https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/za-tri-mesice-odlovili-v-srncim-dolu-v-jablonci-tolik-divocaku-jako-jindy-za-rok
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Za tři měsíce odlovili v Srnčím dolu v Jablonci tolik divočáků jako jindy za rok

10.11.2021 16:20 | JABLONEC NAD NISOU (ČTK)
Africký mor prasat je vysoce nakažlivé virové onemocnění prasat domácích i divokých. Nákazu mohou šířit i jiná zvířata, ale také člověk, a to buď na šatech nebo prostřednictvím špatně ošetřených potravin z kančího masa.
Africký mor prasat je vysoce nakažlivé virové onemocnění prasat domácích i divokých. Nákazu mohou šířit i jiná zvířata, ale také člověk, a to buď na šatech nebo prostřednictvím špatně ošetřených potravin z kančího masa.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Na začátku listopadu skončil tříměsíční zákaz vstupu do přírodního parku Srnčí důl v Jablonci nad Nisou. Důvodem omezení byla snaha zredukovat přemnoženou černou zvěř. To se povedlo. Za tři měsíce tam myslivci dokázali odlovit 42 zvířat, tolik jich běžně uloví za celý rok, řekla ČTK mluvčí magistrátu Jana Fričová. I když zákaz skončil, veterináři v obavě z afrického moru prasat doporučují, aby lidé vycházky do lesů omezili.
 

Zákaz vstupu v nočních hodinách platil od srpna do konce října pro celou honitbu Rádlo, jejíž součástí je i jablonecký Srnčí důl. Omezení vstupu mělo zajistit nejen bezpečnost lidí v době odlovu, ale také klid pro zvěř, který měl usnadnit její lov a minimalizovat migraci zvířat mezi honitbami. Myslivecký hospodář honitby Radek Novotný je s výsledkem spokojen. "Snížení počtu divokých prasat se podařilo dobře zvládnout, během října už bylo znát, že lidí v lese ubylo a zvěř byla klidnější. Za tři měsíce jsme slovili tolik kusů, kolik jindy za celý rok," doplnil.

Kolik zvířat se teď v lokalitě vyskytuje, nedokázal Novotný odhadnout, jejich počty se mění v závislosti na ročním období. "Když je v kraji sklizená kukuřice, začnou se prasata stahovat za potravou sem," řekl. Proto doporučuje, aby lidé neodhazovali zbytky potravin kolem popelnic a kontejnerů, nechodili prasata krmit, nesypali například jablka na okraj lesa. "Tím je lákají do obydlených částí. Je to nebezpečné zvláště nyní, kdy v příhraničních oblastech Německa a Polska řádí africký mor," dodal myslivecký hospodář.

Africký mor prasat je vysoce nakažlivé virové onemocnění prasat domácích i divokých. Nakažená zvířata se neléčí, musejí se usmrtit, vakcína neexistuje. Pro lidi není podle dosavadních poznatků virus nebezpečný. Česko je od dubna 2019 oficiálně považováno za zemi bez afrického moru prasat, naposled se nemoc objevila před čtyřmi lety na Zlínsku. V posledních týdnech se ale v sousedním Polsku a Německu blíží k české hranici. "Zatím nemáme o šíření nákazy na území Česka žádné informace," řekl vedoucí krizového řízení magistrátu Vratislav Pavlín.

Nákazu mohou šířit i jiná zvířata, ale také člověk, a to buď na šatech nebo prostřednictvím špatně ošetřených potravin z kančího masa. "Proto se doporučuje, aby lidé nyní omezili vycházky do lesa. A pokud už tam půjdou, tak aby všechno, co měli na sobě, okamžitě vyprali a umyli," doplnila Petra Němečková, která má na magistrátu na starosti správu lesů, myslivost a rybářství. Pokud by lidé při procházce narazili na mrtvé divoké prase, rozhodně by s ním neměli manipulovat. Nález je podle Němečkové třeba nahlásit krajské veterinární správě na telefonní číslo 720 995 207.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Fa

Fakevivi182t

10.11.2021 17:08
Tohle je vlastně ale strašně smutné nemyslíte? Proč pořád člověk musí být nějakým způsobem pánem tvorstva! Nevím, proč se ty zvířata prostě nemohou normálně a volně pohybovat jako my lidé. Představte si, že by někdo založil sport https://www.prosportovani.cz/ na tom, že by lovil lidi. To by přece všechny hrozně pobuřovalo.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.11.2021 08:27 Reaguje na Fakevivi182t
S ohledem na to, že tady není žádný predátor, který by efektivně reguloval stavy přemnožených divočáků, musí se této funkce ujmout člověk. A pokud se Vám to pořád nepozdává, tak si běžte promluvit s lidmi v lokalitách, kde se kvůli přemnožené černé zvěři lidé bojí chodit ven. Protože pokud Vám divočáci permanentně přerývají oplocenou zahradu, případně Vás na ní napadnou, to asi není normální
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

