Volary postaví novou čističku. Má zlepšit vodu v lipenské nádrži
10.8.2026 02:14 | VOLARY
(ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxhere
Ročně se do lipenské přehrady dostane na 20 tun fosforu, který podporuje růst sinic. Volarský potok představuje jeden z největších zdrojů znečištění. Způsobuje to především nevyhovující kanalizační systém, který Volary mají.
Modernizace čistírny zkvalitní zpracování vody. "Bude mít mnohem přísnější limity na fosfor než tomu je doposud," uvedl hejtman, který o výstavbě ČOV jednal s vedením Volar a státním podnikem Povodí Vltavy.
Projekt počítá i s vybudováním větších přepadových nádrží, čistírna totiž v některých momentech kapacitně nestačí. Platí to především pro období přívalových dešťů. "V tu chvíli voda z Volarského potoka nejde do čistírny, aby ji to velké množství nepoškodilo. Voda tak míří rovnou do Lipna. Přepadové nádrže s větší kapacitou by zajistily, že voda by v nich zůstala potřebnou dobu a po odeznění dešťů by proudila do čističky a pak až do Lipna," uvedl hejtman.
Fosfor podporuje přemnožení sinic v lipenské přehradě, které se v posledních letech projevuje. Zdrojem fosforu jsou například odpadní vody nebo hnojiva, která se do řek dostávají z polí.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Rybníkáři získají 250 milionů korun na vybudování rybníků či jejich rekonstrukci
Ministerstvo: Letní přítoky do nádrží klesají, odběry vody i další funkce ale dál plní
Sever Písecka propojí s vodárenskou soustavou vodovod za 79 milionů korunOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
ss
RJ
Robert Jirman
10.8.2026 12:11už se blíží volby-) ale to nevadí, snad ty prachy Lipnu prospějou
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
11.8.2026 11:31 Reaguje na Robert JirmanNěkdy se mi zdá, že by volby měly být každý měsíc :-D!
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
11.8.2026 12:28 Reaguje na Jindřich DurasJako že by někdo (ok, každý) měsíc co měsíc sliboval něco úžasného, co už dávno mělo být;-)))?
Odpovědět
MU
JD
Jindřich Duras
12.8.2026 12:15 Reaguje na Radek ČudaNe, ale že by něco dělal :-D!
Jasně, byl to vtípek :-)!
Odpovědět
Jasně, byl to vtípek :-)!
RČ
Radek Čuda
12.8.2026 15:31 Reaguje na Jindřich DurasNo, já nechci zevšeobecňovat, ale tady v Praze si člověk spíš říká, že by snad bylo lepší, kdyby nedělali nic;-).
A to je jasné ... i když občas je to takový smích skrz slzy;-)
Odpovědět
A to je jasné ... i když občas je to takový smích skrz slzy;-)
SV
Slavomil Vinkler
10.8.2026 15:46Dobrý počin, no ale jedna vlaštovka jaro nedělá. Nutno změnit celorepublikovou normu.
Odpovědět
ss
JD
Jindřich Duras
11.8.2026 11:31 Reaguje na Slavomil VinklerPřesně tak. Jenže to bude zase mrzení :-)! EU už celkové zlepšení po nás chce dávno, načerpali už jsme i nějaké prašule. Už jsme to měli dělat ze své dobré vůle dávno, jenže ta dobrá vůle nám dost nejde a s kádry usazenými na MŽP (a ve vládě celkově) se situace nijak dramaticky zlepšovat nebude.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
11.8.2026 11:41 Reaguje na Jindřich Durasse podívejte na debatu okolo Nových Mlýnu. Největší zachránci, mistři a ti, co nejvíc vědí, je Povodí Moravy. Ti, kteří to všechno způsobili a 30 let tu udržují splaškvou nádrž a nic s tím nedělají.
Když se ozve nějaký krajinář, tak je veřejně lynčován jako zelený ekoterorista.
Odpovědět
Když se ozve nějaký krajinář, tak je veřejně lynčován jako zelený ekoterorista.
JD
Jindřich Duras
12.8.2026 12:19 Reaguje na Michal UhrovičPovodí Moravy zrovna s tímhle moc dělat nemůže. Je to státní podnik pod přímou kuratelou MZE, potažmo vlády. Odtud tedy také plynou úkoly a legislativy, kterou se musí Povodí řídit. Jasně, tradičně na Povodích mají k betonovým hrázím pozitivní citový vztah, protože pojem "vodohospodář" původně bylo označení pro technika, co staví, reguluje, čerpá a tak. Ale za znečištění atd. Povodí fakt nemůže.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
11.8.2026 11:32 Reaguje na Slavomil Vinklerchce to změnu legislativy a dotace do čističek po celé ČR. Ale vláda řeší důležitější věci a nejsou to prázdné zásobníky plynu ani vyschlá krajina ...
