https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-z-modernizovanych-zemedelskych-farem-mizi-ptaci-druhy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci: Z modernizovaných zemědělských farem mizí ptačí druhy

10.1.2023 10:31 | PRAHA (ČTK)
Na modernizovaných farmách nachází třikrát méně ptáků než na původních farmách, slabší je také druhová diverzita ptáků. Nachází se v nich 1,6krát méně hnízd vrabce domácího, 8,7krát méně hnízd jiřiček a 9,8krát méně hnízd vlaštovek.
Na modernizovaných farmách nachází třikrát méně ptáků než na původních farmách, slabší je také druhová diverzita ptáků. Nachází se v nich 1,6krát méně hnízd vrabce domácího, 8,7krát méně hnízd jiřiček a 9,8krát méně hnízd vlaštovek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ze zemědělské půdy mizí ptačí druhy, upozornili vědci z Akademie věd ČR (AV). Důvodem jsou podle nich změny v zemědělství a přeměna farem do podoby, která není vhodná pro život ptáků. Zemědělské farmy jsou podle vědců pro ptáky útočištěm, které je chrání před nehostinným prostředím okolní obhospodařované krajiny.
 

Ptáci mají podle vědců v okolí modernizovaných farem horší podmínky k hledání potravy a k hnízdění. Podle Martina Šálka z Ústavu biologie obratlovců AV se na modernizovaných farmách nachází třikrát méně ptáků než na původních farmách, slabší je také druhová diverzita ptáků. "Stejně tak i počty hnízd synantropních ptáků zde byly několikanásobně nižší: 1,6krát méně hnízd vrabce domácího, 8,7krát nižší počet hnízd jiřiček a 9,8krát nižší počet hnízd vlaštovek," uvedl Šálek. Studii o rizicích v důsledku modernizace farem zveřejnili vědci v časopise Journal of Applied Ecology. Synantropní živočichové žijí v těsné blízkosti lidských obydlí.

Z výzkumu vědců mimo jiné vyplývá, že v nově postavených stájích chybí půdní prostory, což znemožňuje hnízdění nejen ptáků, ale i dalších zvířat, třeba netopýrů. Například vlaštovkovité druhy nemohou na ocelové materiály "nalepit" svá hnízda, jiné druhy zase k hnízdění postrádají dutiny a štěrbiny.

Problém podle vědců představuje i modernizace technologií. "V nových stájích je již standardem používání loží vystlaných pískem či plastickým stelivem, bezstelivových boxů, roštových podlah, ventilátorů sloužících k lepší cirkulaci vzduchu a mechanických systémů pro odstraňování kejdy/hnoje mimo budovy do uzavřených skladovacích jímek. To vše vede k snížení vhodného substrátu pro vyvíjející se hmyz, který je pro většinu ptáků a jejich mláďat primárním zdrojem potravy během hnízdění," vysvětlil Šálek.

Modernizace a výstavby nových farem jsou podle něj financovány především z dotací Evropské unie, které současně cílí na ochranu biodiverzity. Jako příklad zmínil Šálek modernizaci 6900 farem v Programu rozvoje venkova pro Českou republiku na období 2014 až 2022, na kterou se dalo 755 milionů korun. "Je samozřejmé, že modernizace farem s chovem skotu je důležitá pro posílení konkurenceschopnosti živočišné výroby, ptákům ale ve stávající podobě má silně negativní vliv na biodiverzitu," řekl Šálek.

Zabránit úbytku ptáků na farmách je podle něj možné drobnými a levnými úpravami. Jmenoval například možnost vyvěsit budky a polobudky pro dutinové hnízdiče, vystavět hnízdní věže nebo umělé hnízdní košíčky, případně zužitkovat stavební materiál z hrubých povrchů (třeba beton), na který si ptáci připevní svá hnízda. Zároveň je podle Šálka důležité podporovat stanoviště, kam se ptačí druhy přesunuly nebo kam byly vytlačeny. Mezi taková místa patří podle vědců mimo jiné menší rodinné farmy, jež dodržují tradiční chov hospodářských zvířat.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Uhrovič

10.1.2023 10:54
Když jeden pták dokáže nakazit celou farmu chřipkou, co s tím?
Odpovědět
ZK

Zan K.

