Máte na zahradě strom? Můžete ho kdykoliv pokácet. Bez povolení
Platí totiž nová vyhláška č. 189/2013 o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. A ta říká, že majitel zahrady nepotřebuje ke kácení svých stromů žádné razítko. Jen pilu. „Majiteli zahrady nesmí nikdo diktovat, jak se má na svém pozemku ke svému majetku chovat. Novela vyhlášky plně svěřuje péči o soukromou zahradu do rukou majitele,“ vysvětluje vydání novely dnes už bývalý ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). Jeho přesvědčení je, že majitel si svou zahradu nezničí, naopak se ji bude snažit zvelebit.
Se stromy je často pěkná otrava. Padá z nich listí nebo jehličí, při silnějším větru třeba i větve a samozřejmě může spadnout i celý strom. Jenže jakmile je jednou pokácíte, tak jsou pryč. A náprava zabere tak dlouhou dobu, že se ji třeba ani nedožijete.
Stromy jsou totiž taky fajn. Třeba v parném létě, když se můžete schovat v jejich stínu a poslouchat, jak ševelí listí. Ráno najdete pod stromem víc rosy než kdyby tam strom nebyl, což je prima, protože zahrada vláhu potřebuje. Je to taky stoprocentně přírodní pracholapka a hlukotlumič. Dá se po něm lézt a věšet na něj ptačí budky. Zavěsit houpačka. A stromy jsou taky úplně obyčejně hezké.
Ale jestli už jste rozhodnuti kácet, tak kácejte. Správně by se mělo kácet v době vegetačního klidu (což je podle aktuálního počasí od listopadu do března), ale vyhláška svým zněním umožňuje v podstatě kácet kdykoliv. Povolení se vztahuje ale jen na obyčejné stromy. Pokud máte na zahradě strom, který je významným krajinným prvkem, je součástí stromořadí, nebo je vyhlášený jako památný strom, pak máte smůlu.
A povolení se také nevztahuje na pozemky zahrádkářských kolonií. Je to kvůli tomu, že zahradu vymezuje vyhláška jako pozemek kolem rodinného či bytového domu, který je oplocený a nepřístupný veřejnosti. V zahrádkářských koloniích by rodinné či bytové domy být neměly. Ale třeba se to s nějakou novou vyhláškou změní.
reklama