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
11.8.2026 07:20U toho zmíněného fosforu, půjde hlavně o účinnost jeho zachycení. Tedy, o kvalitu instalované technologie. Nikde v článku se nepíše, v jaké koncentraci bude fosfor opouštět tu novou čistírnu. Ani kolik tun fosforu, se zprovoznění té nové ČOV, ročně dostane do lipenské přehrady.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
11.8.2026 11:28 Reaguje na Tonda SelektodaU fosforu jde o:
1/ Účinnost zachycení při běžném provozu
2/ Zamezení tzv. odlehčení, tedy přetoku nečištěných splašků z kanalizace do potoka za deště (píšou to tam.
Přísun do Lipna se ročně sníží max o nízké stovky kg fosforu. Číselně je to málo, ale v podmínkách Lipna je to velmi důležité.
Jedná se o první krok ke stabilizaci či dokonce zlepšení situace na Lipně. Další musí následovat.
Odpovědět
1/ Účinnost zachycení při běžném provozu
2/ Zamezení tzv. odlehčení, tedy přetoku nečištěných splašků z kanalizace do potoka za deště (píšou to tam.
Přísun do Lipna se ročně sníží max o nízké stovky kg fosforu. Číselně je to málo, ale v podmínkách Lipna je to velmi důležité.
Jedná se o první krok ke stabilizaci či dokonce zlepšení situace na Lipně. Další musí následovat.
LB
Lukas B.
11.8.2026 12:20 Reaguje na Jindřich Duraskdyž už tady jste, zeptám se: jistě je dobré omezit přísun fosforu. dá se ovšem něco udělat s fosforem, který tam za ta desetiletí a desetiletí je, v měřítku plochy a objemu lipna?
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
11.8.2026 13:02 Reaguje na Lukas B.Jsem laik, co jsem četl v médiích, tak je to dlouhodobý proces. Pan Duras asi bude vědět víc.
Brněnská přehrada - https://www.pmo.cz/cz/projekty/cisteni-brnenske-nadrze/
Nové Mlýny jsou tak znečistěny forforem, že ten proces by trval 25-30 let (jsem se dočetl u odborníků). Jen upozorním, že to vše zapříčinilo Povodí Moravy
Odpovědět
Brněnská přehrada - https://www.pmo.cz/cz/projekty/cisteni-brnenske-nadrze/
Nové Mlýny jsou tak znečistěny forforem, že ten proces by trval 25-30 let (jsem se dočetl u odborníků). Jen upozorním, že to vše zapříčinilo Povodí Moravy
TS
Tonda Selektoda
11.8.2026 13:29 Reaguje na Michal UhrovičNehledejme tady viníka. Podnik povodí Moravy, asi sotva „sype“ do řeky fosfor. A co se týče nároky na instalované a používané technologie a úroveň čištění odpadních a splaškových vod, ty byly v době výstavby ČOV, dány nejen dobovými hygienickými normami o přípustnosti znečištění, ale zejména jejich financováním. Pak se nedivme, že po několika desetiletích provozu ČOV, zjišťujeme nedobrý stav vody v nádržích. Dlouhodobé strpění vypouštění splašků bez čištění do řeky, je již další problém, který Povodí Moravy sotva vyřeší...
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
12.8.2026 12:28 Reaguje na Lukas B.Já na tom tématu nepracuji, takže nemám informace přesné, navíc se další a další poznatky stále zjišťují.
Obecně:
Fosfor z bahna dostat nijak rozumně nejde.
Jde ale odstranit komplet to fosforové bahno. Ono má i dostatek organických látek, dusíku a podobně, takže na pole super! JENŽE nevím, jak to vypadá s obsahem kovů, tam by byl problém a na pole by to nešlo => všechno by bylo o kus dražší.
Aktuálně se pracuje i na dalších způsobech využití těch usazenin, principiálně s tím jde dělat ledacos - prvky pro stavebnictví zejména. Ale to se teprve rozbíhá - a kapacita nějaké zpracovatelské linky bude nevelká => v dohledné době zlepšení v NM spíše nula.
Navíc to bahno je přímým odrazem toho, jak vypadá povodí: eroze, nakládání s odpadními vodami. Takže nemá smysl řešit jen bahno nebo jen povodí - řešit se to musí komplet - a to je další potíž...
Odpovědět
Obecně:
Fosfor z bahna dostat nijak rozumně nejde.
Jde ale odstranit komplet to fosforové bahno. Ono má i dostatek organických látek, dusíku a podobně, takže na pole super! JENŽE nevím, jak to vypadá s obsahem kovů, tam by byl problém a na pole by to nešlo => všechno by bylo o kus dražší.
Aktuálně se pracuje i na dalších způsobech využití těch usazenin, principiálně s tím jde dělat ledacos - prvky pro stavebnictví zejména. Ale to se teprve rozbíhá - a kapacita nějaké zpracovatelské linky bude nevelká => v dohledné době zlepšení v NM spíše nula.
Navíc to bahno je přímým odrazem toho, jak vypadá povodí: eroze, nakládání s odpadními vodami. Takže nemá smysl řešit jen bahno nebo jen povodí - řešit se to musí komplet - a to je další potíž...
