https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-louky-bilych-karpat-se-rozmanitosti-rostlin-podobaji-destnemu-pralesu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Louky Bílých Karpat se rozmanitostí rostlin podobají deštnému pralesu, zjistili vědci

9.9.2022 01:50 | PRAHA (ČTK)
Na stepích a lukách Bílých Karpat roste podobné množství rostlinných druhů jako v amazonském deštném pralese. Je to však patrné jen tehdy, když se druhy počítají na malých plochách, vyplývá z mezinárodního výzkumu s českou účastí. O výzkumu informoval Botanický ústav Akademie věd ČR (AV). Studii zveřejnil prestižní časopis Nature Communications. Tým vedli vědci z Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenbergu (MLU) a Centra pro integrativní výzkum biodiverzity Halle-Jena-Lipsko (iDiv)´.
 

Většina studií o globální biodiverzitě se podle akademiků provádí ve velkém měřítku, třeba na úrovni státu. Tým tedy zkoumal, jak moc se dosavadní poznatky liší při zaměření na menší území. K průzkumu vztahu mezi počtem druhů rostlin a velikostí oblastí vědci využili umělou inteligenci a zanalyzovali 170 000 záznamů vegetace ze všech klimatických zón Země. Data pocházela z databáze vegetace, kterou spravuje iDiv.

Projekt ukázal, že v některých oblastech studium velkých ploch přináší jen omezené znalosti o rozložení biodiverzity. A že někdy mohou mít vysokou biodiverzitu i malé oblasti - například stepi a louky ve východní Evropě.

"Pokud bychom počty druhů například na extrémně bohatých bělokarpatských loukách převedli z pár metrů čtverečních na větší rozlohy, mohly by konkurovat i tropickým deštným lesům. Jenže v tropech se diverzita vyskytuje také na větší ploše, kdežto u zmíněných luk nebo i u některých teplomilných lesů pozorujeme opak," popsal Petr Petřík z Botanického ústavu AV. Petřík se na rozsáhlé studii podílel.

Podle akademiků jsou výsledky studie důležité i pro ochranu druhů. Ekosystémy, u nichž je biodiverzita vysoká a rozprostřená na velké ploše, totiž není možné chránit běžnou mozaikou přírodních rezervací. A ekosystémům s vysokou rozmanitostí na malém území zas samostatná chráněná území prospívají.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

9.9.2022 08:38
brzy se možná dozvíme ,že bohatý život i na poušti předčí svojí rozmanitostí i deštné pralesy,
jen je třeba začít tu poušť řádně zkoumat
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.9.2022 10:10 Reaguje na vaber
Vy to tam neznáte? je tam spousta druhů rostlin.
Jenže to, co neuvedli je, že je to biotop vytvořený a udržovaný člověkem. Poslední dobou mizí, protože se nepase, nekosí a tak to zarůstá buření, keři.... Já bych to viděl na národní park, ale s důslednou péčí tak jak to bylo posledních aspoň tisíc let.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

9.9.2022 13:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět
Sl

Slovan

9.9.2022 13:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
Stále přemýšlím, jaký je rozdíl mezi současným CHKO a NP, který si vy představujete. Na nic jsem nepřišel a odpověď jsem od vás stále také nedostal a proto se ptám poněkolikáté znovu.

Nerozlišujete mezi různými oblastmi a už vůbec ne biotopy. Les, louka, vřesoviště nebo mokřad - všude navrhujete stejný způsob = všude zasahovat. Přitom je zřejmé, že přirozený horský smrkový les nebo zachovalá květnatá bučina vyžadují jiný způsob managmentu než např. ony louky. Zatímco u luk je nutný citlivý lidský zásah pro jejich dlouhodobou perspektivu, u lesů je tomu často naopak a bezzásah vytváří mnohem pestřejší prostředí, než které by dokázal člověk. Ony ty naše znalosti narůstají a s tím se pak logicky pracuje. Zatímco někde je bezzásahový režim nejvhodnějším způsobem ochrany, jinde může být naopak destruktivním (jako v případě luk).
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

9.9.2022 14:11 Reaguje na Slovan
Přirozený les se může a nemusí hospodářsky využívat. Záleží na míře ovlivnění člověkem. I hospodářský les s nějakou mírou disturbance může být druhově pestrý. Například bych si tipl, že olšová pařezina, březový prutník nebo střední les na typově stejné ploše mohou být druhově i pestřejší než rozsáhlá přirozená olšina. Stejně "přirozený smrkový les" (řekněme jeřábová smrčina na stovkách ha) může být druhově chudší než stejná smrčina proložená na 1/4 té plochy udržovanými horskými loukami a pastvinami (zkrátka sekundární bezlesí udržované budním hospodářstvím od středověku). Záleží i na velikosti ploch s disturbancí a jejich prostorovém rozmístění.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.9.2022 15:16 Reaguje na Dalibor Motl
Doplňuji, že nejde jen o to, aby mělo určité území vždy co největší biodiverzitu. Mohou existovat biotopy, které jsou z hlediska počtu druhů velmi chudé, ale druhy na nich se vyskytující mohou být vzácné, ohrožené vyhynutím, neschopné přežít v jiných podmínkách.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