10.1.2023 11:29 Reaguje na Michal Uhrovič
On je rozdíl mezi farmou a malým chovem. Ten se dá uhlídat, farma ne. Ono to globální není vždy to nejlepší. Na to si musíme zvykat, stejně jako rapidní nárůsty cen potravin...
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

10.1.2023 12:37 Reaguje na Zan K.
malé chovy vám potraviny nezajistí. Je třeba změnu ve velkých chovech nebo úbytek obyvatelstva.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

10.1.2023 12:39 Reaguje na Michal Uhrovič
to je otázka architektonického řešení, ptačí hnízda můžou být kdekoliv, kde se pro ně udělají podmínky a nemusí jít jen o farmy. Ptákům je jedno, jestli máte v baráku zaparkovanou krávu nebo slepici. Jde tak trochu nebýt sobec a vidět, přes psa na boudu, že vše má svůj význam a je vzájemně propojené. Zkrátka Biodiverzita.
Odpovědět

vladimír šmídl

11.1.2023 00:37 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Zastavil bych se u vlaštovek (jiřiček).Obecně se soudí, že stavějí svá hnízda na kravínech (vlaštovky zevnitř, jiřičky zvenku).Železniční cestující mohli řadu let sledovat život vlaštovek uvnitř rekonstruované nádražní budovy v Suchdole nad Odrou. Asi padesát ptáků, kteří přes den prolétávali dveřmi do haly a z haly za použití infračidla (nalétli hrudí na čidlo a jejich 39°C stačilo k otevření dveří). V noci jste si je pak mohli prohlížet zblízka, zejména, když vám v důsledku vysoce vědecké koordinace dopravy ujela přípoj.Posedávaly na tabulích ,,čekárna" nebo ,,potraviny", popřípadě přímo na kameře či plašiči a nechaly se zblízka prohlížet i fotit. Koncem srpna se stávalo, že všechny vzlétly a zakroužily pod stropem haly, což mělo svůj půvab. Jedna vlaštovka si zbudovala hnízdo obzvláště kuriózní: v tělese nesvítící zářivky, kde příčinou poruchy byl spečený kontakt startéru. Ale ukázalo se, že poruchové stavy jsou u nás spolehlivé a vlaštovka mláďata vyvedla(kdyby startér zapálil, hnízdo by se upeklo).Žádné krávy v budově nebyly, vlaštovkám plně postačoval hmyz z přilehlých močálů a hladiny blízké řeky.
Žádné krávy v budově nebyly. Ale vlaštovky byly pobity v době hnízdění (v jiné době tu nejsou) s vědomím, že vlaštovka se vrací na místo, kde se narodila.Ale kdo ví, možná to byly pořádné krávy, které je nakonec vyhubily. Do budovy se nastěhoval obecní úřad a dvě sezóny mu trvalo, než je vymlátil všechny. Vlaštovky účinkují ve filmu Mariána Poláka Planeta Česko.(včetně otevírání dveří). Jiřičky najdete na venkovním obvodu střechy.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.1.2023 22:47 Reaguje na Michal Uhrovič
Ptačí chřipku přenášejí jen vodní ptáci a hrabaví. Od pěvců nebo vlaštovek tato nákaza nehrozí.
Odpovědět
ZK

Zan K.

10.1.2023 11:27
Ono to totiž není to jediné. Rapidně se zmenšuje počet všech ptáků (dávno to není co bejvalo). A asi také mizí jejich potravinové řetězce (hmyz), teda až na tu verbež jako kůrovec. Prostě to vypadá, že ono zhoršování života se ukazuje i z jiných stran.
Odpovědět

Viktor Šedivý

11.1.2023 14:11 Reaguje na Zan K.
Tak se projděte po vesnici, za kolika domy uvidíte hnojiště.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

10.1.2023 12:30
Zatímco Evropské komisi dělá vrásky na čele boj se sodovkáčem , mně doslova straší strmý propad biodiverzity , lokální, regionální i globální.
Bohužel nevidím ani náznak změny k lepšímu , kromě velkohubých keců z Bruselu.
K čemu nám bude třídní vítězství nad CO2, když budeme (ne)žít v mrtvém světě?
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