TS
Tonda Selektoda
11.8.2026 13:12Vzhledem ke zřizování oddělených kanalizací pro dešťovou vodu v obcích, instalacích retenčních a zasakovacích nádrží v posledních letech, by již měl být patrný trend omezeného využívání odlehčovacích komor a různých obtoků čistíren odpadních vod.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
12.8.2026 12:31 Reaguje na Tonda SelektodaZatím jsou trendy obsahu fosforu v naprosté většině našich vod za poslední 15-25 let (jak kde) NULA, tedy, nic se nezměnilo. Každé opatření je fajn a díky, ale celé to potřebuje zásadní pokrok - dostat se o level výš. Dosavadní opatření jsou spíše kosmetika a projeví se pozitivně teprve ve spojení s xy opatřeními dalšími.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.8.2026 18:36Miliardy vyplýtvané na dnes suché tůně, mokřady a meandrující toky se měly
použít na buď lepší čištění odpadních vod a nebo na využití vod z ČOV k
závlahám místo jejich vypouštění do toků a následně přehrad. No a k tomu
stavět přehrady k nadlepšení průtoků tam, kde nic nestojí! Budiž nám nyní
příkladem velké nádrže, které dotují vodou toky pod nimi a ty na rozdíl
od toků bez přehrad nevysychají až do dna. Ekologisté tu facku od přírody
potřebovali, aby národ viděl jak prospěšné jsou velké přehrady pro dotaci
toků za sucha a jak prospěšné jsou při povodních na rozdíl od pidinádrží,
tůní a mokřadů, které jsou už týdny suché a při prvém dešti se naplní a
už další vodu nezadrží, jak už zjistili při povodních.
Odpovědět
použít na buď lepší čištění odpadních vod a nebo na využití vod z ČOV k
závlahám místo jejich vypouštění do toků a následně přehrad. No a k tomu
stavět přehrady k nadlepšení průtoků tam, kde nic nestojí! Budiž nám nyní
příkladem velké nádrže, které dotují vodou toky pod nimi a ty na rozdíl
od toků bez přehrad nevysychají až do dna. Ekologisté tu facku od přírody
potřebovali, aby národ viděl jak prospěšné jsou velké přehrady pro dotaci
toků za sucha a jak prospěšné jsou při povodních na rozdíl od pidinádrží,
tůní a mokřadů, které jsou už týdny suché a při prvém dešti se naplní a
už další vodu nezadrží, jak už zjistili při povodních.
JD
Jindřich Duras
12.8.2026 12:39 Reaguje na Břetislav MachačekNa mokřady a revitalizace se vynaložilo fakt minimum prostředků, ty by situaci s čištěním odpadních vod opravdu nevytrhly.
Označení "ekologisté" si strčte za klobouk, prosím. Ani já vás nijak neoznačuji.
Mám za to, že tuhle facku od klimatu potřebovali právě betonáři našich vodních toků :-). Proč? Protože je dobře vidět, že mít vodu v přehradě je fajn, ale potřebuji ji v krajině - a tam ji z přehrad nedostanu => potřebuji podporu retence vody plošně, někde třeba formou mokřadů. Ony ty mokřad jsou často jakási únikovka, protože nic jiného moc dělat nejde. Potřebujeme posílit retenční kapacitu půd, ovšem do toho se většině zemědělců nijak nechce. Taky v lesním hospodářství máme značné rezervy, o městech a obcích ani nemluvím.
Už jsem to asi psal, ale to neva: Teprve spolupráce stávajících nádrží s retencí vodou v krajině může dát ten smysl. Ne jedno NEBO druhé. To je falešný pohled.
Odpovědět
Označení "ekologisté" si strčte za klobouk, prosím. Ani já vás nijak neoznačuji.
Mám za to, že tuhle facku od klimatu potřebovali právě betonáři našich vodních toků :-). Proč? Protože je dobře vidět, že mít vodu v přehradě je fajn, ale potřebuji ji v krajině - a tam ji z přehrad nedostanu => potřebuji podporu retence vody plošně, někde třeba formou mokřadů. Ony ty mokřad jsou často jakási únikovka, protože nic jiného moc dělat nejde. Potřebujeme posílit retenční kapacitu půd, ovšem do toho se většině zemědělců nijak nechce. Taky v lesním hospodářství máme značné rezervy, o městech a obcích ani nemluvím.
Už jsem to asi psal, ale to neva: Teprve spolupráce stávajících nádrží s retencí vodou v krajině může dát ten smysl. Ne jedno NEBO druhé. To je falešný pohled.
JO
Jarka O.
11.8.2026 19:56Ano, konečně. Záchytné nádrže mohou sloužit buď jen pro dešťovku, která se dá postupně po konci dešťů postupně používat na vylepšení objemu odpadní vody na čov - může to být rybník nebo poldr, nebo slouží na odlehčovací odpadní vody, které natékají do ČOV se zpožděním po konci dešťů a před novým deštěm by měly být suché a vyčištěné od kalu. Oddělit odpadní vody od dešťové kanalizace není vždy možné nebo rozumné.
Odpovědět