9.9.2022 17:03 Reaguje na Majka Kletečková
Souhlas. Ale ty vzácné druhy se zrovna tak mohou vyskytovat v těch obhospodařovaných krajinách. A co je to vlastně "vzácný druh"? Je vzácný protože ho je málo v ČR (i když je ho plná Sibiř a Skandinávie) nebo proto, že je nějak ekosystémově "funkční" a nebo se nám prostě líbí? V tomhle nemá státní ochrana přírody vůbec jasno. Třeba já vůbec nechápu proč zahrnujeme mezi zvláště chráněné druhy řekněme takového brkoslava severního (kromě toho, že se mi prostě líbí). Lidmi neohrožovaný pták, který u nás v podstatě ani nehnízdí a vyskytne se invazivně v tužších zimách... Takže ano. Jsem i pro ochranu unikátních biotopů, přestože nemají velkou druhovou rozmanitost. Jenom myslím, že není třeba cíleně likvidovat kulturní krajinu a nahrazovat ji bezzásahovým lesem s tím, že to vždy zvýší biodiverzitu. Spíš mám za to, že s takovým přístupem uspíšíme vymírání nebo "jenom" probíhající decimaci unikátních rostlin a živočichů obývajících tu kulturní krajinu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.9.2022 16:05 Reaguje na Slovan
Nerozlišujete vy. Já nyní mluvil o karpatských loukách v článku.
Co se týče lesa tak jak kde. No pokud je přirozený horský les přirozený, tak zásahy nepotřebuje. Ale co je přirozeného v národním parku českosaské švýcarsko? Jen ty skály. A na Soutoku? ten byl před 200 lety pařezový les a péčí lesníků knížete pána se změnil na lovecký les stejnověkých dubů, co se podobá lužnímu lesu. A ten údržbu nutně potřebuje takovou, jako mu ti staří hajní poskytovali. Ale je fakt, že momentální "údržba": vykácet, přefrézovat a herbicidy udržovat výsadbu není taky vůbec správná.
Odpovědět
Sl

Slovan

10.9.2022 12:09 Reaguje na Slavomil Vinkler
Koukám, že se odpovědi na mou otázku bráníte.

Píšete o tom, že to "vidíte na národní park s důslednou péčí". V Bílých Karpatech je CHKO nejvhodnější formou ochrany, žádný NP tam nemá co dělat. Je to právě proto, že je vhodné se o tu krajinu starat a bezzásah mít jen v pečlivě vybraných lokalitách. NP, tam kde se vytvoří, je systém ochrany, kde se dává přednost přirozeným procesům nebo kde alespoň péče o ně má za cíl budoucí ponechání přírodě. To co vy tu neustále popisujete je typická CHKO.

K Soutoku jsem se zde mnohokrát vyjadřoval. Nepodporuji v daném území vznik NP právě proto, že pro tu krajinu bude nejlepším způsobem péče šetrné hospodaření a nikoli to, aby byla většina plochy směřována k bezzásahu - takže jasná CHKO a vhodná citlivá péče na daném území.

Podívejte, u Českého Švýcarska se od začátku tvrdilo, že dominantním předmětem ochrany bude neživá příroda (nejrozsáhlejší pískovcová krajina v Evropě). Cílem samozřejmě je směřovat území tak, aby se mohlo nechat samovolnému vývoji, avšak dnes je na drtivém většině území praktikován citlivý managment a vlastně se tam hospodaří.

Šetrné lidské hospodaření by se mělo začít uplatňovat hlavně v běžné krajině, v typických hospodářských lesích, loukách, polích apod. Tam miřte hlavně své námitky, protože tam to dneska hlavně selhává...
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

