Záchranná stanice v Praze loni přijala 5740 zvířat, meziročně víc
"Hlavními důvody příjmu živočichů bylo zranění a to, že se mláďata z různých důvodů ocitla bez rodičovské péče nebo mimo hnízdo," uvedla Kraslová. Nejčastějším zraněním u ptáků bývá podle ní náraz do prosklené plochy, což se loni týkalo 692 případů. Mnoho živočichů je také pokousáno či poklováno a zraněno dopravou, dodala.
Stanice přijala za loňský rok 2379 zraněných zvířat. Asi 1735 zvířat pracovníci zachránili kvůli tomu, že se jednalo o nesamostatná mláďata a 679 živočichů bylo přijato kvůli vysílení. Zhruba 550 zvířat pracovníci odchytávali kvůli proniknutí do budovy, zachycení v sítích a podobně.
Nejčastěji přijímanými druhy byli holub domácí, holub hřivnáč, ježek východní, kachna divoká, straka obecná, rorýs obecný, hrdlička zahradní, zajíc polní, ježek západní, sýkora koňadra, veverka obecná, kos černý a poštolka obecná.
Proti roku 2022 narostl počet přijatých holubů hřivnáčů. Letos záchranná stanice pečovala o 748 jedinců. V předchozím roce to bylo zhruba o 110 méně. "Jejich vyšší příjem je dán pravděpodobně jednak tím, že jejich populace ve městech dlouhodobě roste a jednak tím, že tento rok mnoho jedinců trpělo virovou nákazou, a byli tak častěji nacházeni vysílení a ve špatné kondici," uvedla Kraslová. Stanice přijala i více rorýsů, a to 208. V roce 2022 to bylo 154.
Méně zachraňovala loni naopak ježky, a to jak ježky východní, tak ježky západní. V roce 2023 přijala 468 ježků východních a 169 ježků západních, což je ve srovnání s předchozím rokem snížení celkového počtu o 115.
Záchrannou stanici provozují od roku 2012 Lesy hlavního města, příspěvková organizace Prahy. Nyní působí dočasně v pražských Ďáblicích, důvodem je stavba nové stanice na původním místě v Jinonicích.
reklama

Bartošovická záchranná stanice bude mít rehabilitační zařízení pro velké savce
Co dělat se zvířatem zraněným na silnici?
Stát nabídne 115 milionů stanicím pro zabavené šelmy nebo chráněné vlky či rysy