Výstava o zahrádkových osadách vyvrací mýty o českých zahrádkářích

O zahradničení se často mluví jako o českém specifiku, činnosti spjatou s dobou socialismu. Tak tomu ale vůbec není. Zahrádkářské osady byly a jsou nedílnou součástí mnoha evropských měst, včetně Prahy. Minulost i současnost zahrádkářství v Praze i Evropě představuje výstava Pražské zahrádkové osady na Staroměstské radnici v Praze.

První zahrádkářské osady vznikaly v Čechách od 20. let 20. století. Od samého začátku ale musely často bojovat o svou další existenci a bránit se názorům, že do měst nepatří a jen brzdí jejich rozvoj.

Podle studie Útvaru rozvoje hl. m. Prahy je v hlavním městě v současnosti necelých tři sta osad zaujímajících plochu 730 hektarů. Jiné zdroje ale uvádějí čísla ještě vyšší. Největší je osada v Lipencích s rozlohou přes 48 hektarů. Mezi nejstarší v Praze patří osady v Libni a Ořechovce.

Myšlenka zahrad, ve kterých mohou lidé z měst trávit čas na čerstvém vzduchu a ještě si vypěstovat vlastní potraviny, k nám přišla ze západu. U jejich zrodu stál především lipský lékař Daniel Gottlob Moritz Schreber, propagátor pohybu na zdravém vzduchu zejména u dětí. Některé z evropských zahrádkářských osad jsou chráněny jako kulturní památky.

Výstava Pražské zahrádkové osady potrvá v Sále architektů na Staroměstské radnici v Praze do 6. října 2013. Vstup je zdarma. Výstavu doplní 18. 9. od 17.00 hodin přednáška Zahrádkaření v městském veřejném prostoru 21. století Arnošta Nováka a ve středu 2. 10. od 17.00 hodin projekce fotografií ze zahrádkových osad s Petrem Gibasem.

---

reklama

---