Z plánu obnovy musí jít podle ekologických organizací víc peněz do obnovy krajiny a zadržování vody

Pokud vláda nepřidá peníze, chtějí signatáři alespoň přehodnocení a nahrazení některých návrhů typů podpor. Výhrady mají třeba k úpravám toků navržených MZ, kvůli kterým podle ekologů odtéká voda z krajiny. Za problematické označili i umělé zalesňování holin.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | pxhere

Iniciátoři žádají, aby byly do projednávané verze plánu zařazeny investice, které budou mít významný pozitivní dopad na problémy se suchem, schopnost krajiny zadržet vodu a klesající biodiverzitu. Signatáři připomněli, že vysychání krajiny, eroze zemědělské půdy a její snižující se schopnost zadržet vodu jsou velké problémy zemědělství i lesnictví vyžadující dlouhodobá a nákladná řešení. Plán obnovy vidí jako příležitost pro investice do revitalizace vodních toků, rozptýlené zeleně v krajině a dalších opatření. Podle signatářů by to oživilo i ekonomiku na venkově a podpořilo šetrnější způsob hospodaření.

Iniciátoři výzvy zmiňují, že ministerstvo životního prostředí (MŽP) má dostatečnou kapacitu v krátkém čase přidělit, v souvislosti s dosavadním návrhem, potřebným projektům nejméně o 7,5 miliardy korun více. To však podle signatářů nestačí. Uvedli, že projektů, na které chybí peníze, je mnohem více. Kromě revitalizace vodních toků jde o obnovu mokřadů či výsadbu zeleně. Signatáři tak žádají premiéra o doplnění peněz. "Pro naši krajinu je to příležitost, která se nebude opakovat," napsali s tím, že dosavadní jednání se zástupci MŽP a ministerstva zemědělství (MZ) byla bez úspěchu.

Podle odhadů uvedených v dopisu je například na revitalizaci toků v nejbližší době potřeba 20 miliard korun, dlouhodobě až 200 miliard. To má vytvořit až 20 000 pracovních příležitostí po dobu trvání revitalizace. U obnovy krajinné struktury se odhady nákladů pohybují od sedmi do 30 miliard korun v závislosti na míře využití přirozené obnovy.

Pokud vláda nepřidá peníze, chtějí signatáři alespoň přehodnocení a nahrazení některých návrhů typů podpor. Výhrady mají třeba k úpravám toků navržených MZ, kvůli kterým podle ekologů odtéká voda z krajiny. Za problematické označili i umělé zalesňování holin.

Dopis iniciovaly například Hnutí Duha, Asociace soukromého zemědělství ČR, Český svaz ochránců přírody či Česká společnost ornitologická. Z akademiků ho mimo jiné podepsali ekologové Pavel Kindlmann a David Storch z Univerzity Karlovy, Miroslav Svoboda z Lesnické a dřevařské fakulty České zemědělské univerzity v Praze či Hana Šantrůčková z Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity.

Národní plán obnovy bude podkladem pro to, aby Česko mohlo získat zdroje z nového fondu Evropské unie na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) minulý týden uvedl, že pro Česko je připraveno zhruba 172 miliard korun, původně se počítalo s částkou o deset miliard vyšší. Plán je rozdělen do několika oblastí. Velká část peněz cílí na digitalizace, další půjdou na fixní infrastrukturu, vědu, výzkum, inovace či vzdělávání. Evropská komise stanovila duben jako nejzazší termín předložení plánu.