Dvě (nezaručené) rady, jak se bránit kouři ze sousedova komínu
Mezi lidi, kteří se někdy potýkali se sousedem, jenž svému okolí znepříjemňoval život kouřem ze svého komína, patří i Jan Kořán. Ten svému sousedovi nejprve napsal dopis, pak mu pomáhal shánět palivové dřevo a také zkoušel souseda přesvědčit varováním, že si bude stěžovat na odboru životního prostředí. Nakonec jde Jan Kořán cestou, která je elegantní, ale těžko se dá použít jako vhodné řešení pro každého. „Nepomohlo v podstatě nic, i když už se to trochu zlepšilo. Moje současná strategie je, že chci sousedův pozemek i s domem odkoupit,“ popisuje své úmysly.
To je originální řešení, jenže co si počít, když se zrovna nechcete pustit do skupování nemovitostí ve svém okolí?
Bezzubé právo
Zákon o ochraně ovzduší samozřejmě znečišťování ovzduší z domovních komínů ošetřuje a za přestupek hrozí až padesátitisícová pokuta. Teoreticky. V praxi to vypadá tak, že právo je v podstatě nevymahatelné.
Při případné kontrole totiž hříšník využije své právo na soukromí a úředníka prostě do domu nevpustí. V nedávné době byla na sice stole novela zákona, která by dala přednost veřejnému zájmu v podobě čistého ovzduší před právem jedince na soukromí, ale zůstalo jen u návrhů, které se nepodařilo prosadit.
Úředník může využít ještě další nástroj, totiž z ulice zkontrolovat tmavost kouře, který vychází z komína, a na základě jeho tmavosti pak zahájit přestupkové řízení. Jenže v zimě bývá brzy tma a kouř není vidět. A někdy ani není možné z ulice na komín dobře vidět, nehledě na to, že měření tmavosti kouře není zcela objektivní metoda a její výsledky lze úspěšně zpochybnit.
Navíc se tak může přestupkem stát jen kouř, který je hodně tmavý, ale jak dodává Josef Janota z pražského odboru životního prostředí, z komínů rodinných domů vychází zpravidla kouř spíš světlý, zbarvený do žluta, hněda nebo šeda. „Ale právě ten světlý kouř, na který není žádné měřítko, obsahuje škodlivé polyaromatické uhlovodíky,“ říká Janota.
Poslední legislativní pomocí je možnost podat na souseda tzv. sousedskou žalobu podle občanského zákoníku kvůli obtěžování kouřem. Ale ruku na srdce: kdo má čas a náladu shánět advokáta a běhat roky po soudech a dokazovat, že vás sousedův kouř obtěžuje? Nehledě na to, že sousedská žaloba dost pravděpodobně povede ke zhoršení sousedských vztahů.
Takže marnost nad marnost? Možná ne
Úřední kontrola – byť co se faktického vymáhání práva neúčinná – může mít na některé majitele kouřících domů přeci jen pozitivní vliv. Daniel Majtner z odboru životního prostředí pražských Kbel s tím má dobrou zkušenost. Některé občany odradí od spalování různého odpadu už pouhý "zájem" pracovníků úřadu nebo městské policie o způsob vytápění. „Případy se zpočátku snažíme řešit především osobním pohovorem při obhlídce místa nebo písemným upozorněním spojeným s osvětou. Touto cestou se nám podařilo vyřešit poslední dva případy, které se týkaly znečišťování ovzduší kouřem ze sousedova komínu,“ informuje Majtner.
Některé obce také dělají to, že nad rámec platné legislativy vydají obecně závaznou vyhlášku, která problém znečišťování ovzduší řeší konkrétněji. Například ve slezské obci Bolatice přijali v listopadu 2011 zastupitelé vyhlášku, která zakazuje v obci topit hnědým uhlím, lignitem, uhelným prachem, uhelným kalem nebo proplástky, tedy veskrze nekvalitním palivem. Ostatně uhelnému kalu se místně neřekne jinak než „šlam“ nebo prostě jen „bída“.
Jak ale říká zástupce starosty Bolatice Martin Bortlík, vyhláška má spíš preventivní charakter a její vymahatelnost je stejně špatná jako u zákona o ochraně ovzduší. Díky projednávání vyhlášky se však téma dostalo do povědomí lidí, její text vyšel v místním zpravodaji a téma se v obci chvíli řešilo. Mezi nejsilnější námitky proti vyhlášce patřil argument, co si mají počít sociálně slabší lidé, kteří na ušlechtilejší paliva nemají. Obec to řeší tak, že zájemcům nabízí ze svého rozpočtu nízkoúročné půjčky na pořízení kvalitnějších kotlů. Paradoxem přitom je, že dříve byla obec plně plynofikována a skoro všichni topili plynem. Zdražení plynu ale vedlo k tomu, že se řada lidí zase vrátila k levnějším a méně kvalitním palivům.
Čili jedna rada: pokud je ve vašem okolí někdo, kdo vás obtěžuje svým kouřem z komína, nahlaste to na místním úřadě či mimo úřední hodiny volejte policii a chtějte, aby za „čudičem“ někdo vyrazil a alespoň ho upozornil na kouř. Můžete také po své obci a svých zastupitelích chtít, aby na své občany působili osvětou a zároveň aby lidem, kteří topí nekvalitním palivem, obec pomohla přejít na ušlechtilejší způsoby vytápění například půjčkami, obecními dotacemi nebo poskytnutím informací o státních dotacích. (Aktuální stav státních dotací je taková, že celostátní program Nová zelená úsporám se pro rodinné domy otevře v dubnu 2014. V rámci dotace bude možné žádat o prostředky na úsporné zdroje tepla, více viz výzva. Speciálně v Moravskoslezském kraji lze do konce června žádat o tzv. kotlíkovou dotaci.)
Osobní domluva a společenský tlak
Můžete také zkusit u souseda zazvonit a dát mu vědět, že je vám kouř nepříjemný. Je to ale těžká věc, protože ne každý má na něco takového náladu a čas a dobře myšlená akce se může snadno zvrátit v nepříjemný konflikt. Na druhou stranu, právě tlak sousedů zřejmě bude jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak někoho přesvědčit, aby nezamořoval ovzduší.
Čili druhá rada: neduste to v sobě. Napište sousedovi dopis nebo mu osobně řekněte, ať změní způsob vytápění. A zapojte do své snahy i další sousedy, kterým kouř vadí. Čím víc lidí, tím lépe. Je ale nutné udržet emoce a vášně pod kontrolou a nepřekročit meze dobrých mravů. Což může být někdy náročné.
Společenský tlak může mít i více institucionalizovanou podobu. V chronicky začouzeném Moravskoslezském kraji loni v listopadu spustili mobilní aplikaci Čistý komín, kam mohou lidé nahrát fotku kouřícího komínu a zadat, kde se nachází. Aktuálně aplikace funguje jen pro Moravskoslezský kraj a jeho rozšíření na zbytek státu závisí na tom, zda provozovatelé získají dotaci od státu.
Máte sami nějakou zkušenost či dobrou radu, jak přimět sousedy, aby přestali znečišťovat ovzduší v obci? Dejte nám o tom vědět na e-mail zelena.domacnost@ekolist.cz.
reklama
Zdá se vám článek užitečný?
Přispějte nám na napsání dalšího. Děkujeme