Vědci zjišťují, jaký mají dopad tradiční druhy hospodaření na výmladkový les
19.3.2023 02:59 | BRNO
(ČTK)
Výmladkový les, jiným termínem také pařezina, je typ lesa, který ve 20. století z českých zemí vymizel, ale dříve šlo o zcela běžný typ hospodaření. Sloužil jako zásobárna palivového dříví, dobytčí pastva i zdroj steliva pro hospodářská zvířata.
Zdroj | Masarykova univerzita v Brně
Některé hospodářské činnosti byly pro lesní ekosystém v minulosti tak intenzivní, že byly až na samé hranici únosnosti. Souběh činností byl rizikový a nejhorší bylo pro ekosystém hrabání steliva, které při ponechání na místě vytváří biomasu bohatou na živiny.
Pro biodiverzitu však mohl být nižší a řidší výmladkový les pozitivní. Vědci například po vykácení a prosvětlení zaznamenali prudký nárůst počtu druhů bylin. "Po počátečním průměrném počtu 17 jich botanici napočítali i více než 100. Experiment ukázal, že druhů přibylo, zvýšila se rozmanitost a objevily se některé vzácné rostliny. Jiné ale zase vymizely, protože byly vázány na tmavší lesy, které tam byly před těžbou," popsal Michal Friedl z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.
Téma výmladkových lesů začali otevírat biologové a entomologové před 15 až 20 lety, protože si všimli, že v krajině chybí různé druhy hmyzu, především motýli. Došli k závěru, že to má souvislost s pařezinami a jejich úbytkem. Ve světlejších lesích se jim daří. Pro hospodáře přináší výmladkový les užitek v tom, že díky rozvinutému kořenovému systému dokáže vyprodukovat značné množství biomasy.
I z těchto prozatímních závěrů vyplývá, že částečný návrat k pařezinám může být prospěšný jak pro krajinu, tak pro hospodáře a nejde o zkázu pro lesní ekosystém.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Sněmovna podpořila přeměnu ústavu pro lesy na Národní lesnický institut
Průzkum: Přijetí novely lesního zákona podporují tři čtvrtiny lidí
Sněmovna podpořila prodloužení lhůty pro obnovu lesů na pět letOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
SV
JŠ
Jan Škrdla
19.3.2023 23:35 Reaguje na Slavomil VinklerJsou případy kdy jsou zásahy potřeba, kdy jsou ku prospěchu věci, ale jsou i případy, kdy jsou spíše na škodu.
Odpovědět
Pe
Petr
20.3.2023 17:10 Reaguje na Slavomil VinklerPopírač zásahovosti? :-) To je ten kdo tvrdí, že zásahovost neexistuje? :-)
Jste komik.
Odpovědět
Jste komik.
Karel Zvářal
19.3.2023 07:39To má význam zejména na sušších lokalitách, kde je pro vodu hluboko, takže výsadba velmi trpí. Zatímco staré stromy s hlubokými kořeny rychle obrazí a vytváří tak zajímavé biotopy, vyhledávané spoustou druhů hmyzu. Pařeziny rozhodně do krajiny patří.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.3.2023 07:43 Reaguje na Karel ZvářalSouhlas. Nejen hmyzu, ale i květeně, jako orchideje... Aspoň někde, kde pařeziny byly, tak obnovit menší plochy . A i s tou občasnou pastvou. Oni to částečně dělají i v NP Podyjí.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.3.2023 07:47 Reaguje na Slavomil VinklerO tu pastvu se postará i lesní zvěř, neb v starších porostech toho moc na okus není. Dříve jsem pařezinu bral jako "z nouze ctnost", ale je vidět, že předkové nebyli hloupí a dovedli využít přednosti tohoto ne/tradičního hospodaření.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
19.3.2023 22:36 Reaguje na Karel ZvářalPařeziny byly super na palivo, na výrobu dřevěného uhlí, ale ne na stavební dřevo, na dýhy, řezivo pro nábytek apod.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
19.3.2023 23:44 Reaguje na Pavel JeřábekTřeba takový jeřáb břek, spojovaný s výmladkovými a středními lesy, má cenné dřevo pro výrobu nábytku.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.3.2023 10:03Povím vám zkušenost s výmladkovou vrbinou určenou z NOUZE na produkci paliva. Pracnost výroby takového mizerně výhřevného paliva byla taková,
že ty pařeziny nechali lidé jejich osudu a koupili si raději uhlí. Nyní bude to dříví z výmladků k čemu? Bude někdo ručně těžit doslova klacíky, které bude nepřetržitě přikládat do kamen? Nikoliv, spíše to skončí jako
štěpka k energeticky náročné výrobě málo výhřevných briket a pelet. Ono
energetická náročnost výroby briket(pelet) výhřevných více, či méně je
přibližně stejná a o ty méně výhřevné není ani moc zájem, protože náklady na výrobu jsou téměř totožné a cenový rozdíl je proto minimální. K čemu
tak ty výmladkové lesy budou? Mimo vrb můžete pařeziny ořezat jednou, či
dvakrát a pak už hnijí pařez neobrazí. Nezbude než vyčkat, až vyroste
nový strom k pokácení a k těžbě výmladků. Navíc pokud lesu stále pouze
berete, tak musíte živiny doplnit. To fungovalo v záplavových oblastech
zásobovaných živinami z povodní, ale jinde se tomu říkalo plundr lesy,
které končily jako neduživé pastviny pro "kozičkáře". Bylo tak možné z
lesa udělat za několik let kamenitou holou stráň, jaké známe třeba z
Pálavy, či Balkánu. I ten hmyz a byliny budou pouze na přechodnou dobu,
dokud tam budou tlející pařezy a polostín z výmladků. Pak nastoupí žár
slunce a vodní a větrná eroze. Budiž zkoušejte, co už předci zavrhli
jako neekonomické a nakonec i neekologické drancování lesní půdy.
Hlavně ale ať to nikdo nikomu nenařizuje. Jinak zvěř i domácí zvířata
výmladky milují a na zimu se z nich připravovalo sušením krmivo(letnina).
Pokud se tam zvěř naučí chodit za potravou, tak bude výtěžnost dřeva
mizerná a nové semenáče budou spásány zároveň s výmladky. Obnova lesa
tak bude bez lidské pomoci problematická a opravdu se z toho může stát
pouze holina s erozí odplavenou půdou až na holou skálu.
Odpovědět
že ty pařeziny nechali lidé jejich osudu a koupili si raději uhlí. Nyní bude to dříví z výmladků k čemu? Bude někdo ručně těžit doslova klacíky, které bude nepřetržitě přikládat do kamen? Nikoliv, spíše to skončí jako
štěpka k energeticky náročné výrobě málo výhřevných briket a pelet. Ono
energetická náročnost výroby briket(pelet) výhřevných více, či méně je
přibližně stejná a o ty méně výhřevné není ani moc zájem, protože náklady na výrobu jsou téměř totožné a cenový rozdíl je proto minimální. K čemu
tak ty výmladkové lesy budou? Mimo vrb můžete pařeziny ořezat jednou, či
dvakrát a pak už hnijí pařez neobrazí. Nezbude než vyčkat, až vyroste
nový strom k pokácení a k těžbě výmladků. Navíc pokud lesu stále pouze
berete, tak musíte živiny doplnit. To fungovalo v záplavových oblastech
zásobovaných živinami z povodní, ale jinde se tomu říkalo plundr lesy,
které končily jako neduživé pastviny pro "kozičkáře". Bylo tak možné z
lesa udělat za několik let kamenitou holou stráň, jaké známe třeba z
Pálavy, či Balkánu. I ten hmyz a byliny budou pouze na přechodnou dobu,
dokud tam budou tlející pařezy a polostín z výmladků. Pak nastoupí žár
slunce a vodní a větrná eroze. Budiž zkoušejte, co už předci zavrhli
jako neekonomické a nakonec i neekologické drancování lesní půdy.
Hlavně ale ať to nikdo nikomu nenařizuje. Jinak zvěř i domácí zvířata
výmladky milují a na zimu se z nich připravovalo sušením krmivo(letnina).
Pokud se tam zvěř naučí chodit za potravou, tak bude výtěžnost dřeva
mizerná a nové semenáče budou spásány zároveň s výmladky. Obnova lesa
tak bude bez lidské pomoci problematická a opravdu se z toho může stát
pouze holina s erozí odplavenou půdou až na holou skálu.
Karel Zvářal
19.3.2023 10:14 Reaguje na Břetislav MachačekNikoliv, ten hmyz je tam trvale, nikde dnes neuvidíte větší koncentraci různých druhů motýlů, jako pod pravidelně vyřezávanými výmladky (většinou keřů) pod vedením VN (v lese) se spoustou bylin. Jinak znám několik dubin jako pařezinu a nijak ty lokality nevysychají, naopak, stromy jsou zárukou stálého mikroklimatu.
Odpovědět
Jakub Graňák
19.3.2023 11:59 Reaguje na Břetislav MachačekJeště v roce 1945 byla výměra výmladkových lesů v ČR 200 000 ha (a to ještě část porostů byla díky kvalitě produkce zařazována mezi vysoký les), dnes 7000 ha - korelace s klesající biodiverzitou ve výše zmíněném období je jistě náhodná, že ano?
Odpovědět
Miroslav Vinkler
19.3.2023 11:59Tu dobu propagace plantáží na palivo dobře pamatuji , kousek od nás podél toku Moravy dokonce jedna vrbová byla a jezdili tam z Prahy na kontroly , tuším doktor Wegner.
Ta iniciativa od počátku byla vadná a nedomyšlená , ale znáte to, když Brusel zavelí , eurohujeři jásají a propagují to.
Jinak to byla dotační záležitost , kolik stála to nevím, ale výsledek jako vždy - k hounu, stejně jako biopaliva pro auta.
Odpovědět
Ta iniciativa od počátku byla vadná a nedomyšlená , ale znáte to, když Brusel zavelí , eurohujeři jásají a propagují to.
Jinak to byla dotační záležitost , kolik stála to nevím, ale výsledek jako vždy - k hounu, stejně jako biopaliva pro auta.
SV
Slavomil Vinkler
19.3.2023 15:56 Reaguje na Miroslav VinklerVýmladkový les není ekonomicky výnosný, ale je určen k udržení biotopů pro některé rostliny a živočichy. Aspoň v NP a CHKO a EVL by se měl, tam kde historicky byl, aspoň na části plochy udržovat.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.3.2023 12:18V dnešní době nepotřebujeme ani lesní pastvu. Naopak divoká zvěř působí nedozírné škody, domácí se asi spořádaně pase. Jak to asi bude vypadat s oplocováním proti vlkům? Nepotřebujeme ani stelivo a o palivovém dřevě má dnešní člověk většinou také jiné představy. Nejhorší systém pro půdu a ta světlost je vždy jen dočasná Prostě a jasně, musíme pořád něco vymýšlet. Kdyby to byl tak perfektní systém tak se od něj neodcházelo.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.3.2023 12:43 Reaguje na Jarek SchindlerVýmladkový les je ideální biotop, kde lze uplatnit dnes tolik proklamované "mimoprodukční fce lesa". Valit smrčky v 300-400m v éře honění kubíků kulatiny by šlo pochopit. Máme za sebou suché roky, nebývalou kalamitu, tak je načase začít uvažovat zcela jinak.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.3.2023 16:48Jelikož jde o listnáče, jejichž dřevo se ke konstrukčném účelům moc nehodí, pak je docela jedno, jestli budou stromy vyrostlé z pařezů křivější, zde opravdu převáží vyšší přínos přírodě.
Podstatnější je, jak zajistit i do budoucnosti dostatek kvalitního smrku.
Odpovědět
Podstatnější je, jak zajistit i do budoucnosti dostatek kvalitního smrku.
BM
Břetislav Machaček
19.3.2023 19:04Před chvílí jsem se vrátil z přírody a ztratil jsem iluze o ČEZu a o některých zemědělcích. Pod dráty jsou odstraněny i trnky, které nejsou schopny dorůst nikdy do drátů a tytéž trnky opět taky padly z okrajů polních cest a mezí. Ona ta dotace na výměru je mocná čarodějka a ty
keře jsou vyholeny až ke kořenům. Plno stromů z okrajů polí opět padlo
a hlavně mají ořezány větve tak, aby stroje mohly dojet až na okraj
pole. Ptačí drobotina ztratila nejenom úkryty a potravu, ale tu se zkouší
v minulosti zavrhnuté pařeziny. Copak nelze u dotací tolerovat dva metry
okraje pole a ty dotace o ty přesahující větve nekrátit? Ty keře nikomu
nevadily ani za komunistů, ale nyní musí pryč, protože ubírají z orné
půdy nepatrný zlomek výměry. No a pak někdo vysazuje nové aleje mezi
poli půl metru od okraje, když vadí i nízké keře. Jsem zvědav na to,
jak dlouho vydrží aleje stromů s korunami založenými dva metry vysoko
s kmenem půl metru od okraje pole. Taky jsem po delší době navštívil
nedokončené "Ostravské moře" u Heřmanského stavu(ptačí oblast) a jsem
v šoku, jaká se z toho prostoru stala skládka. Celý náklaďák pneumatik,
desítky náklaďáků stavebních odpadů a všemožný odpad včetně zbytků
izolace kabelů. Nepoužívané potrubí očesáno v délce 4 km z plechů
chránících izolaci z minerální vlny, která je rozházené všude kolem.
Neustále lituji, že po revoluci došlo k zastavení stavby a dopadlo
to tak, jak to dopadlo. Je to jedno velké smetiště a podle množství
na jednotlivých hromadách je to odpad firemní. Plechy zřejmě asi
ukradli nepřízpůsobiví do sběru a totéž u zbytků izolace kabelů.
Úklid je podle mne asi iluzí a ani nikdo tu divokou obří skládku
není schopen uhlídat, aby tam odpadů nepřibývalo. Přitom přece
stačí uzavřít přístupové cesty pro auta včetně osobních a na kole
tam nikdo pneumatiky nepoveze. Takový "bordel" tam nebyl nikdy a
tak ztrácím iluze o tom, že se situace stále zlepšuje. Opak je
pravda jak s tou likvidací keřů, tak i s černými skládkami na
podobných místech vytvářených podnikateli. Lidé jsou stále více
hamižní, jak u těch dotací, tak i u těch černých skládek. Doma
přepych a uklizeno, ale v okolí zničené keře a plné fůry odpadů.
Odpovědět
keře jsou vyholeny až ke kořenům. Plno stromů z okrajů polí opět padlo
a hlavně mají ořezány větve tak, aby stroje mohly dojet až na okraj
pole. Ptačí drobotina ztratila nejenom úkryty a potravu, ale tu se zkouší
v minulosti zavrhnuté pařeziny. Copak nelze u dotací tolerovat dva metry
okraje pole a ty dotace o ty přesahující větve nekrátit? Ty keře nikomu
nevadily ani za komunistů, ale nyní musí pryč, protože ubírají z orné
půdy nepatrný zlomek výměry. No a pak někdo vysazuje nové aleje mezi
poli půl metru od okraje, když vadí i nízké keře. Jsem zvědav na to,
jak dlouho vydrží aleje stromů s korunami založenými dva metry vysoko
s kmenem půl metru od okraje pole. Taky jsem po delší době navštívil
nedokončené "Ostravské moře" u Heřmanského stavu(ptačí oblast) a jsem
v šoku, jaká se z toho prostoru stala skládka. Celý náklaďák pneumatik,
desítky náklaďáků stavebních odpadů a všemožný odpad včetně zbytků
izolace kabelů. Nepoužívané potrubí očesáno v délce 4 km z plechů
chránících izolaci z minerální vlny, která je rozházené všude kolem.
Neustále lituji, že po revoluci došlo k zastavení stavby a dopadlo
to tak, jak to dopadlo. Je to jedno velké smetiště a podle množství
na jednotlivých hromadách je to odpad firemní. Plechy zřejmě asi
ukradli nepřízpůsobiví do sběru a totéž u zbytků izolace kabelů.