11.11.2021 11:55 Reaguje na Fakevivi182t
To čo ste napísal je typické uvažovanie moderného človeka, ktorý nemá šajn o tom čo je skutočná divočina. Europska príroda je tisícročia ľuďmi prerábaná. Skúste si niečo prečítať o paleoekologii, aby ste mal predstavu ako vyzerala divočina = ekosystém v paleolitickej Europe. To nebola žiadna selanka ako máte dnes. Žili tu predátori od leopardov po levy, smilodony, homotériá, medvede, vlky.... O mršiny sa starali hyeny a supi. Aj pred tisíc rokmi ešte bolo dosť predátorov na vašom území. Dnes nič v republike nemáte, čo by udržiavalo stavy zvierat. Na Slovensku alebo Rumunsku sú aspoň tie vlky, rysy a medvede. Človek bráni aj ďalším prirodzeným redukčným činiteľom - hladu a chorobám, tým že divé zvieratá očkuje a prikrmuje.
Takže Fakevivi182, ak ste proti strieľaniu premnoženej zveri, súhlasil by ste s dovozom predátorov do ČR ? Pre začiatok by stačili vlky a leopardy, perspektívne nejaké levy, alebo sibírske tigre. Asi sotva že ?
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

15.11.2021 19:10 Reaguje na Fakevivi182t
Chce to vrátit do naší krajiny tygry,
Vlků se lidi bojí.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.11.2021 17:27
A pořád je to málo !
Když si uvědomíme, co nadělají škod v přírodě, zemědělcům i účastníkům silničního provozu.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.11.2021 08:27 Reaguje na smějící se bestie
A co škod v přírodě nadělají lidi. Fakt regulujeme stavy toho největšího škůdce? -)))
Odpovědět
pa

pavel

10.11.2021 18:57
někde je něco špatně za dob marie terezie za dob franty procházky za dob presidenta osvoboditele za dob hlavního lovčího hermanna za dob soudruhů byly divočáci považovány za škodnou která ničila polnosti a lesy a byla povinnost správců polesí je likvidovat jinak byli tvrdě postihováni a to i šlechta ale v dnešní osvícené demokratické době na to se... a je jim jedno že divočáci vše ničí protože pronajímatelé lesů a polností jsou jenom legalizovaní pytláci co jsou líné vši a pozemky nejsou jejich takže je jim to jedno co se zničí at pole louky lesy prostě po nás potopa jo jo zastřelit orla vlka rysa to jim jde že prý jim snižují stavy které stejně neodloví
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.11.2021 02:24 Reaguje na pavel
Ano. Něco je špatně. V těch historických dobách nebyla za škodnou považována jen černá. Byl to například i ten vlk . Další výkřiky eko..... je potom zbytečné komentovat protože je víc než jasné, že o myslivosti nic moc nevíte.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.11.2021 08:33 Reaguje na pavel
Za dob Marie Terezie (obojí jsou jména a proto začínají velkými písmeny) nebyly mnohahektarové lánu řepky a kukuřice, kam se černá zvěř zanoří na jaře a objeví se až se sklizní. Na takových plochách černá zvěř doslova žije v potravě, přičemž neexistuje způsob jak ji regulovat. Proto jsou vlastně půl roku nedotknutelní a vesele se v těch lánech množí. A když si uvědomíte, kolik může mít bachyně mladých, je druhá půlka roku dost málo na redukci tohoto stavu.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

11.11.2021 11:59 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Máte pravdu a čo je horšie je, že farmári v tejto veci nespolupracujú. Tie remízky v poliach neboli len kvôli cestičkám a biodiverzite, dali sa využiť aj na posedy, z ktorých sa dalo diviaky dobre vidieť a streliť ich.
Odpovědět
AM

Anežka M

11.11.2021 14:12 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Já se zas blbě zeptám, a neberte to prosím jako provokaci, fakt mi to vrtá hlavou - kam se ta černá chodí napít? V těch lánech (uprostřed nich) zdroj vody většinou není, takže kvůli tomu přece musí každý den ze seberozlehlejšího lánu vylézt, ne?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.11.2021 17:30 Reaguje na Anežka M
No ja tase možná blbě odpovím. Většinou do nějakého bufetu či zařízení, které bylo dříve označeno IV cenovou.
Odpovědět
Hu