10.1.2023 14:03
Věci také nevědí, co by vlastně od zemědělců chtěli. Hospodářská zvířata musejí mít dokonalé prostředí plně vyhovující jejich wellfare = velké kubatury stájí, aby v nich byl čistý vzduch bez průvanu a zbytečné vlhkosti. Abychom nepoužívali antibiotika, musejí být ty stáje maximálně čisté. Aby hmyz nezpůsoboval/nepřenášel choroby a zvířata neobtěžoval, musí ho být ve stájích co nejméně. Hnůj ze stájí musí pryč, aby se z něj neuvolňoval čpavek a nedráždil zvířatům dýchací cesty a nepoškozoval rohovinu paznehtů/špárků/kopyt. Aby byly produkty čisté a zdravé, musí zemědělci zabránit vniknutí zvířat a ptáků nebo proniknutí hmyzu, který by produkty znehodnotil. Aby zemědělci zvládali své pozemky a vše ostatní obhospodařit s tím minimem lidí, kteří ještě do zemědělství chtějí jít, potřebují výkonnou techniku, mechanizaci a technologie. A když už tyhle požadavky zemědělci splní, tak jim budou ti samí vědci vyčítat, že kvůli nim ubývá ptáků? V tom prostředí, které zemědělci udržovat musejí? Tak chcete zpátky staré stáje s malou kubaturou, kde v zimě teklo ze stropu a dobytek měl tuberkulózu nebo svrab? Mají stát krávy ve hnoji, aby mouchy měly kam klást vajíčka? Mají být sklady otevřené, aby se do nich mohli vrabci letět nazobat zrní a zároveň tak trochu pokálet skladovanou produkci?
Páni vědci mají nesplnitelné požadavky. Co kdyby takhle na svých vědeckých budovách vyvěsili pár budek a instalovali pár krmítek? Nebo zmírnili své požadavky na wellfare zvířat a čistotu a nezávadnost produkce. Kdo che moc, nemívá nic. V tomto případě kdo chce dokonalou čistotu a pořádek, tak holt nemá ptáčky zpěváčky. Něco za něco.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

10.1.2023 14:50 Reaguje na Marcela Jezberová
1*
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.1.2023 17:29 Reaguje na Marcela Jezberová
1*
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.1.2023 18:25 Reaguje na Marcela Jezberová
Pokud umím číst, tak nic takového nechtějí. Popisují realitu a bez závěrů. A vy reagujete jako žena, co dělá z konstatování faktu ihned nepřátelské závěry (typicky ženské - co tím chce protivnice naznačit? = zaútočit!).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.1.2023 20:12 Reaguje na Marcela Jezberová
Souhlasím. Tihle "vědci" se odtrhli od praxe a hledají chyby tam,
kde ty podmínky sami takto nastavili. Uznat ale vlastní podíl viny
neumí a tak je to pomalu se vším. Ti, co horovali pro bioplynky
na hnůj a kukuřici dnes brečí, že půdě schází organika a ještě
by chtěli kvůli "prdění" methanu zlikvidovat i ten zbytek zvířat.
Ti, co chtěli zatravnit horská pole a propagovali pastvu jí dnes
házejí klacky pod nohy a ti, co propagovali biopaliva dnes tu
řepku kritizují. Prostě přicházejí na to, že pochybili, ale vinu
házejí na zemědělce, na energetickou krizi a na zpracování řepky
v Babišově firmě. My nic, to udělali jiní a dokonce zapírají i
to, že to vyšlo od nich.
Odpovědět
ZK

Zan K.

10.1.2023 20:55 Reaguje na Marcela Jezberová
No - onobejvalým kolchozníkům to hospodaření šlo i s tím hnojem. Pravda je že jak komu, ale bylo to. Hnůj prostě na pole patří.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.1.2023 23:04 Reaguje na Marcela Jezberová
„ když už tyhle požadavky zemědělci splní, tak jim budou ti samí vědci vyčítat, že kvůli nim ubývá ptáků?“
Podle mně v článku vědci farmářům nevyčítají modernizaci jejich farem. Upozorňují na fakt, že modernizace farem s chovem skotu je důležitá pro posílení konkurenceschopnosti živočišné výroby, ale ve stávající podobě má silně negativní vliv na ptačí biodiverzitu. A zmiňují drobné a levné úpravy, jak to odstranit.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

11.1.2023 16:19 Reaguje na Majka Kletečková
Ano, drobné úpravy neblahých důsledků nadměrných požadavků bude muset udělat, zařizovat a udržovat na své náklady a ve svém čase kdo? No ten, kdo ty nadměrné požadavky musí plnit, nikoliv autor těch nadměrných požadavků. O tom to je.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist