Vědci se ptají, zda má makak "duši"

Je makak schopen vcítit se do druhého makaka? Hranice mezi zvířetem a člověkem zkoumají vědci při pokusech v centru primatologie nedaleko Štrasburku na východě Francie. Tento výzkum je součásti rozsáhlé studie srovnávající schopnosti malých dětí a malých primátů, píše agentura AFP.

Představte si dva makaky tonkeánské, Wallace a Yannicka, z nichž první je dominantní a druhý podřízený, před poklopem z plexiskla. Před ně vědci umístili dvě podložky s banány, přičemž jednu vidí obě opice a druhou pouze ta podřízená. Dokáže Yannick zaznamenat, že Wallace druhou podložku nevidí, a vyvodit z toho, že se nevystavuje žádnému riziku, jestliže se vydá ke druhé podložce, protože ji dominantní opice nevidí?

V centru primatologie v Niederhausbergenu dvě etoložky otevírají poklop, aby opice mohly vstoupit, a sledují jejich chování.

Vědkyně se snaží určit, zda mají makakové některé schopnosti teorie ducha definované koncem 70. let jako schopnost přisuzovat duševní stavy druhému jedinci a vcítit se do něho.

Je teorie ducha vlastní pouze člověku, nebo mají živočišné druhy některé její rysy? Vědci jsou v této otázce rozděleni.

Výzkumy nejprve ukázaly, že velké opice (šimpanzi, bonobové) mají schopnosti, které mohou být interpretovány jako přítomnost teorie ducha, ale v posledních letech je vědci hledají rovněž u zvířat, která jsou člověku více vzdálena, jako jsou malé opice.

"Snažíme se zjistit, kdy se v průběhu evoluce objevily kognitivní schopnosti," říká Charlotte Canteloupová, která na toto téma píše vědeckou práci.

"Existuje mnoho předpokladů, že si zvířata nedokážou říci 'myslí si to z toho důvodu...', ale že přesto mají schopnosti spojené s teorií ducha," vysvětluje Hélène Meunierová.

"Dlouho jsme považovali živočichy téměř za stroje s chováním ovlivněným reflexy, ale stále více si uvědomujeme, že jsou schopni velmi složitého sociálního chování," dodává.

Další studie realizovaná v tomto centru ukázala, že si makakové uvědomují některé známky vyjadřující pozornost člověka. Když se k nim člověk obrátí zády, často odmítají s ním komunikovat. Naopak nedělají rozdílu mezi tím, když má člověk oči otevřené, nebo zavřené.

V rozlehlém zalesněném výběhu mají makakové rovněž k dispozici dotekové obrazovky, k nimž se mohou podle libosti přiblížit. Na jedné obrazovce jsou jim promítány krátké kreslené filmy, na nichž postavy jednají rozdílně. Ty byly již promítány malým dětem v Babylab při univerzitě v Aix-Marseille.

Podle předběžných výsledků této studie se děti dívaly déle, když se na obrazovce objevovali "hodní", než když tam byli vidět "špatní", vysvětluje Catherine Wallezová z Babylabu.

"Nevíme, zda děti dávají přednost hodným či zlým postavám, ale již od šesti měsíců věku dokážou pozorovat rozdíly v chování," vysvětluje. Vědci dlouho soudili, že teorie ducha platí u dětí až ve věku kolem čtyř let.

"Naše výzkumy možná pomohou zlepšit podmínky laboratorních zvířat," zdůrazňuje rovněž Catherine Cantloupová. "Čím více víme o jejich sociálním chování, tím lépe můžeme uspokojovat jejich potřeby," dodává.

Centrum v Niederhausbergenu je právě terčem kritiky sdružení na ochranu zvířat, neboť výzkum jejich chování je financován z obchodních aktivit: centrum odchovává čtyřicítku opic určených k lékařskému výzkumu.

---

reklama

---