Vědci řeší záhadu: proč předky přitahovaly zóny katastrof
Ale jak je to možné? Vysvětlení je podle odborného textu publikovaného v novém čísle časopisu Journal of Human Evolution poměrně prosté: v důsledku tektonické činnosti vzniká typ krajiny, kde hominidé a potom i zástupci druhu Homo sapiens pro sebe nacházeli mnoho výhod. Například úrodnou půdu ze sopečného prachu či vodou oplývající zóny na místě geologických poruch.
„Spojnici mezi zemětřeseními a místy, kde se usazovali lidé, nám dlouho ležel přímo na očích, až nyní jsme ho však dokázali prokázat,“ uvedl profesor Geoff Bailey z University of York. „Oblasti náchylné k zemětřesení a vulkanické aktivitě často vytvářejí typ krajiny, které jsou pro usazování lidé velmi výhodné. To ovšem často může mít tragické následky.“
Vše začalo v Řecku
Původně si tohoto jevu všimli vědci v Řecku, kteří byli překvapeni, že původní místa lidského osídlení často leží v tektonicky aktivních zónách. Nyní se tuto domněnku podařilo ověřit vědeckým výzkumem v JAR. Tam se ukázalo, že Australopithecus africanus s oblibou využíval oblasti poblíž bažinatých úseků podél řek. Tam našel prostředí, které pro něj přinášelo řadu výhod: údolí, kde mohl nalézat úkryty i potravu. Právě tyto mokřady poblíž řek vznikaly v této části světa poklesem zemských bloků podél tektonických linií, kde byla častá zemětřesení.„Naši dávní předci to samozřejmě nemohli tušit, prostě jen byli přilákání dobrými podmínkami s dostatkem potravy a přirozených míst poskytujících úkryt,“ uvedl další z členu týmu Sally Reynoldsová. „Bylo to pro nás překvapivé, ale je to tak, není to prostě náhoda, že hominidé tyto části krajiny vyhledávali.“
reklama
Zemětřesný roj na Chebsku opět dosahuje síly okolo 2,5 stupně
Na Chebsku otřesy od listopadu neustávají, přes dva stupně měl i dnes odpoledne
Otřesy na Chebsku neustávají, dnes po poledni se země znovu zachvěla