Sousede, nesázejte u plotu ty túje, mám pro to rozumný důvod
Nový občanský zákoník začne platit od ledna 2014 a do řady oblastí lidského počínání přinese nové věci, termíny a pravidla. Týká se to i sousedského soužití. Zatímco starý občanský zákoník nijak neošetřoval to, jak blízko společné hranici lze sázet stromy, nový se této záležitosti věnuje.
Paragraf 1017: Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
Pan Novák a pan Nývlt se samozřejmě mohou dohodnout na tom, že vysadit túje hned u plotu je skvělý nápad. Občanský zákoník tomu nijak nebrání. Pokud se ale pan Novák a pan Nývlt nedohodnou, měl by pan Nývlt respektovat uvedené vzdálenosti.
Občanský zákoník pak panu Novákovi dává i možnost žádat pana Nývlta, aby pokácel už vzrostlý strom. Pan Novák k tomu musí mít ale rozumný důvod. Asi jste si všimli, že se nám tu již několikrát objevil rozumný důvod. Co to je? Samotný občanský zákoník rozumný důvod nijak blíž neurčuje. Problém je, že posoudit rozumnost důvodu je při sousedských sporech dost komplikované, protože jde často i o silné emoce.
Podívejme se alespoň, co si pod tím představují autoři nového zákoníku. Jako příklad rozumného důvodu pro pokácení stromu nebo jeho nevysazování je v důvodové zprávě uvedena tato situace: „Z pohledu vlastníka zemědělského pozemku se jako rozumný důvod dá chápat obava, že vysazené stromy ohrozí v budoucnu podstatnou měrou podzemní vláhu i pod zemědělským pozemkem nebo že ho v budoucnu zastíní. Stejně tak bude mít např. vlastník pozemku s domem nedaleko hraniční čáry rozumný důvod bránit se, zasadí-li soused při hraniční čáře např. mladý exemplář jírovce maďalu, protože kořeny vzrostlého jedince tohoto druhu mohou dům vážně poškodit.“
Paragraf 1017 zmiňuje i místní zvyklosti. Ani ty nejsou přesně vymezené. „Jako místní zvyklost jistě nebude posuzován místní výskyt určité skutečnosti. To, že jeden obyvatel vesnice má strom umístěn v určité vzdálenosti od hranice pozemku, v žádném případě nic nevypovídá o tom, že by ve vesnici byla zavedena určitá zvyklost,“ komentuje to Robert Schuster z ministerstva spravedlnosti.
„O zvyklosti bude možné hovořit až v okamžiku, kdy takto bude postupovat větší počet vlastníků - ať už v současné době, nebo v minulosti, neboť i historická praxe, která se osvědčila, může vypovídat o existující zvyklosti v současnosti,“ vysvětluje dále Schuster. Jestli je v konkrétní obci zavedena nějaká praxe, bude muset prokázat ten, kdo má zájem na zachování stromu (v případě návrhu souseda k jeho pokácení), respektive ten, kdo chce strom zasadit v určité vzdálenosti, která je kratší než požadavek paragrafu.
A co když se sousedé neshodnou a vznikne mezi nimi spor? Pak se musí obrátit na okresní soud, který jejich při rozhodne. Soud také v konkrétních případech bude posuzovat, zda daný důvod je „rozumný“. Vždy by soud měl vycházet z konkrétní situace: druh stromu, rozmístění staveb na pozemku, množství dalších stromů nacházejících se na pozemku, účel staveb, z něhož plynou potřeby vlastníka pozemku, apod.. „Přesná definice pojmu není možná, neboť by bránila spravedlivému rozložení práv a povinností osob, k němuž je právě v oblasti sousedských vztahů nutno vzít v potaz okolnosti konkrétního případu,“ říká Schuster.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Jak přežít Silvestr: odvezte chlupaté miláčky někam, kde to nebouchá
Dvě (nezaručené) rady, jak se bránit kouři ze sousedova komínu
Jak správně topit v kotli na tuhá paliva?
Další články autora |
Rozhovor o historii environmentálního hnutí u nás s historikem Matějem Spurným
Jaká je u nás situace u vícepodlažních dřevostaveb? Odpovědi přinesla panelová diskuze odborníků
Ministr Vlček pokřtil publikaci Dřevostavby: Nová éra udržitelných staveb Online diskuse
Všechny komentáře (2)
Josef Vítek
8.10.2016 09:09Chtěl bych Vás požádat o radu .Článek o thujích který jste tu uveřejnili je schodný s mým případem.Snažil jsem se se sousedkou dohodnou mimosoudně ale ona mi sdělila jako rozumný důvod o kterých v článku hovoříte že nebude kvůli mým thůjím na své zahradě jako v kleci.Samozdřejmě by mi to písemně nedala ale jinak se pořád ohání zákonem.Nechala si vypracovat odborný posudek kde je podle paragrafu 1017 uvedena povolená vzdálenost od sousedova plotu 3 metry .V odborném posudku je zmíněno také stínění thujemi které se ale většinou týká případů zemědělských pozemku ale ona má na celé zahradě pouze trávu .Thuje by nestínili ani jejímu domu protože byli vysázeny asi 15 metrů za domem takže by ničemu nestínili.Thuje jsem měl v plánu nechat růst maximálně 2m výšky a 60cm šířky ale to ji nezajímá.Chtěl bych se Vás proto zeptat pokud by tato naše pře došla až k soudu kolik metrů by mi soud dovolil thuje mít od pozemku sousedky .Podotýkám že na pozemku sousedky kromě pár ovocných stromů není vůbec nic a dokonce v té části zahrady ani netráví svůj volný čas.V místě kde žiji je šíře každého pozemku 18 metrů a z těch 18 metrů bych měl ještě kvůli paragrafu 1017 uzmout 3 metry z šíře pozemku.Předem děkuji za radu i odpověd.
S pozdravem Josef Vítek
Pawell Jer
24.8.2022 20:41 Reaguje na Josef VítekObecně - je nanejvýš žádoucí udržovat přiměřené sousedské vztahy, které tkví zejména v respektování práv sousedů. Ať už jde o dům, kde bydlíte, nebo se tam jezdíte jen rekreovat. Je důležité, abyste se tam rád vracel a mohl se sousedy zdravit s úsměvem.