Hunter

12.11.2021 06:36 Reaguje na Anežka M
Budete se divit, ale ve velkých lánech je vody často dost ve vyjetých kolejácích apod. Není ani nic až tak mimořádného v nich najít kaliště. Když to člověk při naháňce prochází, tak to vidí. No a když tam voda není, tak bývá často nedaleko.
Odpovědět
AM

Anežka M

12.11.2021 10:37 Reaguje na Hunter
Díky za odpověď.
Odpovědět
JJ

Japan Japan

11.11.2021 10:55
Stačí zavést pravidlo, že zastřelená černá zvěř je majetkem myslivce a po otestování si s ní může dělat co chce. Myslím si, že by divočáků razantně ubylo. Dále pak vypsat dotační program a za zastřelení velkých divočáku ( těžko se dají konzumovat) by myslivci dostávali dotace. Současná situace se zvěřinou je tristní. Plné sklady a nikdo ji nekupuje (protože musí koupit celý kus) a v obchodě za ceny, které odradí skoro všechny zájemce.
Odpovědět

Viktor Šedivý

11.11.2021 14:05 Reaguje na Japan Japan
Zkuste chvíli počítat, kolik byste musel střelit měsíčně kusů, aby se to opravdu vyplatilo dělat na výdělek.
Ono opravdu nejde vynásobit pultovou cenu opracované kančí kýty hmotností prasete a představovat si, že se dají střelit tři za večer.

Odpovědět
JO

Jarka O.

11.11.2021 16:45 Reaguje na Japan Japan
Zamlouvám si jednoho divokého čuníka. Jsou z nich nejlepší řízky. Děkuji předem:-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.11.2021 17:34 Reaguje na Japan Japan
Koukám další uvědomělý anonymní ekolog co, přesto že o myslivosti nic neví, nachází jednoduché řešení.
Proč by se ten velký divočák měl dát těžko konzumovat????
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.11.2021 18:07
Diskuse zcela opomíjí fakt, že úspěšný odlov byl pouze díky tomu, že byl
omezen vstup veřejnosti do dané lokality. O to tu jde, aby měla zvěř klid
a nemusela se před sportmeny, pejskaři a houbaři ukrývat pouze v lánech
kukuřice. Navíc není její pohyb omezen pouze na noc a je více času na
její lov. No a rušit budou v budoucnu zvěř i velcí predátoři, kteří ji budou zvedat z míst vhodných k lovu a zahánět do míst, kde bude
v bezpečí před lovci i predátory. Teď se ozvou vlkomilové, ale ono
to tak je a pouhá přítomnost někoho, kdo zvěř ruší je pak příčinou,
že se přesouvá z místa na místo a není možné, aby byli lovci všude.
Obeznáte zvěř, obětujete volný čas, usednete na posed a někdo ji od
posedu vyplaší kilometr daleko. Má takový lov efekt? No nemá, ale
to mudrlanti neřeší, protože to nejsou schopni ani pochopit!
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

6.12.2021 14:05 Reaguje na Břetislav Machaček
To je pravda, vo Vysokých tatrách sa v mestečkách priamo na trávnikoch občas pasú srny a jelene. Tam majú kľud, vedia, že vlk priamo tam neprilezie. Ale v lese pár sto metrov od mestečka už vlci číhajú. Osobne som večer dvoch stretol na lesnej cestičke asi sto metrov od hranice Tatranských matliarov.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

14.11.2021 07:24
Stát za divočáka nabízí zástřelné 2000,-Kč. A asi je to málo, protože jich stále přibývá. Zatímco myslivců ubývá. Rychle rostou i počty jelenů, daňků, srnců - někde i řádově - a pomalu není kdo by reguloval jejich počty:
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2021/Rijen-2021/MYSLIVECKA-STATISTIKA-2020-2021
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.11.2021 17:34 Reaguje na Richard Vacek
Nikdo nikomu nebrání být myslivcem a pomoci to řešit. Pokud to
není ochoten dělat, tak ať se zdrží kritiky těch, kteří dělají
co mohou. A bude hůře, pokud budou myslivci stále jen terčem
kritiky těch, kteří žádné řešení nenabízejí. A nebo ano? Jaké?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

15.11.2021 11:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono je totiž mnohem jednodušší sedět u počítače a navážet se do jiných, než zvednout prdel a přiložit ruku k dílu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.11.2021 06:36 Reaguje na Richard Vacek
U té černé ze statistiky jasně vyplývá, že vyšší lov v jednom roce znamená podstatně nižší lov v roce dalším. No a ty rychle rostoucí stavy například u srnčí zvěře. Kde jste na to prosím přišel?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist