Vědci: Z modernizovaných zemědělských farem mizí ptačí druhy
Ptáci mají podle vědců v okolí modernizovaných farem horší podmínky k hledání potravy a k hnízdění. Podle Martina Šálka z Ústavu biologie obratlovců AV se na modernizovaných farmách nachází třikrát méně ptáků než na původních farmách, slabší je také druhová diverzita ptáků. "Stejně tak i počty hnízd synantropních ptáků zde byly několikanásobně nižší: 1,6krát méně hnízd vrabce domácího, 8,7krát nižší počet hnízd jiřiček a 9,8krát nižší počet hnízd vlaštovek," uvedl Šálek. Studii o rizicích v důsledku modernizace farem zveřejnili vědci v časopise Journal of Applied Ecology. Synantropní živočichové žijí v těsné blízkosti lidských obydlí.
Z výzkumu vědců mimo jiné vyplývá, že v nově postavených stájích chybí půdní prostory, což znemožňuje hnízdění nejen ptáků, ale i dalších zvířat, třeba netopýrů. Například vlaštovkovité druhy nemohou na ocelové materiály "nalepit" svá hnízda, jiné druhy zase k hnízdění postrádají dutiny a štěrbiny.
Problém podle vědců představuje i modernizace technologií. "V nových stájích je již standardem používání loží vystlaných pískem či plastickým stelivem, bezstelivových boxů, roštových podlah, ventilátorů sloužících k lepší cirkulaci vzduchu a mechanických systémů pro odstraňování kejdy/hnoje mimo budovy do uzavřených skladovacích jímek. To vše vede k snížení vhodného substrátu pro vyvíjející se hmyz, který je pro většinu ptáků a jejich mláďat primárním zdrojem potravy během hnízdění," vysvětlil Šálek.
Modernizace a výstavby nových farem jsou podle něj financovány především z dotací Evropské unie, které současně cílí na ochranu biodiverzity. Jako příklad zmínil Šálek modernizaci 6900 farem v Programu rozvoje venkova pro Českou republiku na období 2014 až 2022, na kterou se dalo 755 milionů korun. "Je samozřejmé, že modernizace farem s chovem skotu je důležitá pro posílení konkurenceschopnosti živočišné výroby, ptákům ale ve stávající podobě má silně negativní vliv na biodiverzitu," řekl Šálek.
Zabránit úbytku ptáků na farmách je podle něj možné drobnými a levnými úpravami. Jmenoval například možnost vyvěsit budky a polobudky pro dutinové hnízdiče, vystavět hnízdní věže nebo umělé hnízdní košíčky, případně zužitkovat stavební materiál z hrubých povrchů (třeba beton), na který si ptáci připevní svá hnízda. Zároveň je podle Šálka důležité podporovat stanoviště, kam se ptačí druhy přesunuly nebo kam byly vytlačeny. Mezi taková místa patří podle vědců mimo jiné menší rodinné farmy, jež dodržují tradiční chov hospodářských zvířat.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (17)
Michal Uhrovič
10.1.2023 10:54Zan K.
10.1.2023 11:29 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
10.1.2023 12:37 Reaguje na Zan K.Jaroslav Řezáč
10.1.2023 12:39 Reaguje na Michal Uhrovičvladimír šmídl
11.1.2023 00:37 Reaguje na Jaroslav ŘezáčŽádné krávy v budově nebyly. Ale vlaštovky byly pobity v době hnízdění (v jiné době tu nejsou) s vědomím, že vlaštovka se vrací na místo, kde se narodila.Ale kdo ví, možná to byly pořádné krávy, které je nakonec vyhubily. Do budovy se nastěhoval obecní úřad a dvě sezóny mu trvalo, než je vymlátil všechny. Vlaštovky účinkují ve filmu Mariána Poláka Planeta Česko.(včetně otevírání dveří). Jiřičky najdete na venkovním obvodu střechy.
Majka Kletečková
10.1.2023 22:47 Reaguje na Michal UhrovičZan K.
10.1.2023 11:27Viktor Šedivý
11.1.2023 14:11 Reaguje na Zan K.Miroslav Vinkler
10.1.2023 12:30Bohužel nevidím ani náznak změny k lepšímu , kromě velkohubých keců z Bruselu.
K čemu nám bude třídní vítězství nad CO2, když budeme (ne)žít v mrtvém světě?
Marcela Jezberová
10.1.2023 14:03Páni vědci mají nesplnitelné požadavky. Co kdyby takhle na svých vědeckých budovách vyvěsili pár budek a instalovali pár krmítek? Nebo zmírnili své požadavky na wellfare zvířat a čistotu a nezávadnost produkce. Kdo che moc, nemívá nic. V tomto případě kdo chce dokonalou čistotu a pořádek, tak holt nemá ptáčky zpěváčky. Něco za něco.
Slavomil Vinkler
10.1.2023 18:25 Reaguje na Marcela JezberováBřetislav Machaček
10.1.2023 20:12 Reaguje na Marcela Jezberovákde ty podmínky sami takto nastavili. Uznat ale vlastní podíl viny
neumí a tak je to pomalu se vším. Ti, co horovali pro bioplynky
na hnůj a kukuřici dnes brečí, že půdě schází organika a ještě
by chtěli kvůli "prdění" methanu zlikvidovat i ten zbytek zvířat.
Ti, co chtěli zatravnit horská pole a propagovali pastvu jí dnes
házejí klacky pod nohy a ti, co propagovali biopaliva dnes tu
řepku kritizují. Prostě přicházejí na to, že pochybili, ale vinu
házejí na zemědělce, na energetickou krizi a na zpracování řepky
v Babišově firmě. My nic, to udělali jiní a dokonce zapírají i
to, že to vyšlo od nich.
Zan K.
10.1.2023 20:55 Reaguje na Marcela JezberováMajka Kletečková
10.1.2023 23:04 Reaguje na Marcela JezberováPodle mně v článku vědci farmářům nevyčítají modernizaci jejich farem. Upozorňují na fakt, že modernizace farem s chovem skotu je důležitá pro posílení konkurenceschopnosti živočišné výroby, ale ve stávající podobě má silně negativní vliv na ptačí biodiverzitu. A zmiňují drobné a levné úpravy, jak to odstranit.