9.9.2022 12:48
Tuhle mi tu někdo tvrdil, že nejvyšší biodiverzitu získáme bezzásahovostí... Můj dlouhodobý názor je, že nejlepší biodiverzitu získáme pestrostí (mozaikou) krajiny. Všechny ty směrnice (rámcové směrnice hospodaření, nitrátová směrnice, metodické pokyny...), dotační pravidla a stále se zpřísňující regulace malochovů a zájmových chovů zvířat do určité míry "glajšchaltují" českou krajinu. Prostě malé pastviny, extebnzivní sady a louky pasené, sečené a obhospodařované různými způsoby a v různý čas (často "nevhodně") se díky rostoucí hoře předpisů mění na pravidelně mulčované nebo zalesněné "plochy". Případně se ta původně fragmentovaná krajina mění na velkoplochy pastvin a luk sečené a hnojené dle nejnověkších vědeckých poznatků velkou (= efektivní) mechanizací. Produkčně a nákladově super ale pro biodiverzitu citelná rána. Příčinou není nějaká špatná zemědělská praxe ale hora předpisů a regulací. Jakmile opět trochu otupíme energetickou krizi bude, i díky rostoucímu "důrazu na welfare", odporu sousedů a rostoucímu blahobytu, znovu raritou vidět na vesnici králikárnu, prasečí chlívek, ovčín nebo kurník. Zůstane to vyhrazeno profíkům. A tu mozaiku různých luk, pastvin a záhumenků nějaké dobrovolnické akce trvale neudrží.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.9.2022 15:19 Reaguje na Dalibor Motl
Podle mých zkušeností ekologům velmi záleží na tom, aby chráněné území bylo udržováno nejvhodnějším způsobem v závislosti na podmínkách prostředí a cílech ochrany – někde je preferován bezzásahový režim, jinde určitý druh péče.

Např. ČSOP má pod svou patronací celostátní síť pozemkových spolků, které dlouhodobě pečují o svěřená území (včetně udržování některých luk v Bílých Karpatech kosením a pastvou). Tato území byla a jsou nakupována z dobrovolných darů jednotlivců a dalších sponzorů. Sama někdy opakovaně přispívám ornitologům nebo ČSOP na přikoupení nového pozemku nebo na ochranu / péči těch stávajících.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

9.9.2022 16:43 Reaguje na Majka Kletečková
Ano ale to se bavíme o chráněných územích. Jejich rozloha sice setrvale a rychle narůstá a stejně tak i náklady na jejich údržbu (nebo nutný počet dobrovolníků). Biodiverzitu ale nelze zachránit pouze v chráněných územích. Klesají nebo rovnou kolabují populace kdysi běžných ptáků, ryb nebo motýlů. Chybí hmyz a další živočichové žijící z těch malých pastvin, luk, králikáren a chlívků. Pochopitelně to mizí i kvůli vývoji společnosti ale stát tomu zatíná tipec ještě rychleji tou úřední buzerací. K čemu musí mít každá ovce ze 4-6 členného stáda evidenční značku, pokud její majitel neprodává maso a nečerpá dotace? Jak se její veterinární (ne)bezpečnost liší od králíka, který ji mít nemusí? Nově se musí registrovat i jediný čuník pro vlastní potřebu... Všechno je třeba hlásit a evidovat. No tak se na to lidi vybodnou. Louku zalesní nebo prostě nechají zarůst, brambory pro prase sázet nebudou a sušit pro ty 4 ovce nebudou. Prostě tu krajinu "opustí" nebo předají k hospodaření místní zemědělské společnosti (nějakému Babišovu podniku...), který ji přičlení k vzorově hnojené a jednorázově sklízené jetelotrávní směsi případně střídané s kukuřicí do bioplynu. Tečka.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

9.9.2022 16:47 Reaguje na Dalibor Motl
Švehla by vzal na ně bič !
To je ta odtrženost od venkova, předků.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.9.2022 16:54 Reaguje na Dalibor Motl
Jj, minimalismus je dnes IN. Vychrstne kbelík barvy na stěnu a považuje se to za umění. Rozoraly se desítky a stovky drobných ("zaostalých") záhumenek a sadů, máme dnes sto a více hektarové gigalány kukuřiťe a řepky, a považuje se to "moderní" zemědělství... Prostě za mizení diverzity mohou Lidi, nic jiného za tím není.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

9.9.2022 18:46 Reaguje na Dalibor Motl
"Můj dlouhodobý názor je, že nejlepší biodiverzitu získáme pestrostí (mozaikou) krajiny."

Naprostá pravda !!!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.9.2022 19:50 Reaguje na Dalibor Motl
"Jakmile opět trochu otupíme energetickou krizi bude, i díky rostoucímu "důrazu na welfare", odporu sousedů a rostoucímu blahobytu, znovu raritou vidět na vesnici králikárnu, prasečí chlívek, ovčín nebo kurník"

Upřímně - a to Vás nechci chytat za slovo, ale zatím jsem si nějak nevšiml, že by se to od dob "předkrizových" nějak zlepšilo, spíš jsem si všiml, že "všichni" vyrazili k móři, i když víme, že ta krize dorazí...
Jinak s Vámi bezvýhradně souhlasím, jen si dovolím poznamenat, že ta regulace je v této zemi motivovaná už od dob bolševika (celá kolektivizace nebyla v podstatě nic jiného). Po revoluci se to jenom prohloubilo a upřímně řečeno v tom stále více čouhá jak sláma z bot snaha "města" venkov totálně zmrzačit a za hubičku poskupovat pro rekreační účely.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist