Vzácného luňáka červeného otrávil zakázaný jed karbofuran

Mrtvý luňák červený. Ilustrační snímek.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Dušan Rak

„Několik kapek karbofuranu dokáže zabít cokoliv živého. Bohužel je stále používán ke kladení otrávených návnad, které každoročně zabíjí desítky zvířat – zejména dravců, ale i lišek, kun, vyder a dalších,“ vysvětluje Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Pálava, které byl otrávený luňák nahlášen.

„Karbofuranem otrávená návnada je samozřejmě nebezpečná nejen pro divoká zvířata, na která traviči míří, ale i psy nebo člověka. Pokládání otrávených návnad může být považováno za několik trestných činů, trestným činem je i usmrcení chráněného druhu,“ dodává Kmet.

Luňák červený je kriticky ohroženým dravcem, odhaduje se, že v Česku hnízdí jen zhruba 150 párů. Poslední dobou jde na Pálavě už o druhý případ nalezeného mrtvého ptáka.

Luňák červený v hnízdě. Ilustrační snímek.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Dušan Rak

V únoru byly v bývalém lomu Perná u Klentnice nalezeny pozůstatky výra velkého, i zde bylo podezření na otravu, nebylo ale již možné provést rozbor a zjistit tak příčinu smrti. V živé paměti je i nález mrtvého orla mořského u Hlohovce v dubnu 2016, kterému chyběly pařáty, a v těle měl přes 30 broků.

„Prosíme všechny, kteří by mohli mít informace vedoucí k nalezení viníků, aby je oznámili na Policii ČR. V případě, že například na procházce narazíte na mrtvého dravce, se zvířetem nemanipulujte a volejte Policii ČR, případně nález nahlašte i na AOPK ČR, Správu CHKO Pálava či Českou inspekci životního prostředí. Zabraňte kontaktu zvířat s návnadou,“ apeluje Jiří Kmet.

Otravy volně žijících živočichů, ale i další způsoby jejich nelegálního pronásledování představují závažný problém, který se bohužel dlouhodobě nedaří řešit.

Změnu by měla přinést „Národní strategie řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v České republice 2020 – 2030“ kterou vláda schválila letos počátkem ledna. Přípravu strategie iniciovalo Ministerstvo životního prostředí, podílela se na ní také AOPK ČR. Cílem je vytvořit funkční systém meziresortní spolupráce, který povede k úspěšnému odhalování a potlačování nelegálního pronásledování zvířat.

Přečtěte si také |

Zdeněk Vermouzek: Karbofuran si oběti nevybírá. Používat ho jako jed na dravce je barbarství