https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/za-20-let-vzniklo-ustupem-ledovcu-2500-km-pobrezi-meni-to-ekosystem-i-ekonomiku
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Za 20 let vzniklo ústupem ledovců 2500 km pobřeží, mění to ekosystém i ekonomiku

25.3.2025 01:57 (ČTK)
Hisingerův ledovec v Dicksonově fjordu na východě Grónska
Hisingerův ledovec v Dicksonově fjordu na východě Grónska
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Vědci z Jihočeské univerzity spolu s odborníky z Polska, USA a Kanady zjistili, že mezi roky 2000 a 2020 vzniklo vlivem ustupujících ledovců 2500 kilometrů nového pobřeží, z toho asi dvě třetiny v Grónsku. Odkrývání nových pobřeží pak zásadně mění krajinu, ekosystém i ekonomiku. Článek, ve kterém vědci jev podrobně analyzují, publikoval vědecký časopis Nature Climate Change.
 
Vědci zkoumali nová pobřeží na celé severní polokouli. Vytvořili databázi víc než 1500 ledovců a jejich vývoje od roku 2000. Zjistili, že nově vzniklá pobřeží jsou často tvořena nezpevněnými sedimenty a patří tak mezi nejdynamičtější na světě. Rychle se mění vlivem geomorfologických procesů, jako je eroze způsobená vlněním a mořskými proudy, sesuvy půdy a jejím pohybem na svazích, říční eroze nebo termoabraze, kdy teplo způsobuje tání ledu a vlny odstraňují roztátý materiál.

Výzkumníci také zaznamenali, že ústup ledovce ovlivňuje nejen krajinu, ale i ekosystém. Když se ledovec stahuje z moře na pevninu, ovlivňuje proudění vody ve fjordech a přerušuje proudy přinášející živiny, na kterých závisí růst drobných rostlin a organismů nezbytných pro biodiverzitu. Ledovce v moři jsou často považovány za centra biodiverzity, takže jejich ústup má negativní dopad na místní ekosystémy.

Odhalení nových pobřeží má podle výzkumu také ekonomické důsledky. Objevují se nová naleziště drahých kovů a nerostných surovin, například písku, který je typický pro Grónsko. Ústup ledovců také odlehčuje odhalené svahy, což může způsobit velké sesuvy půdy a tsunami, například na Aljašce a v Grónsku. Přírodní katastrofy pak ohrožují místní obyvatele.

"Publikovaná studie by měla být základem pro navazující výzkum zaměřený na porozumění procesům, které se odehrávají na nově odledněných pobřežích včetně předpovědi budoucího vývoje těchto ekologicky významných lokalit. Na to se teď pokoušíme získat finance a doufáme, že tento prestižní článek nám pomůže,“ řekl vedoucí výzkumného týmu Jan Kavan. Dodal, že prvním krokem je terénní výzkum oblasti zasažené obřím sesuvem a vlnou tsunami na východním pobřeží Grónska. S kolegy z Polska se na něj vydají v srpnu.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist