Záchranná stanice v Praze loni přijala 5740 zvířat, meziročně víc
"Hlavními důvody příjmu živočichů bylo zranění a to, že se mláďata z různých důvodů ocitla bez rodičovské péče nebo mimo hnízdo," uvedla Kraslová. Nejčastějším zraněním u ptáků bývá podle ní náraz do prosklené plochy, což se loni týkalo 692 případů. Mnoho živočichů je také pokousáno či poklováno a zraněno dopravou, dodala.
Stanice přijala za loňský rok 2379 zraněných zvířat. Asi 1735 zvířat pracovníci zachránili kvůli tomu, že se jednalo o nesamostatná mláďata a 679 živočichů bylo přijato kvůli vysílení. Zhruba 550 zvířat pracovníci odchytávali kvůli proniknutí do budovy, zachycení v sítích a podobně.
Nejčastěji přijímanými druhy byli holub domácí, holub hřivnáč, ježek východní, kachna divoká, straka obecná, rorýs obecný, hrdlička zahradní, zajíc polní, ježek západní, sýkora koňadra, veverka obecná, kos černý a poštolka obecná.
Proti roku 2022 narostl počet přijatých holubů hřivnáčů. Letos záchranná stanice pečovala o 748 jedinců. V předchozím roce to bylo zhruba o 110 méně. "Jejich vyšší příjem je dán pravděpodobně jednak tím, že jejich populace ve městech dlouhodobě roste a jednak tím, že tento rok mnoho jedinců trpělo virovou nákazou, a byli tak častěji nacházeni vysílení a ve špatné kondici," uvedla Kraslová. Stanice přijala i více rorýsů, a to 208. V roce 2022 to bylo 154.
Méně zachraňovala loni naopak ježky, a to jak ježky východní, tak ježky západní. V roce 2023 přijala 468 ježků východních a 169 ježků západních, což je ve srovnání s předchozím rokem snížení celkového počtu o 115.
Záchrannou stanici provozují od roku 2012 Lesy hlavního města, příspěvková organizace Prahy. Nyní působí dočasně v pražských Ďáblicích, důvodem je stavba nové stanice na původním místě v Jinonicích.
reklama
Netopýři zachránění před Vánocemi ze skáceného stromu se vrátili do přírody
Záchranná stanice Pavlov přistaví budovu a voliéry
Ježci na zahradě a robotické sekačky? Větší problém jsou strunovky ve vysoké trávě