Vědci z Mendelovy univerzity zkoumají naplavené dřevo z arktického pobřeží

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumají dopady klimatické změny na množství naplaveného dřeva na arktickém pobřeží. Vzorky dřeva odebrali dendrochronologové v Norsku, na Islandu, Špicberkách nebo v Grónsku. Ze vzorků budou určovat jednotlivé druhy dřeva, zjišťovat jeho stáří i místo, odkud dřevo připlulo.

Před třemi lety odborníci sbírali vzorky na Islandu, letos na severu Norska. "Samozřejmě nás taky bude zajímat odkud dřevo připlulo a jakou cestou. Mohlo by jít o dřevo nejen z východu, ale i ze západu Ruska, teoreticky i z Norska. Zajímat nás taky bude, jak velké množství dřeva připlouvá v posledních desítkách let. Podle pozorování lidí, kteří na místě žijí nebo tam jezdí na chatu, tak dřeva v posledních letech hodně ubývá, což se nám ukázalo i na Islandu," uvedl dendrochronolog z lesnické a dřevařské fakulty MENDELU Tomáš Kolář.

Odborníci předpokládají, že pokles množství dřeva ovlivňuje jednak změna těžby a dopravy dřeva na Sibiři a také ubývání arktického ledu. "Dřevo může plavat na vodě pouze po omezenou dobu, potom nasákne natolik, že klesne ke dnu. Aby se mohlo dřevo přeplavit přes Severní ledový oceán, musí se buďto zachytit do ledové kry nebo driftovat na ní. Tak se plaví přes oceán a když se přiblíží k teplému Golfskému proudu, led roztaje a dřevo se uchytí na pobřeží. Čím méně je ledu, tím větší je volná plocha oceánu, který by dřevo muselo přeplavit, a tím víc dřeva klesne na dno a nedopluje k arktickému pobřeží," vysvětlil Kolář.

Dalším faktorem, který pravděpodobně snižuje množství naplaveného dřeva, je změna těžby a dopravy dřeva na Sibiři. Podle dřívějších studií většina dřeva vyplaveného na Islandu a v Grónsku pocházela právě ze Sibiře. "V minulém století se na Sibiři dřevo nejčastěji plavilo po řece. Ať už šlo o jednotlivé kmeny nebo vory, ztráty dřeva tam byly poměrně velké a toto dřevo se pak po řece plavilo do oceánu. V posledních desetiletích se ale těžba a zejména doprava dřeva na Sibiři zefektivnila a tím pádem se méně kmenů dostane do oceánu,“ doplnil Kolář.

Odborníci na severu Norska odebrali vzorky z více než 400 kmenů vyplavených na osmi různých místech, u některých z nich znají i měsíc a rok, kdy připluly. To jim pomůže upřesnit dobu, po kterou dřevo cestovalo ve vodě. Podle dřívějších studií a výpočtů je minimální doba dva až tři roky.

---

reklama

---