Vojenské lesy spustily největší zalesňovací akci v historii podniku: vysadí 15 milionů listnatých dřevin
Státní podnik, který byl založen v období první republiky, se ve své dlouhé historii potýkal s řadou mimořádných událostí. Vojenské lesy mimo jiné obnovovaly Brdy zpustošené vichřicí v roce 1941, řešily obnovu lesů po imisních kalamitách v 70. a 80. letech, ale také zalesnění po ničivém orkánu Kyrill, který se prohnal Evropou na počátku roku 2007. Zalesňovací akci, kterou lesníci VLS spustili v těchto dnech, se v historii podniku nic nevyrovná.
„Minulý týden jsme začali vyzvedávat sazenice a nyní už zahajujeme zalesňování. Chceme stihnout většinu plánované letošní výsadby v nejbližších týdnech. Smrk je v ní přitom zastoupen jen asi 19 procenty, dominují listnaté dřeviny. Vedle buku a dubu také osiky, olše, habry,“ uvedl ředitel VLS Petr Král.
Z 23 milionů sazenic by mělo být v jarním období u Vojenských lesů zasazeno 15,5 milionů, tedy více než dvě třetiny. Sadební materiál má státní podnik zajištěn z vlastních zdrojů, ale také od externích dodavatelů. Školkařská správa státního podniku letos vyprodukuje osm milionů výsadbyschopných sazenic.
"Do budoucna by lesníkům s výsadbou měla pomoci nová expediční hala vybavená chladícím i mrazícím skladem, která by měla být v nejbližších dnech zkolaudována ve školkařském středisku VLS ve Lhotě u Staré Boleslavi,“ popsal výrobní náměstek VLS Libor Strakoš.
Jde o novou moderní technologii využívanou především ve Skandinávii. Skladování sadebního materiálu je zde zajištěno ve stálé teplotě od -2 do -3 stupňů Celsia. Sazenice jsou v mrazícím zařízení paradoxně chráněny proti mrazu, a to před případnými nižšími venkovními teplotami. Technologie umožňuje posun dodávky sazenic v čase bez ztráty na jejich kvalitě a jejich okamžitou expedici kdykoliv v zimním nebo jarním období, kdy nastane i krátkodobě vhodné počasí k výsadbě.
„Umožní nám i v klimaticky extrémních letech směrovat umělou obnovu lesů do období, kdy jsou pro zalesnění optimální podmínky,“ dodal ředitel Petr Král.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Sněmovna podpořila přeměnu ústavu pro lesy na Národní lesnický institut
Průzkum: Přijetí novely lesního zákona podporují tři čtvrtiny lidí
Sněmovna podpořila prodloužení lhůty pro obnovu lesů na pět letOnline diskuse
Všechny komentáře (9)
Jan Škrdla
12.3.2019 20:11Jako větší problém bych viděl extrémní podmínky velkých kalamitních holin. Zvláště pak v případě stínomilných dřevin jako je buk a zejména jedle.
nejsem lesník, tak jsem netušil, že už se sází i v březnu...
Rád bych se podíval na nějaké fotky z Vašeho revíru(podsadby, atd.)
Jan Škrdla
13.3.2019 23:12 Reaguje naFotky nějaké mám, nějaké bych mohl pořídit, akorát nevím, kam je mám poslat.
Na jaře je dobré sázet co nejdříve po rozmrznutí země, kdy je v půdě ještě dostatek vláhy. Ve školkách v té době ještě nemívají vyzvednuté sazenice. Tento problém se dá řešit díky klimatizovaným skladům (tak jak se o tom píše v článku). Také je možné sazenice zaškolkovat na místo, kde na ně nemůže zvěř, a pak je mít k dispozici i brzy na jaře.
Milan Milan
12.3.2019 21:31Michal Ukropec
13.3.2019 08:43javor 567
13.3.2019 19:25a dokonce i v polohách kolem 400 m.n.m. to byl smrk...( a pak borovice)
Takže se nebojte, ono to se sázením těch listnáčů není tak horký.
Lidi obecně preferují jehličnaté lesy...Představují si vzrostlé tlusté kmeny smrků,vlhký chladivý les. Jenže to bohužel platí jen pro horské polohy, v nížinách smrk vypadá úplně jinak. Místo hladkého načervenalého kmenu mají šedivou odlupující se smolnatou borku, místo hustého jehličí jen pár jehliček , prořídlou korunu a stoletý kmen byste mohli obejmout dlaní. Zkuste si sám porovnat smrkový les na horách a v nížině a uvidíte...