Úklid je podle mne asi iluzí a ani nikdo tu divokou obří skládku
není schopen uhlídat, aby tam odpadů nepřibývalo. Přitom přece
stačí uzavřít přístupové cesty pro auta včetně osobních a na kole
tam nikdo pneumatiky nepoveze. Takový "bordel" tam nebyl nikdy a
tak ztrácím iluze o tom, že se situace stále zlepšuje. Opak je
pravda jak s tou likvidací keřů, tak i s černými skládkami na
podobných místech vytvářených podnikateli. Lidé jsou stále více
hamižní, jak u těch dotací, tak i u těch černých skládek. Doma
přepych a uklizeno, ale v okolí zničené keře a plné fůry odpadů.
PJ
Pavel Jeřábek
19.3.2023 22:41 Reaguje na Břetislav MachačekNevím jak kde, ale u nás nám správce úseku slíbil, že pod elektrovodem nechá křoviny které nepřerůstají 5 m.
Nicméně, jestli to dodrží nevím, na radnici přišel staronový starosta, takže podporu radnice zas na mnoho let nelze čekat.
Odpovědět
Nicméně, jestli to dodrží nevím, na radnici přišel staronový starosta, takže podporu radnice zas na mnoho let nelze čekat.
SV
Slavomil Vinkler
20.3.2023 07:39 Reaguje na Pavel JeřábekVíte ono to zvyšuje kapacitní proudy. I obilí vysoké na jaře a v létě se dá změřit. Pokud je vyklučení jen pomístně, tak je to spíše užitečné. Křovího je poměrně dost.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.3.2023 07:12 Reaguje na Břetislav MachačekTaky mi podobné zásahy hlava nebere. Je to asi pět let, kdy jinak dobrý hospodář (poslední sedlák v dědině) vyřezal po jedné straně cesty pás trnkových keřů - ideální hnízdiště pro ťuhýky a pěnice. Jestli to rozštěpkoval nebo spálil, si už nevybavuji, ale hned první rok tam byly metrové výhony a dnes je to skoro stejně vysoké, jako před zásahem. Pokud se to dělá postupně, místo po místu, tak to krajině neublíží. Horší byly plošné radikální devastace, a do nápravy se dotyčným subjektům nijak nechce. Ono je stokrát snazší něco zničit, než se znalostí věci stav napravit. Na něco takového ale velkostatkáře neužije...
Odpovědět
Pe
Petr
20.3.2023 18:56 Reaguje na Karel ZvářalO pařezině píšete jak do krajiny patří, ale trnkovou pařezinu vám hlava nebere a píšete o devastaci???
Odpovědět
Karel Zvářal
20.3.2023 19:28 Reaguje na PetrTo je asi takový rozdíl, jako střelit průběrného kusa nebo chovného. Není zásah jako zásah.
Odpovědět
Pe
Petr
20.3.2023 19:31 Reaguje na Karel ZvářalKdepak, je to úplně to samé. Právě jste si vyzkoušel svoje názory z jiné strany a je to šok, co?
Odpovědět
Karel Zvářal
20.3.2023 19:45 Reaguje na Petr:-)) Jste Troll a nic než Troll. Kdyby se mě takto zeptal kdokoliv jiný, než osvědčený pomatený Petr, budu o tom přemýšlet. Takto to není nic jiného než trolení.
Když dřevo v lese dozraje a začíná prosychat, je čas na prořezání či kácení. U zdravého porostu trnek, který také jistě obrazí, to byl nesmyslný krok. Ani na topení, ani na zvětšení plochy louky. Pod dráty je to logický zásah, tam není o čem diskutovat.
Odpovědět
Když dřevo v lese dozraje a začíná prosychat, je čas na prořezání či kácení. U zdravého porostu trnek, který také jistě obrazí, to byl nesmyslný krok. Ani na topení, ani na zvětšení plochy louky. Pod dráty je to logický zásah, tam není o čem diskutovat.
Pe
Petr
20.3.2023 19:56 Reaguje na Karel ZvářalKdepak, jen se snažíte zamaskovat jak jste si se svými názory naběhl.
A přesně jak jste říkal - není zásah jako zásah. Já to vím dávno, teď to víte i vy. Tak na to nezapomeňte.
Odpovědět
A přesně jak jste říkal - není zásah jako zásah. Já to vím dávno, teď to víte i vy. Tak na to nezapomeňte.
Karel Zvářal
20.3.2023 20:00 Reaguje na PetrNo jistě, maskuji, trubičko!-) Když dva dělají totéž, NENÍ to totéž. Stačí takto, trolivá trubko?
Odpovědět
Pe
Karel Zvářal
20.3.2023 20:13 Reaguje na PetrAle kdepak! Chtěl jste napsat chovejte se jako dospělý, ne jako já, že?!-) Trhat zelené ovoce je to samé, jako trhat zralé, co? Prostě se trhá...
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
21.3.2023 00:01 Reaguje na Karel ZvářalPokud pařízky neošetří vhodný arboricidem, tak se nelze divit, že vyženou výmladky a za za několik let je vše horší než před vyřezáním.
Dobré ale je trnky oplotit ze tří stran, a ze strany od pole, louky tam pustit kozy. Za několik let je po trnkách a ještě je základ pro dobré klobásy.
Odpovědět
Dobré ale je trnky oplotit ze tří stran, a ze strany od pole, louky tam pustit kozy. Za několik let je po trnkách a ještě je základ pro dobré klobásy.
Jakub Graňák
20.3.2023 17:34 Reaguje na Břetislav MachačekVaši velevážení spoluobčané z té vaší aglomerace měli vždy svérázný přístup k nakládání s odpady a k institutu vlastnictví, docela mě překvapuje, že jste si toho všiml až teď - patrně došly kapacity černých skládek v intravilánech, tak je třeba se posunout zas o kus dál. Nemějte jim to za zlé a neváhejte se zase příště brát za jejich zájem na laciné všechno a všude samé jistoty
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
20.3.2023 23:15 Reaguje na Břetislav MachačekTo u nás taky, každý šípek nebo trnka u okraje cesty vyrubáno,i kdyby to byly dva keře na kilometrovém úseku. Jde to až do úplné sterility ŽP. Ale černým skládkám se zase naopak daří, to teda jo.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
19.3.2023 22:44Pamatuji, jak nás učitel pěstování lesů zavezl do jednoho lesa, kde byly hranice mezi panskými a selskými lesy.
V selských se vyhrabávala i hrabanka na podestýlky, v panských humus zůstal.
Rozdíl v růstu dřevin byl značný.
Tak si kladu otázku, proč se zas zkoumá to, co už historie pěstování lesů v terénu přímo ukazuje.
Odpovědět
V selských se vyhrabávala i hrabanka na podestýlky, v panských humus zůstal.
Rozdíl v růstu dřevin byl značný.
Tak si kladu otázku, proč se zas zkoumá to, co už historie pěstování lesů v terénu přímo ukazuje.
pp
pavel peregrin
20.3.2023 06:59 Reaguje na Pavel JeřábekProč se to zkoumá? Protože na vědecká místa se pomalu dostávají mladí.
To je naprosto v pořádku,ale současně s tím by se neměly opomíjet již jednou prozkoumané věci a toto se děje i v zemědělství. S velkou slávou se "objevují" a propagují věci, které zde již dávno byly a většinou se neosvědčily, proto se od nich upustilo. Ale vykládejte to někomu, kdo si potřebuje udělat PhD.
Odpovědět
To je naprosto v pořádku,ale současně s tím by se neměly opomíjet již jednou prozkoumané věci a toto se děje i v zemědělství. S velkou slávou se "objevují" a propagují věci, které zde již dávno byly a většinou se neosvědčily, proto se od nich upustilo. Ale vykládejte to někomu, kdo si potřebuje udělat PhD.
SV
Slavomil Vinkler
20.3.2023 07:36 Reaguje na Pavel JeřábekZkoumá se to proto, aby se mnoho tzv. EKOLOGŮ", kteří zastávají "BEZZÁSAHOVOST" přesvědčilo o zvýšení biodiverzity.
A také proto, že nepochybně klesá produkce dřeva, ale nejde o vojenské rčení "voko není p.ča, voko vidí", ale je nutná kvantifikace.
Odpovědět
A také proto, že nepochybně klesá produkce dřeva, ale nejde o vojenské rčení "voko není p.ča, voko vidí", ale je nutná kvantifikace.
