Velké sucho v Amazonii ohrožuje tropický prales
Mnoho oblastí bylo zničeno, což má vliv nejen na přežití mnoha živočišných druhů. Kvůli uvolňování CO2, které bylo doteď vázané v dřevní hmotě, se mohou urychlit změny klimatu.
Ničení Amazonského pralesa se stává globálním problémem, který může přispívat k podstatným změnám životního prostředí i v oblastech velmi vzdálených od amerického kontinentu.
Dva týmy vědců z NASA analyzovaly mizení zelených ploch v pralese a na základě získaných dat vypracovaly zprávu. Sucho v Amazonii začalo mezi červencem a srpnem 2010. Již v říjnu stejného roku bylo možné pozorovat v pralese jisté změny. Kromě Amazonky byly suchem vážně postiženy i další řeky patřící do jejího povodí. Například hladina řeky Negro začala klesat v srpnu 2010 a v říjnu se dostala na historické minimum. Ani s příchodem dešťů, které nastaly tentýž měsíc, se řeka nedokázala vzpamatovat.
Podle vědců z NASA se poměr zeleně na mapě pralesa začal podstatně snižovat. Právě zkoumání plochy zeleně je považováno za jeden ze způsobů, jak poznat zdraví pralesa. Odhaduje se, že suchem byla postižena oblast o rozloze zhruba dva a půl milionu čtverečních kilometrů.
Všechny předpovědi ukazují, že teplotní růst bude pokračovat i v příštích letech. Názory se liší pouze v tom, o kolik teplota vzroste. Srážky budou nepravidelné, množství vlhkosti se sníží stejně jako vody v oblasti Amazonie. Pralesní vegetace se změní a dlouhodobě se stane více podobná prérii či savaně než pralesu.Podle zprávy Davida Sanze „La gran sequía del Amazonas“ zveřejněné na serveru Climaticocambio.com dne 15. června 2011.
reklama
Dále čtěte |
V ostrůvcích pralesa, zbylých po kácení, se životu nedaří
Brazilská vláda zavedla ochrannou známku na produkty pocházející z Amazonie
Brazilské úřady připravují zásah proti ilegálním těžařům zlata v AmazoniiOnline diskuse
Hned druhá věta je nesmysl - 14. 7. 2011 - CSK Vašej prvej vete:Bilančná rovnováha by platila, keby atmosférický CO2 zostával na konštantnej úrovni. Na jeho medziročný nárast reaguje terestrická biosféra (a teda aj tropická biomasa) tak, že sa urýchľuje fotosyntéza, takže prevažuje anabolický rast nad katabolickým rozkladom. Časť do atmosféry pridaného uhlíka teda (zatiaľ) končí v terestrickej biosfére (biomasa+pôdy, "Residual land sink" ), časť sa akumuluje v oceánoch a len asi polovica antropogénneho ročného prítoku CO2 do atmosférického rezervoára v ňom aj zostáva. http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg1/en/ch7s7-3-1-3.html#7-3-2 http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg1/en/ch7s7-3-2-2.html Sú tam nejaké intervaly neistoty, ale prevažne platí vyššie napísané. S oveľa väčšou istotu však vieme, že tzv. "land use change", kam patrí aj rúbanie a vypaľovanie (pra)lesov pôsobí v celkovej uhlíkovej bilancii ako nový zdroj uhlíka do atmosférického rezervoára - teda ako tok s opačným znamienkom oproti situácii pred zmenou využívania krajiny. K Vašej 2. vete: Článok je o juhoamerickej Amazonii, nie o Yucatáne a priľahlých oblastiach Mexika a Guatemaly |
