Vláda přijala klimaticko-energetický plán, podíl obnovitelných zdrojů do 2030 vzroste na 30 procent
Vláda aktualizovaný plán schválila se zpožděním, původní termín byl na konci června. Nyní bude plán odeslán Evropské komisi, se kterou bude materiál vláda dál průběžně konzultovat a případně opravovat. Finální znění by pak měl mít stát hotové do léta příštího roku.
"Plán představuje výhled pro vývoj energetiky do roku 2030. Do té doby dojde k nárůstu spotřeby elektřiny přibližně o desetinu oproti současnosti. Na druhou stranu počítáme s výrazným poklesem spotřeby energie a se snížením výroby elektřiny z uhlí. Tyto změny by měl do velké míry vykompenzovat nárůst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Přestaneme exportovat také hnědouhelnou elektřinu, jejíž výroba se kvůli ceně emisní povolenky přestane vyplácet," uvedl Síkela.
Podle ministra elektřina postupně nahradí jiná paliva, zejména uhlí a ropu. Kvůli tomu bude nutné výrazně navýšit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, především rozvojem solární a větrné energetiky. Plán proto předpokládá výstavbu nových 10,1 gigawattu (GW) instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren připojených do sítě a nových 1,5 GW výkonu větrných elektráren do roku 2030. Vzniknout by tak měly stovky nových větrných elektráren.
Stát chce postupně také posilovat jadernou energetiku. Do roku 2030 by její podíl na výrobě elektřiny měl být podle Síkely kolem 40 procent. V následujícím desetiletí pak plán předpokládá výstavbu nových jaderných bloků, které by podíl jádra měly postupně zvýšit až k 60 procentům. Kromě nyní připravovaného dukovanského bloku by mohl v Dukovanech vzniknout ještě jeden kvůli horkovodu do Brna a další dva v Temelíně. Jaderné energetice by se ovšem měla blíže věnovat hlavně připravovaná aktualizace státní energetické koncepce.
Vláda v plánu rovněž potvrdila předpokládaný termín pro odklon od uhlí do roku 2033. Síkela upozornil, že výroba z uhlí kvůli vysokým cenám povolenek výrazně poklesne ještě před tímto rokem.
Přechodně by podle ministra v příštích letech měla stoupnout i výroba elektřiny ze zemního plynu, který bude fungovat jako doplněk k hůře predikovatelné výrobě z obnovitelných zdrojů. Česko by podle Síkely mělo elektřinu rovněž více dovážet ze zahraničí.
"Odhadujeme, že do modernizace energetiky bude potřeba do roku 2030 investovat přibližně 500 miliard korun, do průmyslu pak přes 350 miliard korun. Hlavním zdrojem podpory transformace bude Modernizační fond, který je taktéž financován z výnosů z emisního obchodování," dodal Síkela.
Oborové organizace plán ještě před schválením kritizovaly, podle nich je málo ambiciózní a nevyužívá tuzemský potenciál.
reklama
Lidé chtějí ambicióznější klimaticko-energetickou strategii Česka, uvádí ekologické organizace
Ministerstvo navrhuje přes 2 miliardy korun na kompenzace firmám za vysoké náklady na elektřinu
Teplárna v Uherském Hradišti ukončila spalování uhlí, teplo vyrobí z plynu