Video: V Africe se znovu páří vzácní nosorožci ze Dvora Králové
"Nájin a Suni se konečně páří! Přibližně před měsícem o sebe začali jevit zájem a dnes ráno se konečně spářili," uvedla na svých stránkách 25. dubna rezervace Ol Pejeta, která se nachází v Keni severně od hlavního města Nairobi. Společně s prohlášením zveřejnila fotografii a video pářících se nosorožců.
Mezi odborníky se vede spor o to, zda je zbylých sedm nosorožců samostatným druhem nosorožec Cottonův (Ceratotherium cottoni), anebo severním poddruhem nosorožce tuponosého (jinak též bílého, Ceratotherium simum cottoni). Za samostatný druh ho ve své studii pro časopis PLoS One považuje skupina vědců, mezi nimiž je i český zoolog Jan Robovský.
"Genetická data naznačují jejich vzájemnou izolaci na jeden milion let a rozdílů v morfologii je celá řada: vnější vzhled, ochlupení boků, velikost těla a lebky či zubů nebo třeba tvar lebky a zubů," zdůvodnil Jan Robovský svůj postoj v květnu 2010 ve svém článku pro Ekolist.cz. Jiní odborníci však s jejich výkladem nesouhlasí a i na stránkách rezervace Ol Pejeta jsou nosorožci prezentováni jako poddruh.
Ať už jsou nosorožci Cottonovi druhem, nebo poddruhem, jedná se o jedny z nejvzácnějších savců na světě. Poslední známé mládě, samička Fatu, se narodilo v červnu 2000 v Zoo Dvůr Králové. Jeho matkou je právě Nájin. Protože se ale nosorožcům v zoologické zahradě od té doby nedařilo rozmnožit, rozhodlo se vedení zahrady přesunout rozmnožování schopné jedince do Afriky v naději, že v přirozenějších podmínkách jim to půjde lépe.
Zda je Nájin březí, bychom se mohli dozvědět za několik měsíců. "Nosorožcům se odebírá trus a po pravidelných kontrolách jejich stavu odborníky z ČR, k nimž dochází několikrát ročně, se převáží do Evropy, kde ho analyzují specialisté ve Vídni," řekla Ekolistu Jana Myslivečková, tisková mluvčí Zoo Dvůr Králové. Z analýzy trusu je možné zjistit hladinu hormonální aktivity samic a rovněž případnou březost.
K páření nosorožců ze Dvora už v Africe před časem došlo. Snahy Suniho a Fatu však nakonec vyšly naprázdno. "K zabřeznutí tenkrát nedošlo," řekl Ekolistu Přemysl Rabas, člen prezídia Euroasijské asociace zoologických zahrad a akvárií, který nosorožce v Ol Pejetě naposledy navštívil letos v únoru. O míře pravděpodobnosti, že by nyní zabřezla Nájin, nechtěl spekulovat. "To si netroufám odhadovat. Musíme čekat a věřit," uvedl Přemysl Rabas. Obě samice mají každopádně cykly daleko výraznější, než tomu bylo v ČR, upozornila Jana Myslivečková ze Zoo Dvůr Králové.
Do Afriky byli přesunuti samice Nájin a Fatu a samci Súdán a Suni, do svého nového domova dorazili 20. prosince 2009. V Zoo Dvůr Králové zůstaly dvě starší samice Nesárí a Nabiré, u nichž nebyla naděje, že by mohly přivést na svět dalšího potomka. Před rokem Nesárí uhynula, takže na světě je v současnosti známých pouze sedm zvířat tohoto druhu (případně poddruhu). Kromě jedinců v Ol Pejetě a v Zoo Dvůr Králové žije ještě jeden starý, reprodukce neschopný pár v zoo v americkém San Diegu. Samice tohoto páru, Nola, je ovšem rovněž majetkem Zoo Dvůr Králové a pochází ze skupiny zvířat, která se ještě před převezením do Dvora Králové narodila v Africe. Před lety se spekulovalo o možném výskytu několika posledních jedinců rovněž ve volné přírodě v oblasti na hranici Demokratické republiky Kongo, Súdánu a Ugandy. Výskyt ovšem nebyl potvrzen.
V Africe se v 70. letech minulého století narodil i samec Súdán. Převozem do Ol Pejety se tak vlastně vrátil do prostředí, které jako malý ještě zažil. Jak Ekolistu řekla Jana Myslivečková ze Zoo Dvůr Králové, Súdán se jako jediný po převozu do Ol Pejety okamžitě pustil do vegetace ve svém výběhu. Zatímco ostatní nosorožci se opatrně rozkoukávali a trvalo jim, než si zvykli, Súdán vypadal, jako by šel najisto. "Je možné, že se mu ten druh vegetace opravdu z mládí nějak vybavil," uvedla Jana Myslivečková.
reklama