Vědci sledovali tah lejska, vybavili jej geolokátorem

Několik měsíců sledovali olomoučtí vědci společně s kolegy ze zahraničí životní pouť drobného pěvce lejska bělokrkého. Mapovali jej pomocí geolokátorů, celoroční cyklus pěvce tak sledovali jako první na světě. Ornitologové prokázali, že chování tohoto drobného druhu ovlivňuje zeměpisná šířka jeho hnízdiště. To podle nich určuje po zbytek jejich života časování migrace, odlet a přílet na africká zimoviště i návrat zpět. Studie již zaujala prestižní zahraniční časopisy, informovali ČTK zástupci Univerzity Palackého v Olomouci.

"Výzkum je dalším dílkem v poznání časování migrace ptáků. Jižní ptáci mají časování všech fází ročního cyklu dřívější než severní. Například mezi odletem lejska bělokrkého do teplých krajů z Moravy a Švédska je zhruba dvou- až třítýdenní rozdíl a stejný rozestup si ptáci udržují po celý rok. Toto zjištění je důkazem toho, že zeměpisná šířka výrazně ovlivňuje časování ročního cyklu ptáků," uvedl Peter Adamík z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty.

Geolokátory připomínající malé batůžky nasadili ornitologové 69 lejskům, kteří hnízdí v Nízkém Jeseníku, a 50 jedincům ze švédského ostrova Gotland. Obě populace vzdušnou čarou dělí zhruba 800 kilometrů. Z údajů vědci zjistili, že čeští i švédští lejsci v Africe zimují ve stejné oblasti, na území Konga, Zambie a Angoly, a táhnou podobnou cestou napříč Saharou, Řeckem nebo Itálií. Asi 7000 až 8000 kilometrů mezi Afrikou a hnízdišti zvládnou za zhruba stejnou dobu, tedy 65 dní na podzim a 50 dní na jaře. Rozhodující je ale načasování letu, v něm se od sebe populace liší.

Podle odborníků doba jejich příletů na hnízdiště a časování hnízdění po návratu z Afriky závisí na teplotě a rozvoji vegetace, která jim zajišťuje potravu. "Zdá se, že ptáci sledují postupný vývoj zeleně od jihu k severu. Švédští lejsci proto musí odlétat z Afriky později, aby na hnízdišti nebyli moc brzy. Živí se totiž hlavně píďalkami na dubech, a pokud by přiletěli předčasně, když stromy ještě nemají listy, zůstali by bez potravy. Ptáci tedy rozhodně nejsou hloupí, životní rytmus přizpůsobují přírodě," dodal Peter Adamík.

Vědci podle Adamíka souvislost mezi ročním cyklem ptáků a zeměpisnou šířkou jejich hnízdišť předpokládali, dosud však pro toto tvrzení neměli důkazy. Ty jim přinesla právě až data z geolokátorů, které se využívají teprve v posledních letech. "U větších ptáků, například husy, odborníci v minulosti k potvrzení hypotézy využili mnohem větší radiolokátory a dospěli k obdobnému závěru. U malých ptáků typu lejska, jehož hmotnost je kolem 12 gramů, to ale nebylo možné," doplnili zástupci univerzity.

Na studii se podíleli kromě olomouckých vědců také ornitologové ze Švédska a Švýcarska. Výzkum zahájili v roce 2013.

---

reklama

---