Vědci řeší záhadu: proč předky přitahovaly zóny katastrof
Ale jak je to možné? Vysvětlení je podle odborného textu publikovaného v novém čísle časopisu Journal of Human Evolution poměrně prosté: v důsledku tektonické činnosti vzniká typ krajiny, kde hominidé a potom i zástupci druhu Homo sapiens pro sebe nacházeli mnoho výhod. Například úrodnou půdu ze sopečného prachu či vodou oplývající zóny na místě geologických poruch.
„Spojnici mezi zemětřeseními a místy, kde se usazovali lidé, nám dlouho ležel přímo na očích, až nyní jsme ho však dokázali prokázat,“ uvedl profesor Geoff Bailey z University of York. „Oblasti náchylné k zemětřesení a vulkanické aktivitě často vytvářejí typ krajiny, které jsou pro usazování lidé velmi výhodné. To ovšem často může mít tragické následky.“
Vše začalo v Řecku
Původně si tohoto jevu všimli vědci v Řecku, kteří byli překvapeni, že původní místa lidského osídlení často leží v tektonicky aktivních zónách. Nyní se tuto domněnku podařilo ověřit vědeckým výzkumem v JAR. Tam se ukázalo, že Australopithecus africanus s oblibou využíval oblasti poblíž bažinatých úseků podél řek. Tam našel prostředí, které pro něj přinášelo řadu výhod: údolí, kde mohl nalézat úkryty i potravu. Právě tyto mokřady poblíž řek vznikaly v této části světa poklesem zemských bloků podél tektonických linií, kde byla častá zemětřesení.„Naši dávní předci to samozřejmě nemohli tušit, prostě jen byli přilákání dobrými podmínkami s dostatkem potravy a přirozených míst poskytujících úkryt,“ uvedl další z členu týmu Sally Reynoldsová. „Bylo to pro nás překvapivé, ale je to tak, není to prostě náhoda, že hominidé tyto části krajiny vyhledávali.“
reklama