Tiskové zprávy
YMCA v Ústí nad Labem: Velký pátek největší svátek křesťanů
Den placené volna mají zaměstnanci YMCA na Velký pátek 21. 3. Slaví ho jako svátek - symbolické připomenutí památky ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
„Je smutné, že v naší zemi není tento den státním svátkem tak jako je tomu v moha zemích Evropy. Ale konzum a strach z duchovních věcí nám zastiňují čistý pohled na lásku, oběť a pomoc bližnímu. Velikonoce jsou pro mne zrozením života a možností nového naplnění radostí a zájmem o druhé lidi. Je to též slavnostní připomenutí tradičních hodnot a stále platné zvěsti o milující lásce a oběti Ježíše Krista Božího Syna.“ říká Pavel Hušek jr. – předseda Rady ústecké YMCA a člen Ústředního výboru YMCA v České republice.
Velký pátek je největší křesťanský svátek pro všechny křesťany (lidi věřící v Ježíše Krista jako svého osobního Spasitele), a na celém světě si tuto událost připomínají už skoro dva tisíce let, od doby ukřižování Ježíše Krista. V YMCA jako křesťanské organizaci pracuje min. polovina křesťanů a lidí, kteří tento svátek uctívají, a proto potřebují mít dostatek času, aby se mohli se svými rodinami připravit a účastnit Velkopáteční bohoslužby, která je symbolem utrpení a obětavosti Syna člověka a Božího Syna Ježíše Krista. Pro ostatní lidi tento svátek může mít přesto symbolický význam, jako den odpočinku, rozjímání nebo setkávání se svými milými a přáteli.
Trocha historie: Velikonoce se však slavily ještě v době předkřesťanské. Zřejmě navazovaly na svátek židovský - pesach - památka vysvobození Židů z egyptského zajetí a později také oslavovali příchod Mesiáše. Pohané vítali jaro a začátek zemědělských prací. Velikonoce jsou pozůstatkem roku řízeného současně sluncem - slunovrat a měsícem - úplněk. Od počátku se křesťané snažily oddělit velikonoce od židovského svátku pesach. Vedli se také spory o datum mezi Alexandrií a Římem. Asi koncem 6. stol. byl přijat obecně způsob výpočtu data velikonoc - Alexandrijský způsob. Vychází ze zásady slavit velikonoce po jarní rovnodennosti - 21.3. v neděli po prvním jarním úplňku. Takto stanovená neděle může být v rozmezí od 22.3. do 25.4. pro určování data jsou různé tabulky.
- slavnost zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
- nejvýznamnější svátek křesťanů a církve, je spojený s památkou umučení a vzkříšení Ježíše Krista. Začíná Květnou nedělí - Palmare, kdy Ježíš vjel do Jerusaléma na oslátku a všichni obyvatelé ho uctívali a klaněli se mu. Pokračuje zrazením Jidáše na Škaredou středu, Poslední večeří s učedníky a modlitbou v Getsemane na Zelený čtvrtek, až po potupný soud u Piláta a Heroda a ukřižováním na Velký pátek a zmrtvýchvstáním třetí den po ukřižování. Křesťané dnes proto slaví neděli jako den oddělený pro uctívání a bohoslužby.
Více na velikonoce.vira.cz
„Je smutné, že v naší zemi není tento den státním svátkem tak jako je tomu v moha zemích Evropy. Ale konzum a strach z duchovních věcí nám zastiňují čistý pohled na lásku, oběť a pomoc bližnímu. Velikonoce jsou pro mne zrozením života a možností nového naplnění radostí a zájmem o druhé lidi. Je to též slavnostní připomenutí tradičních hodnot a stále platné zvěsti o milující lásce a oběti Ježíše Krista Božího Syna.“ říká Pavel Hušek jr. – předseda Rady ústecké YMCA a člen Ústředního výboru YMCA v České republice.
Velký pátek je největší křesťanský svátek pro všechny křesťany (lidi věřící v Ježíše Krista jako svého osobního Spasitele), a na celém světě si tuto událost připomínají už skoro dva tisíce let, od doby ukřižování Ježíše Krista. V YMCA jako křesťanské organizaci pracuje min. polovina křesťanů a lidí, kteří tento svátek uctívají, a proto potřebují mít dostatek času, aby se mohli se svými rodinami připravit a účastnit Velkopáteční bohoslužby, která je symbolem utrpení a obětavosti Syna člověka a Božího Syna Ježíše Krista. Pro ostatní lidi tento svátek může mít přesto symbolický význam, jako den odpočinku, rozjímání nebo setkávání se svými milými a přáteli.
Trocha historie: Velikonoce se však slavily ještě v době předkřesťanské. Zřejmě navazovaly na svátek židovský - pesach - památka vysvobození Židů z egyptského zajetí a později také oslavovali příchod Mesiáše. Pohané vítali jaro a začátek zemědělských prací. Velikonoce jsou pozůstatkem roku řízeného současně sluncem - slunovrat a měsícem - úplněk. Od počátku se křesťané snažily oddělit velikonoce od židovského svátku pesach. Vedli se také spory o datum mezi Alexandrií a Římem. Asi koncem 6. stol. byl přijat obecně způsob výpočtu data velikonoc - Alexandrijský způsob. Vychází ze zásady slavit velikonoce po jarní rovnodennosti - 21.3. v neděli po prvním jarním úplňku. Takto stanovená neděle může být v rozmezí od 22.3. do 25.4. pro určování data jsou různé tabulky.
- slavnost zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
- nejvýznamnější svátek křesťanů a církve, je spojený s památkou umučení a vzkříšení Ježíše Krista. Začíná Květnou nedělí - Palmare, kdy Ježíš vjel do Jerusaléma na oslátku a všichni obyvatelé ho uctívali a klaněli se mu. Pokračuje zrazením Jidáše na Škaredou středu, Poslední večeří s učedníky a modlitbou v Getsemane na Zelený čtvrtek, až po potupný soud u Piláta a Heroda a ukřižováním na Velký pátek a zmrtvýchvstáním třetí den po ukřižování. Křesťané dnes proto slaví neděli jako den oddělený pro uctívání a bohoslužby.
Více na velikonoce.vira.cz
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
