslavy
jsem letos vůbec neviděl. I drobotina má v přírodě dost potravy a na krmítko přilétají pouze místní, hrdličky a sojky. Stačilo ale těch pár
centimetrů sněhu a celodenní mráz a na krmítku byla bitva o potravu.
Mírná zima zachránila od maléru nejenom lidi(drahá paliva), ale taky
zvířata. Bohužel ale bez kání rousných nemusí naši místní predátoři
uregulovat počty hrabošů. Jó vše se vším souvisí a tomu vodnímu ptactvu
se nedivím, protože ten rybník jim nabízí neskonale více potravy, než
řeky, které navštěvují v mrazech pouze proto, že jim rybníky zamrzly.
Jinak ptal jsem se rybářů i myslivců kolikpak nalezli letos uhynulých
vodních ptáků a říkali, že téměř nic. Buď tu chřipku umí překonat a nebo
se šíří jinak. Není třeba virus v krmných směsích? A není tam záměrně?
Ono takové snížení stavů drůbeže nemusí být až tak špatný kšeft, neboť
nač se podbízet s levnou produkcí, když ji při nedostatku prodám dráž
a při menších nákladech a námaze! Postižená konkurence pláče, ale ti
ostatní juchají radostí!


Vzácný dravec orlík krátkoprstý si oblíbil novou národní přírodní památku Lom ČSA
Ornitologická společnost převede ptačí parky do nové nadace, chce je dlouhodobě lépe ochránit
Policie vyšetřuje zastřelení orla mořského na Třebíčsku