Vláda v demisi přerušila jednání o plánu činnosti správy úložišť
Mezi zvažované lokality pro stavbu úložiště patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku. Geologický výzkum byl zahájen také v okolí obou tuzemských jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Čtyři lokality mají příští rok postoupit do užšího výběru, následně, pravděpodobně v roce 2025, bude vybrána ta finální.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
Podle zástupců Platformy proti jadernému úložišti v Česku chybí veřejná diskuse o nakládání s vyhořelým palivem. Koncepce, která ho řeší, podle nich neobsahuje řádně zpracované jiné varianty, jako je dlouhodobé skladování nebo technologické přepracování. Ředitel asociace ekologických organizací Zelený kruh Daniel Vondrouš minulý týden uvedl, že by se mělo začít mluvit i o tom, zda je skutečně nutné, aby v Česku úložiště vzniklo. Platforma sdružuje 12 spolků a 23 obcí, které leží poblíž lokalit zvažovaných pro úložiště vyhořelého paliva.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Jiří Svoboda
11.12.2017 15:03Stejnou otázku jsem položil paní Drábové i panu Slovákovi před více jak rokem a oba nejsou o nutnosti trvalého úložiště přesvědčení, dělají však poslušné úředníky. Cena meziskladováni u JE je řádově nižší a vyhořelé palivo po vystárnutí bude dobře přístupné k přepracování. Pokud tedy bude jaderný program v ČR pokračovat (doufejme v to), za 50-100 let bude možná jasné, že hlubinné úložiště není v ČR potřeba. Nebezpečí z prodlení zde neexistuje.